Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

4. 🐾

Byl jsem nervózní a procházel se po táboře. Za chvíli dostanu svého učitele na učednický výcvik. Koutkem oka jsem zahlédl flekatou léčitelku jak pozoruje noční oblohu. ,,Ahoj Květino" mňoukl jsem přívětivě, když jsem k ni přišel. Květina lehce ucukla, ale pozdrav mi opět rychle oplatila. ,,Konečně z tebe bude učedník, že?" Souhlasně jsem zavrněl. ,,Ale maminka mě stále vidí jako toho slabšího. Já přece nemůžu za to že sourozenci jsou proste silnější a že se narodili dříve, ne?" podíval jsem se jí do očí. ,,Víš Pírko, myslím si že to Trvalka občas přehání. Jsi silný jiným způsobem. Však ty přijdeš na to jakým. To mi věř." Na znak poděkování jsem jí olízl ouško. ,,Děkuji, že si to myslíš. Mimochodem, proč pozoruješ oblohu? Žádné hvězdy tam nejsou" zdvihl jsem svůj zrak k obloze a hluboce se na ni podíval. Maminka mi vyprávěla o té děsivé události, přesně v ten den kdy jsme se narodili. Vetšina hvězd zmizela a už se neukázala. Zmizela dokonce i nejjasnější z nich, hvězda Jiskřivé tlapy. Kočky která měla, a stále má, velký význam pro všechny členy těchto čtyř klanů. Říká se že jako učednice se postavila i svému příteli aby pomohla Hvězdným. Příteli jež zbloudil ke straně zla, příteli kterého znala od dob kdy vyrůstala v klanu. Nemluví se ale v jakém, kočky se bojí že by to rozpoutalo hádky mezi klany.  ,,Stále marně čekám na znamení od léčitele Západního klanu" mňoukla po chvilce smutně a střihla ušima. ,,Měli jste spolu dobrý vztah, že?" ,,Ano...  Jsem mu vděčná za vše co pro mě kdy udělal" na okrajích oči se jí zableskly drobné kapičky slz. Nechápavě jsem naklonil hlavičku. ,,Myšák kdysi patřil do Severního klanu?" otázal jsem mladé léčitelky. Nedokázal jsem si představit, za co by jakýkoliv velitel vyhnal léčitele. Květina se zasmála: ,,Ne... Když jsem byla o něco starší než ty a tví sourozenci a nastoupila jsem jako učednice tehdejšího léčitele, Jehličňáka. Byl to moudrý léčitel, světle hnědé barvy s tmavě hnědými pruhy na zádech. Jenomže brzy zemřel. Byl zabit samotáři, když opustil tábor kvůli bylinám." Samotáři, maminka se o nich nedávno zmiňovala Orlímu a Květině. To byl ten den kdy jsme je tajně odposlouchávali.
,,Ale tobě přece o řádění samotářů říkat nemusím." mňoukla Květina a lehce se zasmála nad mým překvapeným výrazem. ,,Vím že jsi nás se Sametkou a Lístkem odposlouchávali. Ale neboj nikomu to neřeknu" léčitelka na mě po těchto slovech s lehkým zasmáním mrkla. Stáhnul jsem lehce uši, protože jsem se za svou zvědavost lehce styděl. Chci všem ukázat že nejsem slabý, jak si všichni myslí, ale i přesto se stále chovám jako malé kotě! ,,Ale tím jsem ti přece neodpověděla na tvou otázku." dodala Květina. ,,Po smrti Jehličňáka, všechna zodpovědnost padla na má bedra a já se přitom teprve učila rozpoznávat jednotlivé byliny. Klan by s nezkušeným léčitelem dlouho nepřežil." Napnul jsem uši, bylo to jako maminčiny legendy. Musel jsem slyšet konec. ,,Byla jsem tak zoufalá.... Utekla jsem z tábora a běžela k Měsíční tůňce a zde jsem ho potkala. Chvíli jsem se bála, protože jsem si při pohledu na staršího kocoura z cizího klanu neuvědomila, že stojím všemi čtyřmi tlapkami na neutrální půdě. Přijde mi, že mi ho tenkrát seslal samotný Hvězdný klan. " uculila se. ,, I přesto že jsme byli z odlišných klanů, stal se mým neoficiálním učitelem. Za vše co teď umím, vděčím právě Myšákovi" Květina zvedla hlavu a zhluboka se zahleděla na měsíční oblohu. ,,Musel to být velmi statečný a dobrosrdečný kocour" mňoukl jsem.  ,,Ano....  Ano to byl" Všiml jsem si že sklopila hlavu a pomalu ji začínaly téct slzy. Přitiskl jsem se k jejímu boku. Po chvilce lehce zatřásla hlavou.  Vzhlédla naposledy k nebi a řekla: ,,Měsíc je už téměř na vrcholku své cesty.  Pojď, za chvíli bude jmenování." zvedla se a vyšla směrem ven ze své drobné léčitelské mýtinky. Měla pravdu. Uprostřed tábora byla shromážděna už většina koček. Posadil jsem se vedle své kočičí maminky a svých sourozenců, co si horlivě o něčem povídali. Konečně ta chvíle nastala, ta chvíle...  kdy se stanu právoplatným učedníkem.

Další kapča, tentokrát to bylo spíše zasvěcení do vztahu mezi Květinou a Myšákem :3
A taky jsem to chtěla trochu prodloužit než jmenuji tu trojici učedníkama 😅
No nic, budu ráda za každou hvězdičku i komentář a PA! 😸

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro