Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

6) Představování

Byl přísný a v celku jsem se i bála otočit. Nakonec jsem se však překonala a podívala na plot za mnou. Stál tam kluk, na sobě měl bílé kimono a obličej mu z části zakrývali dlouhé vlasy. "Hyuuga." řekla jsem si sama pro se a na prázdno polkla. ,,Hej, ztratila jsi se?" zeptal se znovu a seskočil na zem. Zrudla jsem a se sklopenou hlavou řekla že jo. ,,Kam máš namířeno?" ,,Já.. jsem tu poprvé a hledám Shinobi akademii." ,,Jo vím kde je. Zavedu tě tam." Řekl. ,,Děkuji." Řekla jsem a uklonila se mu.                 ,, Nemusíš se mi klanět, jak se jmenuješ." projevil o mně zájem. ,,Kooko Senju.." ,,Kooko..hezké jméno, já jsem Neji." řekl a usmál se.

Nevěděla jsem proč se na mě každý vždy usměje ale buď jsem legrační či roztomilá. Spíš bych se ale přiklonila k tomu druhému.

Neji mě provedl ulicemi Konohy a od té doby co mi řekl své jméno ani jednou nepromluvil. Zastavil se až před akademií. ,,Tak tady to je a já už musím." řekl a než jsem se ohlédla byl pryč. Zůstala jsem stát pod stromem s houpačkou. Měla jsem strašně divný pocit. Skoro jako trému. "Notak Kooko, todle přece zvládneš." Povzbudila jsem se a rozešla se směrem ke vstupním dveřím.

Přistoupila jsem k nim a zaklepala. Otevřel mi nějaký pán. ,,Ahoj, kdo jsi?" ,,Jsem Kooko Senju." ,,Počkej... Kooko..Senju...." zamyslel se, vytáhl nějaký svitek a prohlédl jsi jej. ,,Jo. Tady jsi. Pojď dál." řekl a a otevřel dveře dokořán abych mohla vstoupit.

Vyšli jsme schody do prvního patra a tam jsme přišli k třetím dveřím vlevo. Zaklepal a nakoukl dovnitř. Byla už dávno hodina. Pak otevřel dveře a vešel dovnitř. Bylo slyšet zašoupání židlí. ,,Třído, dnes k vám příjde nový student. Kooko pojď sem." řekl ten pán a naznačil mi abych vešla do třídy.

Na malou chvíli jsem zaváhala ale pak jsem se vschopila a vešla. Mířila jsem přímo k učitelskému stolu a snažila se nevnímat ten nespočet pohledů. Jak jsem však hleděla pouze na cíl jsem si nevšimla stupínku který byl u učitelského stolu. Zakopla jsem a jak široká tak dlouhá jsem se rozplácla na dřevěnou podlahu, až to zadunělo.

Ozval se výbuch smíchu a myslím že jsem zaslechla i něco o tom "co to je za padavku?." V tu chvíli jsem však uslyšela jiný hlas. ,,Jsi v pohodě?" Zeptal se klučičí hlas. Opřela jsem se o lokty a zvedla hlavu. Stál tam kluk. Měl jasně hnědé vlasy a černé oči. Ruku nataženou ke mně s tím abych se ho chytla a zvedla se.

,,Jo." řekla jsem, zapřela se a postavila se na nohy přičemž rázem celá třída utichla. "Přece ze sebe nebudu dělat tu roztomilou tvářičku co všechno pokazí." řekla jsem si a podívala se klukovi přímo do očí. Byl zaskočen. Pak se však otočil a sedl si zase zpět na své místo. Když se na mě pak podíval a tak však měl v očích pochopení.

,,Takže...představ se nám." řekl učitel. ,,Jmenuji se Kooko Senju a je mi 12 let." ,,A řekla by jsi nám něco o svém klanu?" ,,Klan Senju...."sakra ale ten tam v té knize taky byl...".. první Hokage byl Hagoromo Senju a založil tuhle vesnici a nynější Hokage je též Senju." řekla jsem až pišně s nosem nahoru.

,,Dobře, sedni jsi támhle dozadu k Isse." řekl učitel. Sedla jsem si k dívčině s bílými vlasy a zelenými brýlemi. ,,Ahoj jsem Kooko." ,,Já Isse ale všichni mi říkají "Is." ,,Budeme kamarády?" ,, Klidně." Zasmáli jsme se a uklidnily. Padly jsme si s Is hned tak nějak do oka.

Poté učitel započal....no spíše pokračoval v hodině a ten pán co mě sem zavedl odešel.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro