„Cože? Ty mě miluješ...?" zašeptal Alec dojatě a se skleněnými oči sledoval, jak Damonovi zamrz obličej. Opravdu to vypustil z úst? Věděl, že k Alecovi cítí něco víc než jenom obyčejné sympatie, že by to možná mohla být láska, ale že by mu to řekl takhle brzo? Chodili spolu přeci jen pár měsíců, ještě to ani nebylo půl roku. Nejspíš mu to vyklouzlo. Ano, cítí to, ale nebylo na to brzy?

„No...asi ano." Řekl a pořád přemítal, proč to vlastně řekl.

„Asi?" zeptal se Alec trochu zklamaně. Takže to řekl jenom tak, nemyslel to vážně. Bylo mu jasné, že na to je dost brzo, jenomže doufal, že to myslel vážně.

„Nechtěl jsem říct asi. Ano, miluji tě!" vyhrkl rychle, když uviděl zklamání v jeho očích. Musel uznat, že s tím 'asi' do vyznělo skutečně hrozně. Jako by to řekl jenom proto, aby ho potěšil a neřekl, že ho nemiluje a byl to jenom takový úlet, nebo že se nechal unést okamžikem.

„Tak proč si to neřekl takhle rovnou?" zeptal se. Nechtěl z toho dělat hádku, ale dost ho to zasáhlo. Nebylo mu zrovna příjemné, že jeho kluk mu řekl, že ho miluje, ale jenom možná.

„Není to snad jedno, proč jsem to tak neřekl hned? Já to tak nemyslel, a navíc, to mi na to nic jiného, než tohle neřekneš?!" panikařil Damon. Alec mu na to neřekl nic jako odpověď. Žádné 'taky tě miluji', nebo alespoň 'já ještě nejsem připravený' nebo aspoň 'já nevím, co k tobě cítím', prostě nic! Žádná zřejmá odpověď, jednoduše mu neřekl absolutně nic a on nevěděl, co k němu jeho druhá polovička cítí.

„Ne, není to jedno, protože to znělo tak, že si to řekl jenom tak! Že si se prostě nechal strhnout okamžikem a nemyslel si to vážně!" vyjel na něj Alec. Bylo mu to jednoduše líto.

„Ale já to myslel vážně! Já tě vážně miluji, nechci tě ztratit, chápu že to vyznělo blbě ale fakt to tak myšlené nebylo. Alecu, rozumím, že tě to nejspíše zamrzelo ale vážně jsem to tak nemyslel." Bylo vidět, že Damon to myslí upřímně, proto Alec přikývl a mírně se usmál.

Damon se na něj podíval s prosbou v očích. Chtěl slyšet, co Alec cítí k němu. On mu vyložil své srdce na dlaň a už jenom počkat, co mu na to odpoví. Nebylo nic příjemného, když byli jeho city vyřčeny a Alec mlčel. Nemusel ale čekat dlouho na odpověď. Alec se zhluboka nadechl a začal.

„Damone...já tě taky miluji." Usmál se a něžně políbil Damona do koutku úst. Přitulili se jeden k druhému, Alec si položil hlavu na jeho rameno a za poslechu pravidelného dechu jeho přítele usnul. Damon byl vzhůru ještě asi půl hodiny.

Přemýšlel nad tímhle vším. Uvažoval nad minulostí, nad tím, jaký byl a jaký je teď. Kdyby mu někdo před dvěma lety řekl, že bude udržovat stálý vztah s mužem a bude ho milovat, vysmál by se mu do obličeje svým sarkastickým smíchem, sbalil by první hezkou babu, co by viděl a vyšukal by z ní duši, aby sám sobě dokázal, že je 100 % heterosexuál. A teď ležel v posteli se svým přítelem, kterému před malou chvílí řekl, že ho miluje a nechce ho ztratit. Objal ho proto pevněji a usmál se. Byl o dost šťastnější, než kdy byl. Z tohohle vztahu měl o dost lepší pocit. Bylo to hlubší, všechno bylo procítěnější a tolik se mu to líbilo. Měl už dost těch plytkých vtahů, ve kterých šlo jenom o sex a fyzické potěšení. Musel si přiznat i to, že Alec byl o dost hezčí a přitažlivější než většina žen, se kterými 'chodil'.

S úsměvem na rtech a Alecem v náručí usnul, i když to jako upír vlastně nepotřeboval. Hlavně ne teď, jenomže mu je jasné, že ráno bude trochu složité, jelikož ho včera viděla sem přicházet jeho sestra, která bude mít kupu otázek. Jeho bratr, až se dozví, že je tady to nejspíš udělá taky. Jako by všichni měli potřebu se na něj podívat a promluvit si s ním.

