,,Tak je to tady, chlapci," hrdě se usmál černovlasý Nebelvír, stojící v chlapeckých ložnicích po boku svých tří nejlepších přátel, jež poplácal po ramenou, ,,poslední Vánoce v Bradavicích." ,,Takže si to koukejte pěkně užít," ušklíbl se James a drcl laškovně do Remova ramene. Ten se jen uchechtl a nevěřícně pokroutil hlavou nad tím, na co ten zvrhlík zase přemýšlel. Samozřejmě pochopil, že to myslel také jako dvojsmysl mířený na něho a Siria, jež jej obdařil veselým mrknutím. Peterovi, který měl trochu pomalejší myšlení, to naštěstí nedošlo, a tak to nemuseli dál rozebírat a mohli se věnovat přípravám na ples. Na ten už se ani jeden z nich nemohl dočkat. James například nemohl usnout až do samého rána, jelikož se jeho myšlenky celou noc úpínaly jen k Regovi, s nímž měl dnes protančit celý večer. Taky, že se na to pořádně vyfikl. Vše muselo být dokonalé, jako z nějakého romantického filmu. ,,Ty jsi fakt číslo, Dvanácteráku," ušklíbl se Sirius, jež si zrovna do propíchlého ucha nandaval stříbrnou krhovou náúšnici a pozoroval svého brýlatého přítele, který si nasazoval prsteny, jež koupil přímo pro dnešní den. Všiml si totiž, jak moc Regulus podobné šperky miluje, a proto ještě včera, předtím, než začali hrát onu osudnou flašku ve společence, vyrazil do stále stejně kouzelně zasněžených Prasinek a po pár bolestivých pádech na trvrdém náledí, se vrátil zpět i s nákupem. Jen pro svou lásku odignoroval obrovskou modřinu na svém pravém koleni, které si nabil na zmrzlých dlažebních kostkách. A i když ho to dost bolelo, nehodlal se tím nechat omezit a měl v plánu s Regem tančit klidně až do rána, jestli bude chtít. ,,No co, ty si taky dáváš náušnice a to to nikdy jindy neděláš," protočil James očima a nerušeně si dál pokračoval v upravování svého outfitu. Byl téměř dokonalý. Sirius se jen zamračil a spražil jej pohledem. Zlobit se však nemohl, jelikož měl hnědovlásek pravdu. Ano, bral si náúšnice jen někdy a dnes mu to přišlo dost výjimečné na to, aby je znovu vytáhl. Navíc moc dobře věděl, jak Rema přitahují a on hodlal využít jakékoliv příležitosti k tomu, aby jej dostal do kolen. Naposledy, co si je vzal, z něho Náměsíčník celý večer nespustil oči a jeho tváře byly věčne rudé. A Tichošlápek to hodlal zopakovat. ,,S kým jdeš vůbec ty, Petere?" Pousmál se Remus, který se snažil ignorovat fakt, že si Sirius na sebe bere jeho oblíbené náušnice jen kvůli němu a otočil se směrem k nejmenšímu členu jejich skupiny. Červíček se uculil a nervózně v rukou stiskl žlutou kravatu, jež se rozhodl si vzít na sebe, aby ladil barevně se svou partnerkou. ,,S Hestiou Jonesovou," odvětil s úsměvem od ucha k uchu a Remus nevěřícně pozvedl obočí. ,,Opravdu?" Ujistil se pro jistotu Sirius, jež nenápadně poslouchal, o čem se baví a pokusil se ujasnit si, co se právě dozvěděl. Jeho malý přítel Peter pozval na ples jednu z nejhezčích Mrzimorek z celé koleje a ona mu řekla ano. ,,Ptal jsem se jí během hodiny Bylinkářství, když jsme byli spojeni do dvojic a ona souhlasila," hrdě se pousmál. Sirius uznale pokýval hlavou a zadíval se na stejně zaskočeného Jamese, jako byl on. Potom pomalu přešel k Červíčkovi a položil mu ruku na rameno. ,,Tak se mi tak zdá, že náš malý Peter dospěl." Hrdě jej poplácal po zádech a Černovlásek se jen pousmál, jak