,,Děti, děti, děti, odhoďte ty cigarety,"
říká svět,
avšak v temném sadu oni končí,
tam sedí,
v noci na hvězdy hledí.

Kolem prázdné flašky rumu,
tolik k hrdinskému umu,
co cloumá světem.

A přesně tak já a můj kamarád
sedíme a hledíme k nebesům,
na pospas svým myšlenkovým procesům,
jako drak a princ,
z těchto bojů máme na duších každý šlinc.

Kouř cigaret vyfukujeme do nebes,
hádáme,
zemřeme-li zítra nebo dnes.

Vyšší dobro cloumá zemí,
jsme vítězi nebo poražení?

Hybá světem,
hnusíme se už i malým dětem,
které na nás řvou,
že prý ,zdechnem brzy,'
společně pak si sušíme neexistující slzy.

Tak pojďte do temného sadu děti,
zde možná najdete odpovědi.
Je to dobré místo k zamyšlení,
na planetě žádné lepší není.

Proto Vám předávám tuto pozvánku,
třeba uvidíme se brzy.