Stál tam Charlie Weasley s obrovskou kyticí v ruce.

Hermiona zalapala po dechu, Charlie při pohledu na ty dva ztuhl a mírně zbledl, Blaise povytáhl obočí a sundal své ruce z Hermionina pasu, no a Lenka se vesele usmívala.

,,To je překvapení, viďte? No, já jsem sem zašla jenom na skok s Charliem, budu se muset vrátit do práce," oznámila jim zpěvavě a než se nadáli, byla už zase pryč.

Nu, překvapení to rozhodně bylo, ale nejspíš to zase nejvíc překvapilo Charlieho, který si tu teď s tou obrovskou kyticí připadal jako idiot. Hermiona tu někoho měla. A toho někoho měla očividně velmi ráda.

,,Hmm, no, já..." vykoktal ze sebe rozpačitě a prázdným pohledem utkvěl na květinách. ,,Jen jsem se přišel zeptat, jak se ti daří. A taky jsem ti přinesl květiny, ale jestli se ti nelíbí -"

,,Charlie -"

,,No, já už taky budu muset jít, určitě mě tam už postrádají, jak říkám, chtěl jsem za tebou jenom zaskočit a, hmm, mějte se tu pěkně a hodně štěstí, Hermiono -" dostal ze sebe rozpačitě Charlie a vlastně si skoro ani neuvědomoval, co to říká. V hlavě mu hučelo, měl v ní úplně prázdno. Neměl sem chodit. Byla to hloupost. Mohlo ho přece napadnout -

Rychle odložil květiny na stůl a spěchal ven. Měl pocit, že ho ta tíživá atmosféra a přítomnost toho vysokého statného muže s tmavou pletí úplně udusí. Musel pryč.

,,Charlie!" volala za ním ještě Hermiona, rychle se vzpamatovala a bosá za ním vyběhla ven. Jenže když otevřela dveře a bezradně se rozhlédla kolem, Charlieho nikde neviděla. Nejspíš se přemístil. Hermiona si hlasitě povzdechla, bylo jí hrozné smutno a úzko. Tak ráda Charlieho zase viděla! Jenže on si nejspíš to, co viděl, vyložil úplně jinak, než jak to ve skutečnosti bylo.

,,Jsi v pořádku?" zeptal se jí opatrně Blaise, když i on po chvíli vyšel ven. Hermiona pořád stála na jednom a tom samém místě a hleděla do dáli, jako kdyby tam Charlieho snad mohla zahlédnout.

,,Myslím, že nejsem," odpověděla mu upřímně Hermiona a ohlédla se na něj, když ucítila, jak jí pokládá dlaň na rameno. Blaisovi se sevřelo srdce, když viděl ty její smutné oči. ,,Blaisi, on to všechno špatně pochopil."

,,To mi došlo," přikývl Zabini zachmuřeně. ,,To byl ten Charlie Weasley, co? Tak musíš jít za ním a všechno mu vysvětlit."

,,Ale on si nenechá -"

,,Prosím tě. Je to takový paličák jako lasička?"

,,Ne."

,,No tak vidíš, nemáš se čeho bát. Musíš jít za ním a říct mu to. Všechno. Pravdu. Že ho miluješ a že bez něj nedokážeš žít. Že je tvoje sušenka."

,,Sušenka? Blaisi, co to zase plácáš," zasténala Hermiona. Blaise se zatvářil dotčeně.

,,No dovol! Ty si snad nepamatuješ, co jsem ti tolikrát říkal? Když jsi smutná nebo se necítíš dobře, dej si sušenku. A on je pro tebe tou sušenkou. Kdykoliv nejsi ve své kůži, stačí, když přijde Charlie Weasley a ty záříš jako sluníčko."

Hermiona se začervenala. ,,Možná máš trochu pravdu..."

,,No, a pak že plácám! Takže mu to musíš všechno říct, Hermiono. S upřímností nejdál dojdeš."

,,Jenže co když mě nechce?" zašeptala Hermiona a ustrašeně se na něj podívala. ,,A nebude to divné? Čekám Ronovo dítě a začít si s bratrem mého ex přítele -"

,,Hermiono, kašli na ostatní, kašli na Rona. Ty si zasloužíš být šťastná," sdělil jí vážně Blaise a chytil ji za ramena. ,,A Charlie tě miluje. Přinesl ti kytku."

,,Třeba byl jenom milý."

Blaise se potutelně usmál. ,,A proč by tedy tak rychle odešel, kdyby byl jenom milý? On je v tom až po uši."

•••

Ještěže tam ten Blaise je, co?😂