Aria

Ráno jsem se probudila na to, že mě Justin hladil po vlasech a občas i zatahal, ale naštěstí to nebolelo, bylo to hezky příjemné.

Povzdechla jsem si a pak rukou přejela Justinovi po hrudi. ,,Dobré ráno" řekl. ,,Dobré" šeptla jsem a zívla si. Zvedla jsem hlavu a podívala se na něj. ,,Jsi nádherná" usmál se a moje tváře určitě zčervenaly, cítila jsem to. Vždy když mi takhle krásně polichotí tak zčervenám.

,,Vyspala jsi se tu dobře? Tahle postel není tak pohodlná jako naše v ložnici" zeptal se a hladil mě po zádech. ,,Já jsem spáč takže já se vyspím všude" uchechtla jsem se a on se mnou. ,,Pravda, ty hodně ráda spíš hlavně o víkendech a já tě zase rád pozoruji" zasmál se. ,,Pozoruješ mě při spaní?" vyhrkla jsem a překvapeně se na něj podívala. ,,Jo" kývl s úsměvem. ,,Justine! To se mi ale nelíbí!" plácla jsem ho po hrudi. ,,Ale mně se to líbí" dal mi pusu na tvář a já pokroutila hlavou.

,,Promiň, že jsem včera přišel opilý" povzdechl si. ,,Já to nějak čekala" pokrčila jsem rameny. ,,Ale já to chápu Justine, že se trápíš. Chápu, že tě to bolí, ale vím, že ta bolest jednou přestane" pohladila jsem ho po vlasech. ,,Ale mohl jsi aspoň napsat jedno slovo, abych věděla, že jsi v pořádku" šeptla jsem. ,,Promiň, příště to udělám" přejel mi palcem po spodním rtu.

,,Příště? Plánuješ nějaké příště?" Zasmála jsem se a posadila se do tureckého sedu, abych na něj pořádně viděla. ,,Ne neplánuju, jenom když bude nějaké příště tak ti dám vědět" řekl rychle a nervózně. ,,V klidu zlato, já ti nezakazuji jít pít, jenom by jsi to nemusel tak přehánět" pohladila jsem ho po tváři.

,,Musel tě sem odvézt Ryan, víš to?" Zamumlala jsem a hrála si s jeho prsty na rukou. ,,Vím" povzdechl si. ,,Nemůžeš to takhle přehánět. Co kdyby tě Ryan nemohl vyzvednout? Zavolal by jsi mně? Nenastoupil by jsi doufám za volant a jel sám, že ne?" ,,Ne" ,,To mi prosím slib. Nemůžeš za volant když máš v sobě alkohol" ,,Já to vím Ario, nesedl bych tam" řekl a já přikývla.

,,Jak ti vlastně je? Je ti špatně?" zeptala jsem se. ,,No špatně mi je a bolí mě hlava, ale už jsem na tyhle kocoviny zvyklý, jak jsem hodně chlastal" uchechtl se. ,,Co ty? Bavila jsi se včera nějak s Barbarou? Promiň, že jsem tě tady nechal" ,,To nevadí, chápu, že jsi chtěl být sám. Jo chvíli jsem si s Barbarou povídala, pak jsme spolu koukaly na film a ona po chvilce zase usnula. Pak už jsem s ní nemluvila" řekla jsem a on kývl.

,,A včera jsem udělala ty tvoje oblíbené zapečené těstoviny. Nedali jsme si je spolu, protože se zjistilo tamto a pak jsi hned odešel. Ale ještě jsem ti tam nechala" ,,Fakt? Super, tak já si je rád dám teď" usmál se. ,,Teď? To budeš mít jako místo snídaně?" zasmála jsem se. ,,Mám hlad, mně to nevadí. Stejně už je půl jedenácté" řekl a já přikývla a chtěla se postavit, ale nenechal mě. ,,Ještě tu se mnou chvíli zůstaň a mazli se se mnou" zaprosil a já se usmála a přitiskla se k němu a začala se s ním mazlit.

