,,Tak. Teď uděláme něco s tím jezením."
Povzdechnu si. ,,Nemám problémy s jídlem." ,,Při obědě zvracíš v podstatě všechno jídlo. A každej debil pozná, že jsi  samá kost. O proti své kamarádce je to docela komické..." ,,Nech zrzku na pokoji!" ,,OK.Sorry."

,,Čím bys chtěla být? Myslím, až do studuješ a tak.." Zamyslím se.. ,,Asi možná učit. Nebo se živit tím, co mám ráda. Takže malováním...Ty?"
,,Takže otázka za otazku..
Já to mám lehký. Až mi bude dvacet táta mi předá celou firmu a všechny menší, které k ní patří." ,,A chceš?" ,,A víš, že vlastně jo. S počítáním jsem nikdy problém neměl. A ty věci okolo nejsou zas tak hrozný..."
Zapálí si další cigaretu.
,,Proč se mě nebojíš?" ,,Nevím.. Opravdu nemám tušení, jen mi něco říká, že mi neublížíš."

,,Jsi krásná." Vyděšeně na něj pohlédnu. ,,Nejsem. Jsem samá jizva a-" ,,Ty pokud vím, už skoro zmizeli. A pochybuju, že budou vidět." Měl pravdu. Všechny jizvy mi vždy zmizeli. Na ruce je nemám skoro vůbec a nohy se rychle hojí.

,,Nejsem krásná." ,,Ale jo. Máš naprosto úžasnou barvu očí." Dám mu ruku před pusu. ,,Je už zima. Půjdu domů." Opráším si špinavé kalhoty. ,,Půjč mi mobil."
Něco do něj naťukal a pak zase do svého. Můj mi podal zpátky. ,,Kdybych se nudil, tak napíšu."

V pokoji jsem zaplula do postele.Cinkl mi telefon.

Zack- Nudím se...
Já- Bež spát. Spánek je důležitý pro tvůj organismus.
Zack-To víš jak?
Já-V děcáku jsem si dělala testy na ošetřovatelku.
Zack-Wow. Dobrou kopretinko
Já-Jak víš, že je mám ráda?
Zack-Intuice.

                               **
V sobotu se neozval vůbec. Mrzelo mě to? Asi možná, trochu jo. Ale ne tolik, že bych kvůli tomu brečela. Jen mi chybí ten jeho hlas.

Cloe se neukázala vůbec. A jediné, co mi řekl Will bylo, že jela ke své mámě.
Neděle proběhla úplně stejně. Zalezlá u sebe v pokoji, uzavřena do svých myšlenek. Přemýšlela jsem o všem, co jsem ještě nezažila.

Tož jako se to nějak jako dává dohromady ne? No nic..
Láskuju vás