Uběhl týden a já zjistila, že Fred s Georgem měli pravdu v tom, že pátý ročník je plný úkolů a učení. Tohle moudro mi sdělili o prázdninách, přičemž jsem to úplně vypustila z hlavy...až doteď.

Došla jsem k tomu názoru, že bych mohla alespoň jednou za dva týdny navštívit knihovnu a zrovna dneska byl ten den, kdy jsem dostala náladu se vzdělávat.

V regálech jsem si našla potřebné knížky a posadila se ke stolu, kde nikdo jiný neseděl.

"Můžu s přisednout?" Vyrušil mě někdo a já sebou leknutím trhla. Byla jsem tak zažraná do knihy, že jsem ani nepostřehla osobu vedle mě.

"Klidně." Trochu vykuleně jsem zírala na Hermionu Grangerovou. Byla jsem překvapená, že si ke mně sedla, když vedle byl volný stůl.

"Jak se ti tady zatím líbí?" Zeptala se mile a já se divila, jak může být ke mně tak hodná i přes to, že jsem se k ní nikdy nějak hezky nechovala.

"Dobrý."

"A jak to jde ve Zmijozelu?" Nahodila pochybovačný tón.

"Fajn."

"Moc si nepotrpíš na dlouhé rozhovory co?" Hermiona se zasmála a já musela taky.

"Jak kdy." Mykla jsem rameny a zavřela knihu, jelikož pro dnešek mi to už stačilo.

Rozloučila jsem se s Grangerovou a šla jsem na dvojhodinovku lektvarů.

Na chodbě ještě nikdo ze zmijozelských nebyl a tak jsem se opřela o zeď a vytáhla učebnici, protože jsem se bála Snapea.

Profesor Snape na mě nebyl zasedlý, jako třeba na Harryho a Nevilla, ale respekt jsem z něj měla stejný.

Na jednu stranu jsem se ho bála, ale na tu druhou jsem ho něčím obdivovala. Dokázal žáky ztišit pouhým pohybem ruky.

Po pár minutách se začali scházet i ostatní žáci. Neunikly mi jejich zvídavé pohledy, které po mně házeli od té doby, co jsem na tuhle školu nastoupila.

Brumbál mi řekl, že moje 'sláva' brzy opadne, až si lidé zvyknou na to, že chodí do třídy s holkou, která měla být po smrti.

"Ahoj.." Slyšela jsem Potterův hlas a ten mě donutil zvednout můj zrak z bot na jeho obličej.

Připadalo mi, že dneska mě všichni chtěli vyrušovat.

Měla jsem v plánu znít lhostejně, než jsem uviděla jeho unavený obličej. Vypadal strašně. Měl kruhy pod očima a celkově byl takový bledší.

"Jsi v pořádku?" Zeptala jsem se a potlačila starostlivý tón. Nechtěla jsem vypadat, jakoby mi na něm nějak extra záleželo.

"Ehm..jo," zamrmlal, "naprosto."

Nedůvěřivě jsem nadzvedla obočí a přeměřila si ho pohledem.

"Jen je toho poslední dobou trochu moc." Povzdychl si a já přikývla na náznak souhlasu.

"Myslíš učení? Dávají nám fakt zabrat."

"To taky, ale myslím i famfrpálové tréninky a ještě k tomu mě Umbridgeová dává jeden trest za druhým." Nad jeho poslední poznámkou jsem se musela ušklíbnout.

"Jo, slyšela jsem o tom." Potlačila jsem smích a snažila se tvářit vážně, aby se neurazil.

"Tady se nic neudrží v tajnosti." Uchechtl se Harry a já mu musela dát za pravdu. Drby se roznásely po škole jako lavina.

---

"Kam tak koukáš?" Zašklebila jsem se na Melanie, když jsem viděla jak po očku sleduje skupinu zmijozelských kluků.

"Nikam." Sklopila hlavu a trochu zčervenala.

"Když myslíš." Zasmála jsem se a podívala se pořádně na mé spolužáky.

První kdo mi padl na oči byl Vincent a hned za ním Gregory. Byli z nich nejvíce mohutní. Hned vedle nich stál kluk se světle hnědými vlasy, který chodil o ročník výš. Jmenoval se Zack Parker a jeho pohled se upíral na nás. Šibalsky jsem mrkla po Melanie a pak můj pohled vrátila zpět ke zmijozelským.

Pár kluků jsem tam vůbec neznala, takže jsem se pokoušela alespoň trochu zapamatovat jejich tváře a nakonec jsem uviděla Malfoye, který o něčem horlivě debatoval s Vincentem.

Musela jsem se zasmát, jak při tom rozhazoval rukama a krčil obočí.

Chtěla jsem ho jít pozdravit, ale pak mi došlo, že se se mnou zrovna nebavil. Po škole se totiž rozneslo, že já jsem se bavila s Harrym a prý to mezi námi jiskřilo. Lidé si začali šuškat a debatovat o tom, jestli se z nás nestal nový Bradavický páreček.

Zmijozelský moc dobře nenesli to, že se bavím s klukem z Nebelvíru a ještě k tomu když je to 'chlapec který přežil' a tak mě všichni kromě Melanie tak trochu zanevřeli.

Nevěděla jsem, jaký zoufalec tuhle kravinu rozšířil dál, ale měla jsem v plánu najít ho a pořádně se mu pomstít.

Bohužel jsem neměla jediný typ, kdo by to mohl být. Podezřelí mi totiž připadali všichni.