Damon a Alec ještě chvíli leželi a užívali si společné přítomnosti, než se rozhodli zvednout. Ani jednomu se nechtělo nic dělat, ale jelikož nastal velký problém, nebyl čas na otálení.

Řekli si však, že vše ještě nějakou tu půl hodinu počká, a že společná sprcha je nezabije. Vlezli si pod proud horké vody, která omývala jejich nahá těla a přitom dávala úlevu jejich napjatým svalům. Jemné polibky jim také dodávali na komfortu, takže oba téměř zapomněli na to, že je teď čekají špatné časy. Když vylezli ven, zabalili se do velikých jemných ručníků a v objetí si sedli do postele. Alec chtěl jít sice okamžitě pracovat, jenomže už bylo osm hodin večer a tak to Damon zatrhl. Sedl si úplně až k čelu postele, Aleca si usadil na klín a omotal kolem něj své paže v medvědím objetí.

Tiše pustil televizi a držel svého přítele aby se uklidnil. Chtěl aby byl Alec v pořádku, ovšem sám měl ve své hlavě zmatek. Čeho je dost, toho je dost a má všeho už plné zuby. Už se nechce strachovat, už nechce řešit žádné drama ani se strachovat o Alecův život. Jednoduše by chtěl alespoň nějaký ten čas klid. Chce toho snad tak moc?!

"Alecu...slibme si, že až tohle skončí, pojedeme na dovolenou... Někam kde je hodně teplo a klid. Někam k moři třeba...sice budeme moct jít na pláž jenom v noci ale alespoň tam nebude moc lidí... Co říkáš?"

"Zní to skvěle lásko. Už teď se na to těším." Usmál se Alec a políbil Damona zespodu na bradu. Představil si samého sebe, jak leží na dece v objetí s Damonem, hledí na hvězdy a poslouchá šumění vln. Jak si nechává tvář hladit jemným teplým vánkem a nohy chladit proudem příjemné vody.

Alec se svým přítelem plně souhlasil - už toho bylo hodně. V poslední době by se chtěl jen válet. Teď, když se to má vše ještě zhoršit, bylo takové ujištění o lepší budoucnosti více než uklidňující. Užíval si Damonovu přítomnost, přestože mu nějaký zlý hlásek v jeho hlavě napovídal, že než to vše skončí, může být jeden z nich mrtvý. Ten Alec však utlačil někam do pozadí a vychutnával si pohodu, kterou se svým přítelem zažíval.

***

„Cože?!"vykřikli Jace, Clary a Isabelle najednou, když jim Alec sdělil, co se vlastně děje. Všichni tři byli překvapení, zaskočení a nějakým zvláštním způsobem i zvědavý. Dívali se na Aleca s Damonem jako na dva přízraky a nevěděli, co jiného říci.

„Zrekapituluj mi to...kvůli něčemu všichni přichází o svou moc a je možné, že za malou chvíli bude svět plný civilistů?" optal se Jace a frustrovaně si prohrábl rukou vlasy. Alec mu na odpověď jenom přikývl. To nejdůležitější, co teď museli udělat, bylo přijít na to, proč se to děje a jak to zastavit. Bylo třeba okamžitě o situaci informovat hlavu institutu, aby se toho ujala. I když z toho Alec nebyl zrovna nadšení, musel to říct Rajovi on. Dřív, než to ale stihl, Raj na sebe strhl veškerou pozornost v hlavní hale, kde se seskupili všichni lovci. Požádal o klid, malou chvíli vydržel, dokud všichni nebyli skutečně tiše a pak spustil. Alec doufal, že to bude něco o jejich situaci, ale bylo to něco zcela jiného.

„Jak všichni asi víte, stal jsem se hlavou institutu na přání spolku, které se poněkud změnilo. Jsou tady i lepší lovci stínů, než jsem já a kteří jsou na to kompatibilnější než já. Navíc, já jsem potřebnější v Idrisu, kam na nějaký čas odejdu. Proto poprosím Alexandra Lightwooda, aby přešel sem ke mně."