*********

,,Bože, jsou tak výborný" zamumlal s plnou pusou a já se zasmála a pozorovala ho, jak do sebe hází těstoviny. ,,Jsem ráda, že ti chutná" uchechtla jsem se a napila se kafe. ,,Včera když jsem ještě nebyl v baru tak jsem nad něčím přemýšlel" řekl po chvilce a já kývla ať pokračuje.

,,Štve mě, jak ses musela kvůli mně trápit a že jsem ti často ubližoval. Potom i když jsme už spolu chodili a občas se tu zastavila Barbara tak jsem viděl, jak je ti to všechno hrozně nepříjemný. A myslím, že si zasloužíš nějakou obrovskou omluvu. Chtěl bych tě někam vzít. Někam na pár dnů na dovolenou, kam budeš chtít" řekl a já se na něj překvapeně podívala.

,,Nemusíš mě jako omluvu brát na dovolenou" pokroutila jsem hlavou. ,,Ale já chci, chci s tebou někam jet. Ty možná by jsi chtěla jet někam v létě, ale já v létě mám hromadu práce. Převážně v létě létám spíš po pobočkách a vše kontroluji. A hodně dělám prohlídky v letních sídlech a tak. Takže nebudeme mít moc čas si vyjet někam na dovolenou. Teď mám ve firmě docela pohodu a hrozně rád bych s tebou jel na dovolenou" ,,Ale já mám školu" zasmála jsem se. ,,Tak není období zkoušek, na týden by jsi přece mohla odjet ne?" pousmál se.

,,Dobře, zamyslím se" ,,Zamyslíš se? Jakože jestli pojedeš nebo..." ,,Zamyslím se nad tím, kam bych chtěla" ušklíbla jsem se a on se zasmál. ,,Tak to je dobře. Vezmu tě kamkoliv" usmál se. ,,Fakt kamkoliv?" usmála jsem se a on se postavil. ,,Říkal jsem ti před tím, že ti klidně snesu modré z nebe takže ano, vezmu tě kamkoliv budeš chtít" šeptl mi do ucha a já ho pevně objala.

,,Ale možná by jsi tu teď měl být jako opora pro Barbaru" ,,Jo, to mi je jasný. Nemůžeme jet hned teď. Ale pak až si budu jistý, že to Barbara tak nějak sama zvládá tak hned pojedeme" řekl a já přikývla a dala mu malou pusu na rty.

Najednou se ze zhora ozval bolestivý výkřik. S Justinem jsme se od sebe hned odtáhli a on se hned rozeběhl nahoru a já běžela hned za ním. Barbara seděla na posteli, nahlas vzlykala, držela se za břicho a třásla se. ,,Barbaro!" vyhrkl Justin a chytil ji. ,,J-Justine, j-je to tady" zavzlykala nahlas. ,,Co je tady?" vydechl nechápavě. ,,Justine, už potrácí" šeptla jsem a dívala se na krvavou skvrnu na prostěradle. ,,Do hajzlu" vydechl a pevně ji objal.

,,Hrozně to bolí, je mi špatně" zašeptala a celá se klepala bolestí a tím, jak brečela. ,,Musíme do nemocnice" řekl ji Justin. ,,Ne..." ,,Barb, sama doktorka říkala, že když tě to bude hodně bolet tak máš přijet. Takže jedeme, třeba ti dají i nějaké prášky na bolest" řekl. ,,Fajn" šeptla a on se ji pomohl postavit.

,,Jdu nastartovat auto" řekla jsem když ji začal oblékat kabát. ,,Děkuju" šeptl s úsměvem a já se rozeběhla dolů do garáže. Nastartovala jsem auto, aby se i trochu zahřálo a sedla si za volant. Justin je taky rozrušený. Nenechám ho teď řídit.

,,Ario, nemusíš řídit" řekl Justin když pomohl Barbaře nastoupit. ,,Musím, nenechám tě řídit. Jsi rozrušený" řekla jsem a on si povzdechl a kývl a nasedl si na místo spolujezdce. Hned jsem se rozjela a podívala se ve zpětném zrcátku na Barbaru, která brečela bolestí a samozřejmě i kvůli ztrátě svého dítěte.

Rychle jsem dojela před nemocnici a šla s nimi dovnitř. Justin nechal zavolat doktorku a ta hned přišla a přebrala si Barbaru. ,,Bože, to je hrozný" vydechl a sedl si na židli. ,,Tak jsem o dítě definitivně přišel" šeptl a já si povzdechla a objala ho. Pevně jsem ho držela a hladila po vlasech když začal potichu vzlykat. ,,To bude dobrý" zašeptala jsem a dávala mu malé polibky na tvář. ,,Nebude" zakroutil hlavou.

Odtáhla jsem se od něj, chytila ho za tváře a nastavila mu obličej, aby se na mě díval. ,,Bude to dobrý. Já vím, že tě to moc bolí. Ale všechno bude v pořádku Justine. Oba se přes to dostanete" řekla jsem a koukala mu do očí. ,,Miluju tě" vydechl a položil si hlavu na moje rameno. Pousmála jsem se a hladila ho po zátylku na hlavě. ,,Taky tě miluju" řekla jsem potichu.

,,Dáš mi jednou miminko?" šeptl. ,,Zabíháš nějak do budoucnosti ne?" uchechtla jsem se. ,,Nepředstavuješ si se mnou budoucnost?" zeptal se a znova se na mě podíval. ,,Představuju, jenom mi je 20 takže se do toho ještě moc nehrnu, ale chtěla bych mít s tebou rodinu, protože tě opravdu miluju" řekla jsem a on se pousmál a dlouze mě políbil.

Z našeho okamžiku nás vyrušil zvonící telefon. Justin se ode mě odtáhl a vyndal si z kapsy od bundy mobil. ,,Bože, tak co se bude řešit tentokrát" protočil očima a já se podívala na displej, kde svítilo jméno Pattie. ,,Myslíš, že ji mám říct, co se stalo?" zeptal se s povzdechem. ,,No já nevím. Ale asi to bude nejlepší, protože bude zase určitě řešit těhotenství" řekla jsem. ,,Hned to zavolá Paule a za chvíli tady budou" zamumlal. ,,To je pravda" kývla jsem.

,,Bojím se, aby na mě Barbara nebyla naštvaná" kousl se nervozně do rtu. ,,Tak počkáme až nás za Barbarou pustí, zeptáš se ji a pak Pattie zavoláš" pokrčila jsem rameny. ,,Jo asi jo, dobře" kývl a mobil zase schoval do kapsy. Oba dva jsme se podívali na doktorku, která vylezla z ambulance.

,,Tak pane Bieber, jak jsem říkala, potrat se dnes už definitivně rozjel. Dali jsme slečně Palvin prášky na bolest, ale ne tak silné takže i tak něco bude pociťovat. A se mnou nekomunikuje, což chápu a nevím jestli mě vůbec poslocuhala. Tak budu ráda když ji řeknete ať se trochu nají, hodně napije a kdyby cokoliv tak ať zmáčkne tlačítko na sestřičku." řekla a Justin přikývl. ,,Jasně, můžu teda za ní?" ,,Ano určitě, už ji převezli na pokoj. Číslo 174" řekla a my jsme se zvedli a šli hledat ten pokoj.

Justin lehce zaklepal a pak jsme pomalu vstoupili dovnitř. Barbara ležela na boku, z očí ji tekly slzy a koukala do země. ,,Ahoj" šeptl Justin a sedl si na židli vedle postele. ,,Přišli jsme o něj" vydechla. ,,Já vím a hrozně mě to bolí Bee. Ale Bůh to asi tak chtěl" povzdechl si. ,,Sice si říkám, že je to možná můj osud nemít děti. Ale zase na druhou stranu jsem věřící a věřím, že Bůh má pro každého z nás naplánovanou cestu. A asi ta cesta nebyla já a ty a miminko" řekl a chytil ji za ruku. ,,Taky si to myslím, vždyť my to neplánovali, ale hrozně to bolí. Dva měsíce ve mně byl a já se těšila a teď je mrtvý a vychází z mého těla" vzlykla. ,,Já vím Bee, přišli jsme o miminko, ale zvládneme to" vydechl a já se pousmála.