se snažil nezakuckat. Sirius měl totiž větší sílu, než se zdálo. ,,To je- žvýkačka?" Pozvedl Remus jedno obočí, když si povšiml, jak James tahá cosi z kapsy a hned na to si rve něco do pusy. Dvanácterák jen přikývl a strčil si do úst další kus. ,,Chceš snad, aby ti u tance smrdělo z pusy? To já Reggiemu fakt neudělám," ušklíbl se a nabídl jim žvýkačku, jelikož mu bylo jasné, že by se stejně později zeptali. Až na Siria samozřejmě. Ten by přišel a rovnou by si to od něho vzal bez toho, aby se vůbec ptal, nebo poděkoval. ,,Díky," usmál se Tichošlápek, jak si strčil do pusy gumu od Jamese a začal žvýkat. U toho si zaujatě vázal rudou kravatu, kterou sladil se svým přítelem, jemuž se na krku houpala zlatá a oni tak dohromady dávaly barvy své koleje. Sirius se na sebe usmál v zrcadle před sebou a zapózoval. Na to, jak včera vypadal, ještě působil v pořádku. Ani kruhy pod očima nebyly tak viditelné a to přitom spal nejdéle dvě hodiny. I kocovina se mu vyhnula, narozdíl od Zmijozelů, jež předešlou noc tak zřídil. Během večera do nich totiž nalil několik skleniček ohnivé whisky a opil je tak, že si mohl být jist, že si budou z flašky pamatovat jen hodně málo. Tím si zajistil, že je zas tak rychle neprásknou. Nebo alespoň ne o Vánocích a oni si tak budou moci užít Štědrý večer bez toho, aby na ně zvedala hlas profesorka McGonagallová a vyhazovala je ze školy předčasně. ,,Ještě něco tomu chybí," zkousl si Sirius ret a přimhouřil oči, jak pozoroval svůj obličej a hledal něco, čím by mohl doplnit své vzezření. Něco mu totiž scházelo. A jak se rozzářil, když si konečně uvědomil, co to bylo. Popadl svou černou tužku a přeběhl do koupelny, kde si u malého zrcadélka začal soustředěně malovat linky. To totiž bylo to, čímž mohl celý svůj vzhled vyšvihnout na božskou úroveň. Jestli totiž Remus něco miloval, byl to Sirius s linkami a náušnicemi v uších.
      ,,Chceš ještě? Mám ampulku na půjčení," podíval se s cukajícím koutkem Regulus na svého bývalého partnera, který se od doby, co se probudil, držel za bolavou hlavu a vypadal, jakoby se měl každou chvíli pozvracet. Tak naopak dopadl chudák Luka, jehož Nebelvíři předešlou noc zřídili natolik, že si nebyl schopen ani vzpomenout na to, kde se to vlastně opil. Proto neměl ani pomyšlení na to, že by je šel nahlásit za únos a ublížení na zdraví, což jen potvrzovalo, že Siriův stupidní nápad fungoval. Znamenalo to však, že měl modrovlásek celý večer zkažený, jelikož jej asi stráví nad záchodovou mísou. ,,Ne, děkuji. Možná ji raději dej Harrisonovi. Potřebuje ji víc," odbyl jej Barty a znovu sevřel pevně svá oční víčka k sobě, jak se snažil neskučet bolestí z migrény, jež pulzovala celou jeho hlavou. Moc mu však nešlo předstírat, že mu nic není. Hlavně když jeho pokožka měla stejnou barvu jako bílé stěny v koupelně, jež obsadil ještě stále zvracející Luka. Nehodlal si však od Rega nic brát, jelikož si narozdíl od modrovláska pamatoval alespoň útržky z onoho večera a byl si dobře vědom toho, že se Black přesně s těmihle Nebelvíry bavil. A proto, kvůli své hrdosti, nehodlal přijmout jeho životabudič, ani za cenu větší bolesti jeho vibrující hlavy. Nesnášel alkohol, takže se normálně ohnivé whisky ani nedotkl a po včerejšku to nehodlal nijak měnit. Proklínal Nebelvíry za to, že