Ráno se z dvojice jako první probudil Zayn. Ležel na zádech v posteli, Louisova hlava mu spočívala prsou, drobná ruka jej objímala kolem břicha. Jejich nohy byly propletené a jedno z brunetových kolen bylo vtěsnáno mezi jeho stehna. O sám si k sobě Louise vinul pomocí ruky, která ležela na bedrech modrookého. Druhou měl položenou na Louisově paži na svém břiše. Jemný dech jej šimral na hrudníku, když Louis ze spánku tiše odfukoval. Ve spánku jej nic netrápilo, a tak bylo jeho tvář uvolněná, napnutá bez jakékoliv vrásky starostlivosti či obav. Zayn si nemohl pomoci, ale zíral na něj rozněžnělýma očima, jako by Louis byl to nejkrásnější, co za celý život vidět. Dost možná že také byl.

Zayn musel obdivovat ty andělsky krásné rysy ve tváři. Dlouhé řasy na víčkách, která nyní zakrývala nádherné modré oči. Jejich barva byla velice specifická, a i když se na něj nyní nedívaly, Zayn si ji moc dobře pamatoval. Vryla se mu do paměti už ve chvíli, kdy Louise poprvé uviděl. Nebe i moře by ji Louisovi mohly závidět.

Drobný nosík dodával Louisovi na roztomilosti, úzké, přesto však – jak se včera sám přesvědčil – nadýchané růžové rty vyzývaly k políbení. Byly hebké, jemné, bez sebemenší známky popraskání, protože zrovna o ně Louis pravidelně a poctivě pečoval. A Zayn si zamiloval, jak dokonale líbaly. Chutnaly také skvěle, sladce, po jahodách. Také ukrývaly mrštný jazyk, který dokázal laskat a zároveň výborně provokovat.

Hnědé oříškové vlasy měl Louis rozházené, ale protože normálně nosil na hlavě drobné vrabčí hnízdo, nebyl ten rozdíl zase tak veliký. I přestože je měl Louis nyní neučesané, slušelo mu to. Jednotlivé prameny mu nedbale rámovaly obličej, padaly mu dolů kolem uší a jeden zbloudilý dokonce překrýval Louisovo oko. Zayn jej malíčkem odrhnul z brunetovy tváře pryč, opatrně aby jej náhodou nevzbudil a sám se tak mohl kochat tím nádherným pohledem o něco déle. Kdo ví, jak to bude, až se Louis probudí. Možná se prostě sebere a odejde, a tohle už se nebude nikdy opakovat.

Byla by to škoda. Mu by to určitě chybělo. Nedokázal posoudit, jak jejich společný zážitek bude brát Louis. Podle toho, co včera z jeho řeči pochopil, jsou Louisovy city věnovány Harrymu. Nebyl si úplně jistý tím, co se mezi těmi dvěma stalo, ale Louis jasně mluvil o tom, že se spolu vyspali. A pak také o tom, jak Harryho miluje, ale ten že si raději vybral Taylor. Znamenalo to tedy, že je Louis do Harryho nešťastně zamilovaný? Že mu Harry jeho city neopětuje? Až bude správná příležitost – pokud tedy vůbec nějaká bude – tak by se na to měl Louise zeptat, aby věděl, co očekávat dál. Sice měl za svůj život za sebou již několik jednorázovek, ale tady – v Louisově případě – cítil, že by byla škoda nechtít něco víc. Už dlouho se nestalo, že by mu někdo takhle učaroval.

Louis se v jeho náruči pomrvil. Posunul se po Zaynově hrudi o něco níže, pohodlněji si ustlal pod hlavou a svou nohou přejel naopak o něco výše. Více se stočil, ale zatím stále nerušeně spal dál. Zaynovi jeho počínání vyvolalo na tváři něžný úsměv. Všiml si, že peřina, která je oba napříč zakrývala, sjela dolů po Louisových zádech nebezpečně blízko k půlkám, ale nechal ji namístě. Opravdu nechtěl riskovat, že jej svými pohyby předčasně probudil. Navíc tu bylo docela teplo, ani nohy neměl studené po celé noci, kdy byly odkryté.

Nesouhlasné zamračení se usídlilo na Zaynově tváři, když zaslechl hlasitý dusot na schodech a následné těžké kroky na chodbě. Naštěstí však brzo ustaly, když dotyčný zalezl do některé z místností, podle Zaynova odhadu nejspíše do koupelny, avšak nezapomněl za sebou pořádně třísknout dveřmi. Lehké zachvění se rozneslo celým patrem a Zayn snad poprvé zalitoval, že se uvolil pořádat oslavu Stanových narozenin u sebe doma. Na druhou stranu by bez ní znovu nenarazil na Louise a neužil by si tak krásnou noc.

Nevadilo mu, že spíše než sex mezi nimi proběhlo milování. Nebyl příznivec žádných velkých drsností, a když se jich v mírnější verzi někdy dopustil, vždy se ujistil, že s nimi souhlasí i druhá strana. Byl milovníkem pomalých, ale intenzivních prožitků, takže si nemohl na včerejšek ani slůvkem stěžovat. Sice si sex čas od času rád něčím ozvláštnil, ale své preference měl již za ty roky pevně dané. Nebyl si úplně jist, že je Louis naladěn na stejnou vlnou, avšak přinejmenším včera se tak dělo. Byl plně spokojený. Dotýkat se Louisovy rozpálené pokožky a poslouchat jeho slastné steny bylo k nezaplacení.