,,Najdeš si nějakého kluka, který ti udělá hromadu dětí a budeš šťastná a spokojená" řekl se smíchem a já se zasmála a všimla si, že i Barb se trochu zasmála. ,,Hele, volala mi mamka. Určitě bude zase chtít řešit těhotenství, teď se neřešilo nic jiného. Mám ji to říct? Protože ona to hned zavolá tvoji mámě. Tak jestli ji to nechceš říct sama" řekl ji.

,,Ať ji to Pattie klidně řekne. Nemám zájem ji to říkat" šeptla a Justin kývl. ,,Ale asi bude lepší když je sem rovnou zavoláš, řekneme jim to společně a ne přes telefon" řekla se slzami v očích. ,,Jo to bude lepší" přikývl a zvedl se. ,,Tak já zavolám" řekl a odešel na chodbu. ,,Mám odejít?" Zeptala jsem se ji. ,,Ne, klidně tu zůstaň" pousmála se a já si sedla na židli.

,,Ario..." vydechla a já se na ní podívala. ,,Jo?" ,,Neopouštěj Justina" ,,Já nemám v plánu ho opouštět" zasmála jsem se. ,,Já vím, ale kdyby se cokoliv dělo tak se to vždy snažte vyřešit. On tě fakt hrozně miluje a vím, že by to bez tebe nezvládl. A pokud mu někdy dáš dítě tak ho od sebe už nedostaneš ani na krok" řekla a já se usmála. ,,Já ho taky miluju Barbaro. Chtěla bych s ním mít rodinu, sice ne někdy teď, ale chtěla bych" řekla jsem a ona se pousmála.

,,Dobrý?" Chytila jsem ji za ruku když sebou cukla bolestí. ,,Uhm, cítím, jak ze mě vytéká ta krev" šeptla s povzdechem. ,,Fakt mě to mrzí" zašeptala jsem. ,,Jak říkal Justin, asi to Bůh tak chtěl" kývla. ,,Chce tebe a Justina a já si budu muset na toho svého počkat" řekla. ,,Ukáže se určitě brzy a budeš taky šťastná" usmála jsem se a ona se na mě taky usmála.

**********

,,Zlatíčko! Panebože! Proč jsi v nemocnici?" Vykřikla Paula když sem vrazila. Oba dva jsme seděli u Barbary v pokoji, aby nebyla sama při takhle těžké chvíli. Docela jsem si s ní sedla, ale až teď. Nevím, čím to je. Možná, že už mám jistotu, že mi Justina nevezme? Nevím.

Podívala jsem se na Paulu a na Pattie a na chodbě stál Jeremy a můj táta? ,,Tati" šeptla jsem a postavila se. ,,Co tahle holka tady proboha dělá?" Vykřikla Paula. ,,Přestaň! Víš, že spolu chodíme!" Vyhrkl Justin. ,,Ale když je Barbaře špatně tak proč sakra je tady i ona? Ona potřebuje ve svém stavu hlavně tebe a ne tvoji přítelkyni!" Zařvala. ,,Přestaň matko" vydechla Barbara a bylo vidět, že ji to zase bolí.

,,Ario, pojď odtud, do háje, pryč" řekl táta když sem vešel. ,,Co tady děláš?" Zeptala jsem se nechápavě. ,,Byl jsem s Bieberovými na jídle a pak jedu s Jeremym ještě někam tak jsem sem přijel taky. Co tady sakra děláš? Už několik dní se neobjevíš doma. Otravuješ Barbaru, sbalila jsi Justina a..." ,,Uklidni se Olivere, můžu ti klidně dát přes držku" postavil se rychle Justin. ,,Justine" překvapeně se na něj podívala Pattie.

