Louis si večer strávený ve společnosti Harryho a Taylořiných přátel kupodivu užíval. Dokonce překvapil sám sebe tím, jak lehce dokázal přijmout společnost neznámých lidí a sdílet s nimi svůj čas. I když, ano, nejvíce doby strávil nenápadným pokukováním po Harrym a absolutním ignorováním nezáživných věcí okolo sebe. Většinu historek, které mezi sebou jeho společníci sdíleli, neposlouchal anebo přinejlepším pouštěl jedním uchem dovnitř a druhým ven. Neznamenaly pro něj nic. Jen pouhé tlachání, které mu nic neřekne a které pro něj nemá význam.

Když jsi tuhle skutečnost a způsob svého smýšlení uvědomil, vnitřně se zarazil a zapochyboval sám nad sebou. Co vlastně od této návštěvy USA očekává? Přijal účast na Harryho svatbě, protože v ní viděl příležitost, jak jej získat zpět do svého života. Zároveň se s každým dnem, kterým se blížil jeho přílet sem, stále více a více zabýval zvrácenou myšlenkou. Jaké by to bylo, kdyby jeho přítomnost změnila Harryho názor na nevěstu a donutila by jej od svatby ustoupit? Nechtěl být škodolibý, ale proč v něco takového stále více a více doufal? Touha po tom, aby se naplnily jeho dávné sny o společné budoucnosti s Harrym, v něm vypěstovala odhodlání nezahodit šanci a nenechat všechno jen tak. Týden mu přišel jako dostatečně dlouhá doba k tomu, aby se pokud Harryho zájmy a rozhodnutí změnit.

Na druhou stranu, našel v sobě i čistý hlásek svědomí, který mu říkal, jak moc je takové přání špatné. Harry je teď šťastný. Šťastný se ženou, šťastný s Taylor. Podle všeho ji miluje, proč jinak by ji žádal o ruku a chtěl si ji vzít? Je od něj přeci strašně hnusné, když chce, aby se jejich vztah rozpadl, aby si Harry namísto ní vybral jeho. Ale... co když si jeho podlosti Harry všimne a bude na něj naštvaný, takže se spolu opět nebudou bavit? Co když opravdu nebude o Louise stát a dá přednost Taylor? Ať už udělá cokoliv, nesmí při tom dovolit, aby o Harryho přišel úplně. Raději se spokojí s tím, že bude pravděpodobně do konce života sám, bez partnera, jen s příležitostnými milenci – tak, jak tomu bylo doteď.

City k Harrymu mu nikdy nedovolovaly najít si někoho jiného. Jeho život byl plný zhrzených chlapců, kteří od něj odmítnuti odcházeli s nadějí na to, že by si na ně Louis po čase mohl vzpomenout a chtít je zpátky. Dříve pozvání na rande přijímal ve snaze dostat se ven z té klece, kterou si kolem sebe postavil, když se do Harryho zamiloval. Doufal, že najde někoho, kdo neopětovanou lásku dokáže vystrnadit z jeho srdce a nahradit ji novou, ale po několika měsících nezdaru to vzdal. Pokud s někým poté něco měl, šlo čistě jen o sex, kterým uspokojoval své biologické potřeby. Ale ať už ležel a sténal pod kterýmkoliv mužem, nikdy ze své hlavy nemohl dostat představy Harryho. O čemž samozřejmě nikdo z jeho milenců nevěděl. Tedy, pokud se hloupě a trapně nepodřekl tím, že začal sténat jiné jméno, než měl. Již několikrát se mu podařilo tímto zkazit celou noc. Harry. Tak moc si přál, aby to byl opravdu on, až mu z úst vycházelo jen a jen jeho jméno.

Jen jednou narazil na partnera, kterému to nevadilo. Svůj sexuální akt dotáhli bez problémů do konce. Až když onen muž odcházel, utrousil na tuto záležitost krátkou poznámku. K Louisově údivu mu však nic nevyčítal. Spíše se ho snažil motivovat k tomu, aby se svými city k Harrymu něco udělal, protože zahánět je do pozadí sexem s někým jiným, není to nejlepší řešení. Kdyby jen věděl...

Z počátku se mu takový způsob života příčil. Vždycky snil o krásném a pevném vztahu s mužem, kterého bude z celého srdce milovat a který bude na oplátku milovat jeho. Snil o krásném domu, který by si spolu pořídili, o veliké zahradě, o kterou by společně pečovali a o pejskovi, kterého by měli rádi jako své dítě. Ale tyhle představy byly všechny pryč v okamžiku, kdy se zamiloval do Harryho. Časem se naučil přijmout fakt, že s nikým nezůstane déle, než jednu noc. Občas se našla výjimka, se kterou strávil noci dvě či tři, ale vždy šlo jen o holý sex. Požitek bez citů, extázi bez lásky. Nejednou byl Louis po takové noci znechucen sám sebou. A Niallovy lítostivé pohledy, které ráno bezprostředně následovaly, tomu moc nepřidávaly.