Nikdo, opakuji nikdo, nebyl víc překvapený než Alec. Podešel blíže k Rajovi a skepticky na něj koukal.

„Tímto vyhlašuji Alexandra Lightwooda za novou hlavu institutu." Vykřikl a začal tleskat. Všichni kolem začali tleskat také a vypadali, že jsou z toho nadmíru šťastný. Alecovi to však vůbec neimponovalo. Teď byla snad ta nejméně vhodná doba pro vyhlášení nové hlavy institutu, kterou se měl stát. 

"Tak, Alecu, chceš nám jako nová hlava institutu něco říci?" Tázal se Raj a usmíval se od ucha k uchu.

"Já...rád bych řekl, že je to něco, co jsem si vždy přál. Už od mala jsem chtěl být nejlepší ve všem co dělám a evidentně se mi zatím celkem daří. Jenomže si na toto Idris nevybral moc vhodnou dobu, takže začáteční období mého řízení institutu, zde bude pořádný chaos, nakolik nastal obrovský problém pro celý náš svět." Pověděl Alec a všude kolem se začalo šeptat. Raj na něj podivně hleděl.

"O čem to mluvíš?" Zašeptal jeho směrem.

"Celý náš svět se začíná rozpadat. Kvůli nějakému, nazvěme to viru, šířícímu se vzduchem, všichni ztrácejí své síly. To je důvod absence démonů na našich seznamech úkolů. To je důvod znížené aktivity všech podsvěťanů. Něco nám všem brání a blokuje naše schopnosti. Ano, nám - nepostihuje to jen podsvěťany, ale nás všechny. Všechny kromě civilistů. A jelikož je většina z podsvěťanů nesmrtelná a žijí už déle než je délka běžného lidského života, všichni začínají pomalu umírat. Vím, že se zde pořád najdou lovci, kteří berou všechny podsvěťany jako přítěž a zbytečnou práci ale dokud budu hlava institutu já, tak budeme s podsvěťany spolupracovat a budeme je chránit. Protože bez nich nás svět nepotřebuje a vymřeli bychom. Takže se budeme snažit podsvěťany chránit a zjistit důvod této situace a neprodleně vše vyřešit. To je zatím všechno, co jsem vám chtěl sdělit. Nyní všechny prosím, aby zkontrolovali všechny naše snímače a zjistili mi, zda jsou všechny signály, vibrace a spojení v normě. Rozchod!" Zavelil Alec. Všichni přikývli na jeho příkaz a co nejrychleji ho šli vykonat. Alec se uvolnil ze své strnulé pózy a otočil se k Rajovi.

"Na tebe mám také prosbu. Až pojedeš do Idrisu, mohl bys jim to tam oznámit?"

"Jistě. Kdy se to začalo?"

"Zjistili jsme to až včera, ale začalo to už dříve. Vzpomínáš si na Damonovu nemoc?"

"Snad nechceš říct že-"

"Ano, přesně tak. Byl to důsledek toho všeho. Když jsem se rozhodl, že půjdu o pomoc požádat Magnuse Banea, našel jsem ho ve stejném stavu. Dal mi lektvar, který celý proces oddálí ale bohužel nezastaví."

"...co to sakra je?"

"Nevím, ale musíme na to co nejdříve přijít, jinak jako lovci stínů vymřeme a zůstanou po nás jenom knihy." Řekl Alec a vydal se k Rajově pracovně. Nemusel se ani otáčet aby věděl, že ho Raj následoval. Otevřel svou kancelář a ukázal Alecovi obří kartotéku.

"Tohle jsou všechny výkyvy a změny v tlaku způsobené démony a podsvěťany. Snad ti to pomůže." Řekl a místnost opustil. Alec, ač se mu nechtělo, se do toho pustil. Musím tomu přijít na kloub!

Ola amigos! Takže po dlouhé době se mi konečně povedlo něco napsat, jeeej! XD tak snad se líbilo a budete se těšit na pokračování