****

Damona ráno probudili jemné polibky na jeho krku, bradě, tvářích, nose, no zkrátka všude. Ještě se zavřenými oči se trochu zasmál a pohladil Aleca na bocích. Otevřel oči a vpil se do rtů jeho přítele.

„Dobré ráno." Usmál se Alec a pohladil ho po tváři. Oba se k sobě tiskli, objímali se a líbali, jednoduše si vychutnávali ranní pohodu. Trvala by i déle, kdyby se jeho bratrovi nezachtělo trénovat. Jace začal klepat na jeho dveře a volat ho.

„Jaci běž pryč." Řekl Alec trochu rozmrzele a znovu se zapojil do líbání s Damonem.

„No tak, už dlouho jsme spolu netrénovali! Alecu no tak!" zvýšil Jace hlas. Aleca už to nebavilo, bohužel už ani Damona, který se zvedl, uvázal si kolem pasu deku, co byla na přikrývkách a otevřel dveře. Překvapení, které bylo vepsané v Jaceově obličeji, bylo trochu dost komické. Měl ruku nastavenou na další klepání, ale už neklepal. Jeho oči byli překvapením dokořán otevřené a ústa otevíral naprázdno, jako ryba.

„Tak hele, jestli si nechceš dát trojku, tak padej!" řekl Damon s úšklebkem a zabouchl mu dveře před nosem.

Jace tam ještě chvíli stál, koukal na zavřené dveře a přemítal, co se to právě stalo. Alespoň už chápe, co na něm Alec vidí. Byl vážně namakaný, i přes deku bylo vidět, že jeho ranní erekce byla dost velká a ten obličej byl zblízka fakt hezký. Byl sice na holky, to ano, jenomže pohled na Damona mu způsoboval pochybnosti.

K pohybu se odhodlal, až když uslyšel jeho bratra hrdelně zasténat. To už nedokázal poslouchat, proto odpochodoval do kuchyně, co v institutu měli. Isabelle stála za plotnou a něco na ní kuchtil. Bylo mu jasné, že to nikdo nebude jíst.

Otevřel lednici, vzal si krabici s džusem a nalil si jednu skleničku. Usadil se za stůl a přemýšlel. Jaksi se mu nedařilo dostat z toho šoku, co ho čekal hned po ránu.

„Co ti je? Vypadáš, jako bys viděl ducha." Řekl Isabelle a položila před něj talíř s čímsi.

„Víš co, nebylo k tomu daleko."

„Tomu nerozumím, objasni mi to prosím."

Jace teda začal vyprávět o svém zážitku z Alecova pokoje. Jak si chtěl jenom zatrénovat, ale Alec ho pořád posílal pryč. Nevěděl, že tam Damona má, tak pro něj bylo dost překvapení, když mu nahý Damon zakrytý jenom dekou otevřel dveře a řekl, že jestli nechce trojku tak si má dát odchod.

Isabelle ho pobaveně poslouchala. Bylo zvláštní poslouchat o tom, jak byl Jace pozvaný do trojky s jeho bratrem. A jak byl z toho vyjukaný, chudáček.

„Prosím tě, přeháníš to. Pokud si skutečně neuvažoval nad tím, že by si to pozvání přijal, tak se nemáš nad čím znepokojovat." Řekla ze srandy. Bohužel, Jace nad tím začal uvažovat ještě víc. Pomalu bylo vidět, jak se mu z hlavy kouří.

„To snad ne..."

„Ne, ovšem že ne!"

„Jsi si jistý? Protože to opravdu vypadá tak, že uvažuješ nad přijetím do trojky se dvěma muži. Nejsi na kluky, nebo jo?" řekla. Bylo by trochu vtipné mít za bratry dva gaye, jenomže matku by asi trefila mrtvice.

„Ne nejsem na kluky! Teda...nikdy jsem nad tím moc neuvažoval. Jenomže mě vzrušuje Clary, chodím s Clary, miluji Clary, takže nemůžu být na kluky!"

„Ježíši Jaci klid, já to nemyslela zle. Navíc, můžeš být bisexuál. To, že se ti třeba líbí, jak Damon vypadá, neznamená hned, že ji nemiluješ nebo tak. Prostě tě přitahují hezcí lidé, tak to mají všichni, tak nechápu, co šílíš." Usmála se, pohladila ho po rameni a opustila místnost. Chtěla ho nechat na chvíli samotného, má o čem přemýšlet.