jej donutili ten hnus vypít a přivedli ho do takového stavu, v jakém byl teď, ale i přes to neměl ani pomyšlení na to, že by je šel nahlásit nějakému z profesorů. I když měl teď kocovinu, pamatoval si ústřižky z doby, kdy začali hrát flašku a ať chtěl, nebo nechtěl, musel uznat, že se skvěle bavil. I přes to, že tomu dost napomáhala whisky a veritasérum v jeho krvi. Se Zmijozely takovou legraci neměl šanci zažít, a proto byl Blackovi staršímu vlastně vděčný za to, že jej ukradl na chodbě. Když potom sečetl plusy a mínusy, vyšlo mu, že bude nejlepší, když si celou akci nechá pro sebe. Skvěle se bavil a mohl být uvolněný, i přes to, že teď trpěl jednu z nejhorších kocovin, jež kdy měl. Životabudič od Rega si však vzít nehodlal, ani teď, když se nad tím znovu zamyslel. A i když se snažil sám sobě namluvit, že se na něho jen zlobil, protože o celé akci věděl a byl na straně Nebelvírů, uvědomoval si, že to nebyla tak úplně pravda. Bylo v tom něco víc. Kvůli veritaséru se totiž včera spousta lidí rozpovídalo o věcech, které by se jinak neměl šanci dovědět. A z toho, co si pamatoval, bylo nejzajímavější Marlenino lovestory s Dorcas, u něhož se Mary tvářila, jakoby tam raději nebyla, Dawnův neplánovaný polibek pod jmelím s profesorkou Wrightovou, Lilyino backstory se Snapem, které jen nakrklo Siria a potom především Regovo přiznání o lásce k Jamesovi Potterovi. Barty do té doby neměl ani ponětí o tom, že jeho bývalý přítel s někým chodí a už vůbec nečekal slavného Nebelvíra. Žárlil, to ano, trošku určitě, ale s tím, že on sám byl právě ve šťastném vztahu s Evanem Rosierem, nic raději nenamítal. Ten večer se stala ještě spousta zajímavých věcí. Například, když se Maewe poprvé za celé ty roky v Bradavicích, rozesmála, protože Mary dostala za úkol vstát a tančit hula hula, nebo když Sirius začal mluvit o jakémsi vlkodlaku, jen aby po něm James zničehonic skočil a svalil ho i se židlí k zemi. Nikdo však naštěstí nepochopil, o čem to mluvil a Removo tajemství tak zůstalo dál nevyřčené. ,,Dej to sem," zavrčel Luka na černovláska, když konečně dorazil ke dveřím koupelny a vytrhl mu ampulku se životabudičem z ruky bez toho, aby mu vůbec poděkoval. Jen za sebou zabouchl a vyklopil do sebe celý její obsah. Doufal, že mu to dokáže pomoci, jelikož na ples pozval Emmu Vanity, jednu z nejkrásnějších Zmijozelek a nehodlal ji nechat jen tak na ocet. Původně měl vyhlédlou Narcissu Blackovou, ale tu mu před očima vyfoukl Lucius Malfoy, potom, co mu doslova zasyčel do obličeje, ať se jí nedotýká, jelikož patří jen jemu. A Luka se nehodlal handrkovat o holku, jelikož jich měl v záloze ještě dost a mohl si tak vybírat. ,,Nemáš zač," protočil Regulus očima a zatoužil na modrovláska ukázat prostředníček. Od doby, co se dal dohromady s Jamesem, dával stále více najevo své pravé emoce a už se dál neskrýval za chladnou maskou. Právě naopak, byl více náladový a říkal to, co si myslel, stejně jako jeho starší bratr. Už totiž nebyl tou šedou myší, které si nikdo nevšímá. Pro brýlatého Nebelvíra byl totiž vším a moc dobře si uvědomoval, že se okolo něho Jamesovi točí celý svět. A ta představa jej dělala šťastným. I když mu zrovna nešla zavázat tmavě zelená kravata s prošívanými stříbrnými hady na ní, se kterou mu nakonec musel pomoci až Barty.