A teď, na večerní zahradní párty grilovačce, na něj celá jeho situace znovu nějak dolehla. Obzvláště ten pocit osamění a podělaného života. Ostatní v jeho věku už se pomalu začínali usazovat, sám Harry tomu byl příkladným důkazem, a on? Co měl on? Zlomené srdce plné zklamaní. A také žárlivosti, když nyní po očku sledoval Harryho s Taylor, jak spolu cukrují, osahávají se a neustále kradou jeden druhému ze rtů polibky. Naštěstí nebyl Louis z tohoto pohledu na ně tak zahořklý, že by se mu zvedal žaludek. Spíše jen pociťoval ostrá bodnutí okolo srdce a nechtěné úzkostlivé stahování žaludku.

Již před několika minutami se rozhodlo, že všichni hromadně vyzkouší Nickův venkovní bazén. Někteří s radostí do vody naskákali ve spodním prádle, někteří si počkali, až jim Nick ochotně půjčí něco jiného na sebe, aby si sami nezamokřili své oblečení. On sám toto zpestření večera zdvořile odmítl a raději všechny ve vodě jen z pozoroval a postával kousek od bazénu. A nebyl sám. Ed společně se Selenou seděli kousek od něj na trávníku a povídali si. A také tu chyběl Zayn, který se někam vypařil a Louis se svou nevšímavostí ani nevěděl kdy a kam. Jeho oči byly totiž po celou dobu fixované na Harryho odhalený hrudník, a nemenší měrou také se žárlivostí, zklamáním a smutkem hleděly na Taylor, se kterou Harry ve vodě blbnul jako malé dítě. Smála se, když ji Harry ze srandy lehce potopil a vzápětí mu vylezla na záda, aby unikla dalšímu hození do vody. Jak jen jí Louis záviděl. Proč, sakra proč nemůže být na jejím místě?

„Lou..." jemný hlas, který ve své tichosti zněl neuvěřitelně podmanivě a přitom laskavě jako něžné pohlazení, spolu s téměř necitelným dotekem na paži přerušil tok jeho myšlenek. Díky svým reflexům sebou lehce škubl, načež si na tváři narušitele jeho soukromí objevil drobný úsměv.

„Promiň, nechtěl jsem tě polekat," Zayn se na něj vlídně usmál.

„To je... v pořádku," pohodil brunet hlavou a ruce, které měl doposud založené na prsou, spustil dolů ke kapsám svých kalhot.

„Proč nejdeš taky do vody?"

„Mohl bych se tě zeptat na to stejné..." chytře namítl Louis.

„Inu, mám to v plánu. Byl jsem se jen převlíct," se smíchem prohodil Zayn. Až teď Louisovi došlo, že už na sobě nemá své oblečení, nýbrž pouze jen půjčené plavky od Nicka.

Když Zayn viděl chabý úsměv, který pro něj Louis na tváři horkotěžko vyčaroval, povzdechnul si. „Co je s tebou? Něco tě trápí. Celý večer jsi mimo a jen koukáš na Harryho. Stalo se mezi vámi něco?" Na rozdíl od Louise nevypadal, že by si neuvědomoval, jak moc ta poslední otázka zněla dvojsmyslně.

„Nic zvláštního," zalhal brunet a vydechl přebytečný vzduch z plic. Jeho problémy jsou jen a jen jeho problémy. Rozhodně je nehodlá rozebírat s mužem, kterého před dvěma hodinami ještě ani neznal.

„Nelži mi. Takhle nic nevypadá. Jsi smutný," zakroutil Zayn hlavou a popošel blíže k němu. „Navíc, musí existovat důvod, proč nikdo z nás ještě před měsícem ani netušil, že nějaký Louis Tomlinson existuje. Nikdy o tobě nemluvil, ani se nezmínil. Nemusíš mi říkat, o co jde, ale buď upřímný. Stalo se mezi vámi něco?" Jeho tvář byla jen kousek od Louisovy. Když si brunet jejich blízkost uvědomil, o krok ustoupil.

„To není tvoje starost," zamumlal tiše.

„Je, pokud si kvůli tomu dnešek neužíváš," přimhouřil Zayn jedno oko a ve tváři se mu mihlo šibalství. „Ty a Harry byste si měli co nejdřív promluvit, hm?"

„Neboj se. To bychom měli mít v plánu."

„Fajn, takže teď je na řadě zábava. Potřebuješ rozveselit," ušklíbnul se černovlasý a než Louis stihl pochopit, co svými slovy Zayn myslel, ocitl se ve vodě. Jeho překvapený výkřik byl doprovázen černovláskovým smíchem a vzápětí ho ohodila další vlna vody, když Zayn skočil do bazénu za ním.

„Ty debile," počastoval ho Louis nadávkou, zatímco si odhrnoval mokré vlasy z čela. Nemohl však popřít, že mu při vyslovování těchto slov zacukaly koutky a že se jen těžko se ubránil pobavenému úsměvu.

Doufám, že se vám dnešní část líbila, i přestože se nám tu Zayn začíná lehce roztahovat. ;D Jsem zvědavá, co na něj budete říkat časem, jelikož už teď se v názorech na něj hodně lišíte. :D Budu ráda, když se vyjádříte v komentářích. :)

P. S. Game of Thrones fanfikci jste mi odsouhlasili, takže vám můžu oficiálně oznámit, že se jí časem dočkáte. Nějaké primární přípravy již začaly, teď už je to jen otázka času a potřebné inspirace. ;)

Makkakonka