„Dobré ráno," rozespalým hláskem s typickou ranní nakřáplostí zamumlal Louis do jeho hrudě. Rukou, která doposud spočívala na Zaynově břiše, si protřel ospalé oči a zavrtěl se, aby našel pohodlnou pozici. Poté položil svou ruku zpět na Zayna, avšak nyní již na jeho prsa.

„Dobré." Zayn se neubránil širokému úsměvu. Louis byl opravdu ztělesněním roztomilosti. Obzvláště takhle po ránu. „Jak se vyspal?" tiše se zeptal Zayn a nespouštěl oči z brunetovy tváře.

„Hm... dobře, jen mě trochu bolí hlava," uchechtnul se Louis. „Asi jsem byl až moc."

„Pamatuješ si všechno, doufám...?" nejistě Zayn nadzvedl hlavu z polštáře, aby lépe viděl, až Louis odpoví.

„Z toho, co bylo mezi námi? Neboj, všechno, a dosti živě," zavrněl a provokativně na Zayna mrknul. „Vím taky, že jsem blbě žvanil, ale už nevím, co všechno..." dodal poté již normálně. „Ale prokecl jsem se, to si pamatuji. Slib mi, prosím, že to nebudeš nikde roztrubovat? Nechci, aby to všichni věděli..." tázavě se na černovlasého zadíval.

„Hm..." souhlasně zamručel Zayn. „Ale něco za něco," ušklíbl se a popohnán Louisovým pohledem pokračoval. Napadlo jej něco střeleného, ale proč to nezkusit? Nic tím neztratí. „Přijmeš mé pozvání na rande?"

„Eh, já..." zaskočeně zamrkal Louis, když v tom náhle zděšeně nadskočil, jak se nečekaně otevřely dveře od pokoje a dovnitř vletěl někdo, koho tu Louis viděl ze srdce nerad.

„Oh, promiňte, nevěděl jsem, že tu někdo je, jen hledám – Zayne?! LOUISI?!" Harry se najednou zarazil a s rukou na klice těkal pohledem z jednoho na druhého, a z druhého na prvního... neustále dokola, jako na tenisovém zápase. Byl překvapený tím, koho tu našel. Zayn a Louis, spolu, v jedné posteli a vzhledem k Louisově pozadí, které mohl zahlédnout, bezesporu nazí. „Tak já zase padám," zabrblal a očividně hodlal co nejrychleji zase zmizet.

„Nenechte se rušit. Jen, za půl hodiny odjíždíme, Louisi," dodal ještě, když už byl k oběma mužům v posteli natočený zády a odcházel pryč, aby jim ponechal potřebné soukromí.

„Počkej, Harry, já ti to vysvětlím!" zoufale zakňučel Louis, jako by snad Harryho se Zaynem právě podvedl. Najednou se cítil tak strašně provinile! A zároveň jako největší děvka pod sluncem. Jeden den je zhrzený z Harryho neopětovaných citů a druhý den vleze do postele s chlapem, kterého před několika dny ještě ani neznal! Když viděl, jak se za kudrnáčem jen zavřely dveře, chtěl okamžitě vylézt z postele a jít za ním, ovšem Zaynův pevný stisk na jeho paži jej zadržel.

„Louisi, proč za ním chceš jít? Vždyť spolu nechodíte!" Zayn nechápavě kroutil hlavou a s očekáváním vysvětlující odpovědi na Louise hleděl.

„Miluju ho, musím mu vysvětlit, že tohle," pohodil rukou nad jejich nahými těly, „na tom nic nemění!" zoufale se pokoušel Zaynovi vytrhnout, ale bezúspěšně.

„Mám ti připomenout, proč ses včera chtěl zpít do němoty? On o to nestojí, Louisi!" Nechtěl být tím, kdo bude Louisovi připomínat tuto bolestnou skutečnost, ale někdo to teď udělat musel. Píchlo jej u srdce, když viděl brunetův zraněný pohled, avšak jeho význam pochopil, když Louisova paže v jeho sevření ochabla a drobné tělo se mu opět sesunulo do náruče.

Louis tiše ležel na Zaynově hrudníku, dokud nebyl nejvyšší čas se začít oblékat, aby na něj Harry s Taylor a Eleanor nemuseli později čekat. Cítil na sobě Zaynův pohled, když se před ním soukal do kalhot. Jakmile si přes hlavu přetáhl i pruhované tričko, najednou se kolem jeho pasu zezadu obmotaly snědé paže.

„Co to rande, Lou?" potutelně se Zayn usmál a líbnul bruneta pod ucho. „Budeš mít na mě zítra čas?" Natočil si bruneta v náruči obličejem k sobě.

Louis mu na okamžik jen hleděl do očí a přemýšlel. Nevěděl, co přesně jej nakonec vedlo k jeho rozhodnutí, ale stalo. „Tak dobře," svolil a nechal se od Zayna na rozloučenou políbit. Tentokrát však ne na tvář, nýbrž přímo na rty.

Snad se vám dnešní díl líbil. Děkuji za komentáře a hlasy u minulé části, a také bych vám chtěla poděkovat za pěkné 83. místo ve fanfikci, na kterém se včera povídka umístila. Možná vám to nepřijde, ale je to víc, než jsem od TBM očekávala a vůbec - pouhé umístění v první stovce fanfikcí je naprosto skvělé. Děkuji vám moc! :) 

Makkakonka