,,Ty mi chceš dát přes držku? To ty jsi ji oblbnul. Máš děcko s Barbarou a šukáš moji dceru. A ona je úplně blbá, že ti ty nohy roztáhla" zavrčel. ,,Dost! Přestaň o ní mluvit jak o štětce!" Vykřikl a strčil do něj. ,,Jdeme Ario, když on není rozumný tak by jsi měla být aspoň ty. Nech je žít jejich život. Budou sakra rodina. Tak se jim do toho nemotej" řekl naštvaně, chytil mě za paži a tahal pryč.

,,Ne! Přestaň! Barbara potratila! Tak mě nech!" Zařvala jsem a pak si rychle přikryla pusu rukou. ,,Barb, já to nechtěla říct" šeptla jsem se slzami v očích. ,,To je v pohodě. Aspoň jsem nemusela já" vydechla. ,,C-co to ta holka sakra mele?" Vyhrkla Paula. ,,Je to pravda mami, dneska jsem potratila, proto jsem tady v nemocnici" řekla a Pattie si sedla na židli a překvapeně na ní koukala. Paula koukala do zdi a asi nevěděla, co říct.

,,Může za to ona" řekla potichu Paula a podívala se na mě. ,,Cože?" šeptla jsem nechápavě. ,,Ty můžeš za to, že Barbara potratila. Ona Justina miluje, ale on spal s tebou a to ji vadilo a bolelo a jak byla ve stresu tak potratila" řekla a já na ní nevěřícně koukala. ,,To nemyslíš vážně" zasmál se falešně Justin. ,,Pojď Ario. Možná je to fakt pravda, tak ještě při téhle chvíli jim tu neoxiduj" řekl táta a vytáhl mě ven.

,,Proč se tak ke mně chováš?" vzlykla jsem. ,,Chovám se normálně. Chápeš, co jsi způsobila? Justina jsi nějak totálně zblbla. On chodil s Barbarou, ale najednou se mu začneš líbit ty, protože jsi ho balila a tak samozřejmě vlezl do postele k tobě. Ale on čekal dítě se svojí přítelkyní sakra! A teď potratila a určitě na tom máš vinu ty. Byla z tebe zlomená, vadilo ji, že máš pro sebe jejího Justina a z těch všech nervů o to dítě přišla. Nestydíš se teď?" vyhrkl a já se ubrečeně podívala na Jeremyho, který nás poslouchal, ale koukal do země. ,,Justin s Barbarou nikdy nechodil" vzlykla jsem a utekla odtud pryč.

Justin

,,Ne, ty tu zůstaň" zastavila mě mamka když jsem se chtěl rozejít na chodbu, kam debilní Oliver Ariu vytáhl. ,,Co teda chcete řešit? Ano, Barbara potratila. Samozřejmě mě to bolí, protože je to už druhé dítě o které jsem přišel. Ale nemůžete to svádět na Ariu, ta za nic nemůže. To už za to tím pádem můžu já. To já Ariu sbalil a chtěl jsem ať se mnou chodí. Takže jestli za to někdo může tak jsem to já a ne Aria" řekl jsem. ,,Nemůžeš za to ani ty. Prostě se to stalo, nikdo za to nemůže" vzlykla Barbara.

,,Oh zlatíčko" vydechla Paula a chytila ji za ruku. ,,Ne! Nesahej na mě!" vyhrkla. ,,Barb..." ,,Ty se ke mně nechováš jak matka. Jsi na mě pořád hnusná, jsi arogantní. Teď jsi jenom řešila to, abych s Justinem byla ve vztahu. Ale já s Justinem teď nechodila, jen jsme se spolu vyspali a počali jsme to dítě, které ale bohužel umřelo. Hrozně mě to bolí a teď mě bolí i břicho a nemám zájem se tady s tebou hádat o tom, že za to může Aria nebo Justin. Aria mi vůbec nevadí, mám ji docela ráda. Nikdy jsem na ní něžárlila, jak ty si myslíš. Justina nemiluju, jak ty si myslíš. Tak se sakra uklidni a vypadni odtud. Musím být v klidu a ty mi k tomu vůbec nepomáháš" zavzlykala.