      ,,Já si fakt nejsem jistý, že jsem připraven tam jít," zkousl si James ret, jak si stejně, jako to vždy dělal jeho přítel, vystresovaně pohrával s prsteny na svých rukou a nejistým pohledem těkal od zavřené brány Velké síně před sebou, ke svému černovlasému kamarádovi, jež mu povzbudivě položil ruku na rameno. ,,Buď v klidu, Dvanácteráku. Vypadáš perfektně. Můj bratr klesne na kolena, až tě uvidí," usmál se od ucha k uchu a James mu to oplatil úšklebkem. Oba dva ve společenských hábitech, s barevnými kravatami a saky, vypadali jako princi z nějaké pohádky. Až na to, že se nehnali za princeznami, ale za svými vlastními princi, jež si tak spolehlivě ulovili jejich srdce jen pro sebe. James za Reggiem, u něhož měl strach o to, že se mu nebude líbit a Sirius za Remem, jež byl už teď úplně mimo z jeho vzezření. Jediné, kam se díval, byly Tichošlápkovy linky a náušnice v pozadí. Jeho přítel byl prostě perfektní a on nemohl pochopit, jak si jej zasloužil. Jak zrovna on, mentálně nestabilní vlkodlak, mohl ulovit někoho tak božského, jako byl Sirius. To mu hlava nebrala, ale byl více než rád za to, že tomu tak bylo. ,,Jen ho prosím šetři," ušklíbl se ještě Sirius, jak drcl Jamese do ramene, když se obrovská brána začala otevírat a odkrývat tak celou vánočně ozdobenou místnost. Samozřejmě, že tím myslel svého malého bratříčka, jež s těžkým srdcem musel přenechat svému nejlepšímu příteli. Byla to jeho poslední slova, jelikož se hned na to s úsměvem otočil, vyhledal v davu studentů svého partnera, nabídl mu své rámě a nechal se jím odvést za Peterem s Hestiou, jež Tichošlápek tak toužil vidět spolu, aby věděl, že si Červíček nevymýšlel. Pořád mu moc nevěřil to, že si opravdu našel tak překrásnou partnerku. ,,Ahoj, Jamesi,'' pousmála se na hnědovláska právě příchozí a jako vždy okouzlující Marlene, zavěšená za Dorcas, jež se tvářila, jakoby to byl nejlepší den jejího života. A taky, že tomu tak bylo, jelikož se právě chystala celý večer protančit se svou životní láskou, jež byla tak půvabná, že vůbec pochybovala o tom, že je reálná. Mary jí totiž nakonec vybrala dlouhé tmavě modré šaty prošité černou látkou, jež vypadala jako plameny šlehající po celé sukni. Měly mírně svádějící výstřih, což si její hnědovlasá přítelkyně prostě nenechala vymluvit, jelikož věděla, že tomu Dorcas prostě neodolá. Aby Marlene působila ještě více jako princezna, dokoupila jí k tomu ještě stříbrný náhrdelník s modrým drahokamem vytvarovaným do velkého srdce, několik zlatých prstýnků a střevíčky s tak vysokým podpadkem, že dívce nehrozilo, že by na nich spadla. Mary myslela na všechno a udělala to tak, aby její bývalá partnerka měla celý večer perfektní. A za to jí byla Marlene více než vděčná. ,,Ahoj, Mar- páni, vypadáš úchvatně," vydechl zaujatě James, když se k ní otočil a spatřil její dech beroucí šaty. S blonďatými vlasy, jež jí Lily Evansová ráno složitě spletla do drdolu a několika drobných copánků, navíc působila jako starodávná bohyně, ke které by se klidně modlil i on, jakožto nevěřící člověk. Její úsměv způsoboval, že na ni s otevřenými ústy civěl nejeden mladík a i dívky, ale Dorcas byla jedinou osobou, o kterou se zajímala. Dokud se líbila jí, byla spokojená. ,,Já myslel, že jdeš s Mary," pousmál se James a pozvedl jedno obočí. Nemyslel to zle vůči Dorcas, ale sám byl přesvědčen o tom, že Marlene stále chodí s Mary. I když tomu tak už nebylo několik let. Blondýnka se jen nervózně poškrábala na zátylku a uchechtla se, načež se jemně usmála na Dorcas a objala ji okolo pasu, aby se snad necítila zanedbaně. ,,S tou už jde nějaká Zmijozelka," odvětila Marlene bez přemýšlení, jakoby to snad byla veřejně známá věc a James neměl jediný důvod, se ji na to ptát. A přitom o tom až do dnes věděla jen ona a Dorcas, které to