40.
"Jsi nějaká přešlá." Podotkla Herriet, když jsme si pozdě v noci povídaly o všemožných blbostech.
"Ále," povzdychla jsem si ",to nic." Neměla jsem v plánu rozebírat nevyzpytatelného blonďáčka. Nechtěla jsem kazit doboru atmosféru, kterou vyvolával příjemný pocit z huňatých ponožek na nohou a teplého svetru.
"Víš, že mi můžeš říct cokoliv." Pousmála se a já zpanikařila.
Už jednou jsem se s Melanie spálila a bála jsem, že se to stane znovu.
"Problémy s Malfoyem." Řekla jsem, jako by mě to vůbec netížilo, ale Herriet mě prokoukla.
"Nebavíte se?" Zajímala se.
"Řekl mi, že se nebudeme stýkat." Odpověděla jsem popravdě a čekala na její reakci.
"Určitě to bude mít nějaký důvod. Má tě rád Am." Usmála se povzbudivě a já byla ráda za to, že tahle holka byla moje kamarádka.
Druhý den jsem vůbec nechtěla vstavat a v duchu jsem si plánovala, jak si vezmu jeden Záškolácký zákusek, který mi po Harrym poslali George a Fred.
Několik dlouhých minut jsem si byla opravdu jistá, že svůj plán uskutečním, ale pak mě z ničeho nic napadlo, že když se na hodiny dostavím, mohu pokročit v plánu s Dracem a vypátrat něco o mém ztraceném strýci, který údajně zabil členy mé rodiny.
Nakonec jsem se tedy přemluvila a vyhrabala se z teplé peřiny.
Bylo to strašný pocit, ale horší bylo, když jsem spatřila při snídani blonďáčka, který se tvářil hůř než den předtím.
Vedle něj se nasáčkovala Pansy a její poskoci, kam patřila i Melanie a snažila se zaujmout jeho pozornost. Draco ale jen zíral do blba a opřel si bradu do dlaně.
Nevěděla jsem, co mám dělat a tak jsem se snažila soustředit jen na výborné jídlo přede mnou a alespoň v tu chvíli se nenechat rozptylovat.
Bohužel to bylo velmi náročné, protože jsem cítila pronikavý pohled přímo na mě. Odhodlala jsem se, zvedla hlavu a zadívala se blonďáčkovi přímo do očí.
Jak jsem předpokládala, jeho oči se střetly s těmi mými a já spatřila ten naléhavý pohled v jeho očích.
Byl zraněný.
Strašně moc jsem za ním chtěla dojít a vyslechnout si vše s čím se potřeboval svěřit, ale on bohužel o mojí podporu nestál a proto jsem mu věnovala poslední pohled a z místnosti odešla.
"Jsi v pohodě?" Doběhla mě Herriet se starostlivým výrazem ve tváři, protože celou naší divnou scénu napjatě pozorovala.
"Naprosto." Řekla jsem tvrdě a snažila se zahnat slzy, které se mi tlačily do očí.
-----------
Draco je smutný:(
Amanda je smutná:(
Melanie je blbka:DDDD
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro