Isabelle nemohla uvěřit svým očím. Odběhla jenom na malý moment, skutečně jenom na malý a její bratr už teď flirtoval s nějakým hezounem. Pořád se usmíval, takže si vzal její radu k srdci. Byla ráda, že se do toho Alec zase dostává. Jenom mu trochu záviděla. Ten chlap je hrozně pěkný. Izzy si radši taky našla společníka, očkem však pořád pokukovala po svém bratrovi.

Alec si mezitím užíval přítomnosti svého společníka. Damon mu koupil nějaký alkohol, i když nevěděl jaký. On se v tom moc nevyzná a ani nechce, nakolik mu to moc nechutná. Damon byl vskutku charizmatický. A taky dost egoistický, jenomže z nějakého neznámého důvodu to Alecovi přišlo k sežrání. Někomu by to přišlo otravné a hnusné, jemu ne. Damon tím jenom vyjadřuje svou sebejistotu a samého sebe. Pomyslel si Alec. Vždy, když Damon pronesl nějakou egoistickou nebo až narcistickou poznámku, Alec se jenom zasmál.

"Smím prosit o tanec?" Zeptal se po asi hodině mluvení, když začala hrát jedna ze skvělých písniček na tanec (Havana-Camila Cabello). Alec na něj vyděšeně pohleděl a pronesl:

"Prosit můžeš, ale na parket mě nedostaneš. Promiň mi, ale netančím. Neumím to." Řekl popravdě a čekal, až se mu Damon vysměje. Nic však nepřicházelo, jenom jeho vlídný úsměv. Zatvářil se prosebně, za ruce si přitáhl Aleca k sobě a objal ho kolem pasu. Hlavu si položil na jeho rameno a podíval se mu do očí ublíženými oči štěněte.

"Ale no tak, to si nezatančíš ani se mnou? Já ti ukážu jak na to." Řekl šibalsky a tahal jej sebou na parket. Uvolnil své sevření na jeho bocích a trochu od něj odstoupil. Alec jenom zakroutil hlavou a rty naznačil 'Já to neumím'. Damon si ale nedal říct. Trhl rukou, kterou držel Aleca a donutil ho tak k otočce. Alec se šťastně a pobaveně usmál. Damon si dal ruce nad hlavu a začal tancovat. Schválně to dělal tak, aby to vypadalo legračně a on tak Aleca rozesmál a trochu uvolnil. Zabralo to, Alec se vesele rozesmál. Má tak okouzlující úsměv. Pomyslel si Damon.

"Jen se uvolni a nech se unášet rytmem!" Řekl a pokračoval ve vlnění svého těla. Alec se ho teda snažil napodobit, avšak si připadal hloupě. Opravdu mu to moc nešlo, byl jak prkno. Aby mu to Damon trochu usnadnil, přitáhl si ho k sobě a chytil ho za pas. Začal vlnit boky do rytmu hudby, co hrála a hladil Aleca po bocích a zádech. Díval se mu zpříma do očí, snažil se mu poskytnout dojem, že jsou tady jen oni dva. Doopravdy to pomohlo. Alec se trochu uvolnil a spolu s Damonem se vlnil do rytmu. Přirozený talent. Pomyslel si Damon. Vážně ho potřeboval jenom uvolnit, byl na tanec moc strnulý ale když si přestal myslet, že vypadá hloupě a odvázal se, vypadal úžasne. Kroutil zadkem tak dokonale, že se za ním otáčel téměř každý, kdo kolem nich prošel a nestydatě si jeho zadek prohlížel. Opravdu byl na tanec jako dělaný.

"No vidíš, jak ti to jde. Všichni se za tebou otáčejí, jak perfektně vypadáš." Pošeptal mu do ucha Damon a Alec trochu zrudl, nic však neřekl. Jenom se od Damona trochu vzdálil a udělal prudkou a rychlou otočku, nepouštěl však jeho ruku. Jak se na Damona opět prudce přimáčkl téměř mu vyrazil dech.

"Asi jsem jenom potřeboval popostrčit." Nevinně se usmál. Damon byl jako opařený. Tenhle mladý kluk měl v sobě něco, co snad ještě nikdy neviděl. Byl roztomilý, avšak zatraceně sexy. Vypadal být jako typ kluka, který chce jenom sex, přitom když začne mluvit, okamžitě vám dojde, že to tak není. Má v sobě něco z anděla ale přitom i ze samotného ďábla. Prostě bezchybný kluk.

Tančili spolu a ani nemluvili. Nepotřebovali. Jenom se koukali jeden druhému do očí a hýbali svými těly. Otírali se jeden o druhého, občasně to vypadalo jako sex přes oblečení.

Isabelle celou scenérii zpovzdálí sledovala a musela se sama pro sebe usmát. Dobře to vymyslela, ještě že Alec neprotestoval, protože by asi nikdy nepotkal toho cukrouše. Seděla u baru a psala SMS Jaceovi.

Myslím, že už se o Aleca nemusíme bát. Problém vyřešen. 😉

Izzy

Ke správě ještě přidala i fotku, jak se Alec tiskne, pro ni k neznámému muži. Je téměř jisté, že Alec v sobě už má nějaký ten alkohol, protože jinak by se nenechal na tanec ani přemluvit. Buď anebo je na panu záhadném skutečně něco výjimečného.

Když se písnička skončila a vystřídala ji jiná Alec s Damonem se přesunuli k jednomu z barů a Damon jim znova objednal alkohol. Podal ho Alecovi a přiťukává si s ním.

"Na nás." Řekl svůdně a usmál se. Alecovi však úsměv zmizí, tvář zbledne a usídlí se na ní vyděšený výraz. Odvrátí od Damona pohled a zabodne ho do plochy baru. Damon se lekne, co se stalo?

"Řekl jsem něco špatně?"

"Ne, ne jenom...víš, má sestra mě sem zatáhla, protože jsem asi měsíc po ošklivém rozchodu a byl jsem na tom dost bídně. Tak chtěla abych se nějak odreagoval. Ta věta...přesně tuhle mi řekl on a já-"

"Omlouvám se. Hej." Řekl, objal Aleca kolem ramen a zvedl ho za bradu, aby se mu podíval do očí. Koukal do pomněnek, které se postupně zaplňovali slzami.

"To nic, ano? Chápu, že rozchod může bolet. Ale já nejsem on. Já jsem já, samozřejmě, že nikdo není jako já, takovou dokonalost normální tvor neunese." Řekl a rozesmál Aleca. "Chci tím říct, že já nejsem jako on. Já ti neublížím." Řekl a pohladil ho po zádech. Alec se mírně usmál a kopl do sebe obsah skleničky před sebou, aby zahnal slzy. Zaksichtil se nad pachutí alkoholu v jeho ústech ale slzy byli pryč. Usmál se na Damona a on mu úsměv oplatil.

"Nevěřil bych, že to někdy řeknu, ale pojď si ještě zatančit." Usmál se Alec táhl Damona za ruku k parketu. Damon ani trochu neprotestoval a nechal se Alecem unášet. Na menší incident, který se udál před malou chvilkou Alec zapomněl. Jenom si užíval Damonovu přítomnost a pocit jeho těla na tom svém. Byl to vskutku nepopsatelný pocit...