,,Jsi nevděčná. Já ti vždy pomáhala. Pomáhala jsem, aby jsi se dostala mezi smetánku. Aby jsi měla hezký život. Pomáhala jsem ti získat Justina, protože vím, že jsi ho v minulosti milovala. A..." ,,Nikdo se tě o to neprosil!" zařvala s pláčem. ,,Tak se měj Barbaro, zklamala jsi mě" vydechla a odešla pryč.

,,Moc mě to mrzí Barb, že jsi přišla o miminko. Znám tu bolest" řekla mamka. ,,Znáš?" překvapeně jsem se na mamku podíval. ,,Ano, po tobě a před Jazzy jsme čekali miminko, přišla jsem o něj ve třetím měsíci" řekla. ,,To jsem nevěděl" zašeptal jsem. ,,Nikomu jsme to neřekli. Ale chápu tvou bolest. Sice mě moc mrzí, že s Justinem nejsi, ale pokud to teda takhle chcete tak já to pochopit dokážu" pousmála se. ,,Aspoň ty jsi normální" kývla Barbara. ,,Vím, že tě to teď nějakou dobu bude bolet, ale všechno to zvládneš, jsi silná. A jednou se miminka dočkáš" usmála se na ní a pak taky odešla.

,,Chtěla bych mít v pohodě mámu, jako máš ty" zamumlala. ,,No teď docela v pohodě je, předtím nebyla" uchechtl jsem se. ,,Tak už to všichni ví, máme to za sebou" vydechla a já přikývl. ,,Já tu pro tebe vždy budu Bee, jsem tvůj nejlepší kamarád takže se mě jen tak nezbavíš. Ale miminko pro nás nebyla ta správná cesta. Každý musíme jít odděleně" řekl jsem a chytil ji za ruku. ,,Já vím" kývla. ,,Chceš, abych tu byl nebo..." ,,Ne, potřebovala bych už jen odpočívat a spát" řekla. ,,Dobře, tak my tě tu s Ariou necháme. Kdyby cokoliv tak volej a já přijedu" ,,Dobře, moc děkuji" pousmála se a já ji dal pusu na čelo a odešel jsem na chodbu.

,,Kde je Aria?" vyhrkl jsem když jsem ji tu neviděl, jen jejího otce, mou mamku a mého tátu. ,,Odešla" zamumlal Oliver. ,,Co jsi ji doprdele řekl?!" vykřikl jsem a přišel k němu. ,,Justine, nech toho" odtáhl mě od něj táta. ,,Pravdu jsem ji řekl" zavrčel. ,,Jsi nechutnej, měl by sis uvědomit, že Aria tě má hrozně ráda a to, že ji teď urážíš tak ji musí hrozně bolet" řekl jsem a vyběhl odtud pryč.

Z kapsy jsem si vyndal mobil a začal ji volat. ,,No tak zlato, vem to" šeptl jsem a odemkl svoje auto. Autem teda nemohla jet když tu je. Nemůže být přece daleko. ,,Sakra" zavrčel jsem když to nebrala ani na podruhé. Nastoupil jsem do auta a rozjel se pryč.