Mary zatajit nedokázala. ,,Zmijozelka?" Zeptal se vyjeveně James, který začal pochybovat o tom, že vůbec zná vlastní přátele. Měl by se o ně možná více zajímat. Na to už mu Marlene nic neřekla, jelikož ji Dorcas s úsměvem chytla za zápěstí a se slovy, že nemá být zvědavý a najít si ji sám, aby se mohl zeptat na jméno její vyvolené, ji odtáhla pryč, takže to od nich James nestikl vyzvědět. Naštěstí nemusel hledat nijak dlouho, protože se velká brána konečně otevřela dokořán a odkryla tak kouzelnou výzdobu uvnitř. Všichni se rozprchli do stran do menších skupin, takže v nich byl lepší přehled. Když se pak tedy James rozhlížel kolem dokola a hledal Reggieho, objevil místo něho usměvavou Mary v saku se zelenou kravatou, po boku Zmijozelky Maewe Harrisonové oděnou v překrásných černých šatech s rukou obmotanou okolo jejího útlého pasu. A i když se Dvanácterák nad tím pohledem zpočátku trochu podivil, nehodlal jim do toho nijak mluvit. On sám tu přeci teď stál a vyčkával na svého Zmijozela. Nakonec totiž až na několik zvláštních případů, kterými byl například Lucius Malfoy s nosem nahoru, nebo jeho životní nepřítel Severus Snape, nebyli zas tak špatní, jak si původně myslel. Kromě Rega byl například i Barty Skrk Junior celkem v pohodě a bavit se s ním dalo. Jediné, co mu na Zmijozelech vadilo, byl jejich smysl vždy všude přijít pozdě. Obzvláště jeho milovaný přítel v tomto umění naprosto vynikal. Když se totiž rozhlédl po Velké síni, nikde svého milence nenašel. Ani, když začala hrát hudba a páry se s úsměvy od ucha k uchu vydaly doprostřed parketu, aby si zatančili v objetí na ploužák. Regulus prostě nebyl k nalezení. O tom, kde mu byl konec, neměl ponětí ani jeho starší bratr, jehož se ze zoufalosti došel zeptat a přerušil tak jeho romantický moment s Remem, ani jeho Zmijozelský kamarád, Barty Skrk, o kterém věděl jako jednom z mála, že se s černovláskem baví. Nikdo mu však nebyl schopen pomoci, jej najít. A James už začínal ztrácet naději. Zachvátil jej špatný pocit z toho, že se Regulus možná nakonec rozhodl, že mu za to Nebelvír nestojí a vykašlal se na něho. Nebo se mu v horším případě něco stalo, což Jamesovi nedělalo dobře. Proto se po chvíli bezradného chození po místnosti, kde se Rega snažil najít mezi pomalu se pohybujícími dvojicemi, raději zkroušeně posadil na lavičku u jednoho ze stolů. Sklopil hlavu a zkleslým pohledem probodl zem před sebou. Hluboko uvnitř něho mezi sebou bojovaly emoce, z čehož byl nejsilnější strach, smutek a vztek. To všechno kvůli Zmijozelovi, jež se ani neráčil ukázat bez toho, aby mu cokoliv řekl. ,,Páni, ploužák! Pojď, Seve!" Ozval se vedle něho hlas někoho, koho v téhle situaci opravdu spatřit netoužil. Lily Evansová, oděná v rudých šatech, nadšeně chytila svého Zmijozelského partnera za ruce a nuceně jej vytáhla na nohy, i když se chudák tvářil, jakoby chtěl umřít. Ne, že by nebyl nadšen, že je tu právě se zrzkou, ale tančil tak nerad, že to ani nešlo popsat slovy. ,,Jen pojď!" Pobídla jej znovu s úsměvem od ucha k uchu Lily a on se tak po chvíli přemlouvání sám sebe opravdu zvedl. James nedokázal popsat, jak prázdně se cítil při pohledu na to, jak zrzce Srabus pokládá dlaně na boky a v objetí se s ní houpe do rytmu písně. Raději proto sklopil oči znovu k zemi a povzdechl si. Tolik si přál, aby tu teď mohl být s Regem, u něhož nevěděl, kde mu je konec. Už začal uvažovat o tom, že snad půjde pozvat někoho z profesorů, aby nebyl tak osamnělý, když mu výhled na špinavou podlahu zastínil pár vyleštěných černých bot. U jeho obličeje se objevila pravá ruka černovláska, na jehož tváři pohrával laškovný úsměv, jak se mírně poklonil, aby jej mohl vyzvat jak se sluší, jak se patří. Regulus, s párem černých růží, kvůli kterým se tak zdržel. ,,Smím prosit, Jamie?"

***