Najednou jsem na chodníku viděl podobnou postavu jako má Aria. Trochu jsem zpomalil a když jsem viděl, že to je ona tak jsem šlápl na brzdu a zastavil. ,,Ari" vyhrkl jsem a ona se na mě podívala a já si povzdechl když jsem viděl její ubrečený obličej. ,,Chci být sama Justine" vydechla. ,,Ne, teď tě nenechám samotnou" pokroutil jsem hlavou a vylezl z auta. ,,Hej debile! Tady nemůžeš parkovat!" zařval nějaký týpek z auta. ,,Máš ještě druhý pruh idiote! Já hned zase pojedu!" taky jsem zařval a chytil Ariu za ruce. ,,Prosím nastup si" řekl jsem a pohladil ji po tváři. Povzdechla si a rozešla se k autu. Rychle jsem nastoupil a zase se rozjel. Aria si opřela hlavu o okénko a nic neříkala

,,Co ti ten kretén řekl?" povzdechl jsem si když jsem zastavil v garáži. ,,Že je to všechno moje vina" vzlykla. ,,Oh lásko, ale to není pravda. Nemyslíš si to že ne? Je to kravina. Ty za nic nemůžeš" řekl jsem a chytil ji za obličej. ,,Ale co když to fakt pravda je Justine? Třeba Barbara lhala a fakt tě miluje a myslela si, že když je těhotná tak budeš s ní, ale začal sis se mnou. A to ji fakt bolelo a ten stres ji dohnal k potratu" šeptla. ,,Lásko, ne tohle si nemůžeš myslet. Přestaň" povzdechl jsem si, rozepl ji pás a pak si ji na sebe přesunul, aby na mě seděla obkročmo.

,,Já Barbaru znám od narození. Poznám na ní, co myslí vážně a co ne. Poznám jestli lže a nebo nelže. A vím, že v tomhle nelhala. Opravdu nám to přeje a chce, abychom byli spolu. Teď taky Paule řekla, že mě nemiluje a vím, že říkala pravdu. Takže ty za nic nemůžeš. Ona nebyla v žádném stresu. Prostě se to stalo náhodou" řekl jsem a hladil ji po tvářích a utíral slzy.

Opřela si hlavu o moje rameno a povzdechla si. Pevně jsem ji objal a přejížděl ji rukou po zádech. ,,Miluju tě miláčku, ty za nic nemůžeš, nemysli si to prosím. Oliver je idiot, nechápu proč na tebe je tak hnusný" protočil jsem očima. ,,Taky to nechápu" šeptla. ,,Teď jsi se mnou. S ním se teď klidně nějakou dobu bavit nemusíš. Moje mamka to už nějak vzala si myslím. Paula je magor a ta se nezmění. No a tvůj otec to taky jednou pochopí" řekl jsem a ona pomalu kývla.

Chvíli jsme tu v tichosti seděli a mazlili se. ,,Víš, jak jsi říkal, že by jsi mě kamkoliv vzal?" zeptala se potichu po chvíli. ,,Ano, už víš destinaci?" pousmál jsem se a dal ji pusu na rameno. ,,Je to asi dost blbý nápad a je to fakt daleko" ,,Mně to nevadí, vezmu tě, kam budeš chtít" řekl jsem. ,,Chtěla bych se s tebou podívat do Francie. Do Paříže a do těch dalších krásných měst" řekla a já se usmál.

,,Takže Francie jo?" uchechtl jsem se. ,,Je to blbý" povzdechla si. ,,Ne, je to úžasný. Rád tam pojedu, už jsem tam byl několikrát takže ti tam ukážu i moje oblíbená místa. A v Paříži strávíme nejdéle času, protože je to město lásky" řekl jsem. ,,Takže pojedeme?" podívala se mi do očí. ,,Určitě" usmál jsem se a dlouze ji políbil.

Ahoooj! ❤️Nová část je na světě❤️ Chtěla jsem ji vydat už včera, ale nějak jsem nestíhala jelikož bylo vedro😂🥵No ale teď jsem ji už napsala a jdu se válet k bazénu😍

Co na tuto číst říkáte? Rodiče se zase předvedli🤦🏻‍♀️

A pak hrdličky spolu pojedou do Paříže😍😍

Budu ráda za vše komentáře, mějte se krásně❤️Zítra možná bude část z Girl from NIGHTCLUB tak ten, kdo čte tak se může těšit❤️