Je Štědrý den, jedna hodina odpoledne. Stiles ale ještě nevylezl z pokoje. Konkrétně z jeho postele, ve které od podivného incidentu s Derekem tráví veškerý čas. Ačkoliv se jej snažili všichni přesvědčit, ať vyleze a nekazí svátky jak sobě, tak i ostatním, nezabralo to.

Neustále si prohlíží triskelion, přemýšlí a občas si i pobrečí. Nechápe, co se to děje. V jeho hlavě teď koluje tolik myšlenek, že má pocit, že mu za malou chvíli buď praskne hlava, nebo místo výchovného ústavu skončí v blázinci. Stiles opravdu není zvyklý přemýšlet. O tom víceméně vypovídají i jeho incidenty z minulosti.

Mobil má vybitý. Do té doby, než se vypnul, neustále zvonil a cinkal. Má tak díky tomu desítky upozornění od Thea, s nímž se Stiles naposledy viděl v ten den, kdy potkali Dereka.

Cesta z parku byla podivná. Ani při rozloučení s Theem, když se vracel zase domů, se s ním necítil jako předtím. Polibek byl taky jiný. Všechno je najednou jiné. Nechápe to.

A co vlastně Derek myslel tím, že mu triskelion pomůže si pár věcí uvědomit?

Až teď, po několika neúspěšných pokusech přijít na záhadu Derekova triskelionu, si Stiles uvědomuje, že vlastně existuje strýček Google. Vystřelí tedy z postele ke svému skoro nefunkčnímu notebooku a snaží se najít cokoliv, co by mu mohlo pomoct to rozlousknout.

Ač hledá, jak hledá, stále nemůže Derekově hádance přijít na kloub. Nachází toho o triskelionu opravdu spoustu, ale nic, co by nějak souviselo s jeho aktuální situací.

„To to nemohl kurva říct normálně?" zamumlá si pro sebe, když v tom narazí na zvláštní spojení triskelionu s mantrou samotného Buddhy, u které se Nevědomky na nějakou dobu zasekne. Tři věci nemohou být dlouho skryté: slunce, měsíc a pravda. 

Sice Stiles přesně neví, zda je tohle právě řešení Derekovy hádanky. Ale po přečtení oné mantry ji pak nedokáže celý den dostat z hlavy. Je to jako červ, kvůli kterému se člověk nemůže zbavit písničky a pořád se mu opakuje v hlavě. Stiles si připadá přesně takhle. A absolutně netuší proč, protože Buddhistou není. Ani ještě před chvílí nevěděl, že něco takového vůbec existuje.

Z jeho myšlenkového proudu jej náhle vyruší odemykání dveří. Noah zřejmě našel náhradní klíč od Stilesova pokoje.

„Co tady děláš?" zeptá se Stiles bez sebemenšího náznaku vzteku, že mu otec bez svolení vkročil do pokoje. Jeho hlas zní spíš utrápeně, než otráveně.

„Jen jsem chtěl zjistit, jestli můj syn ještě žije, protože jaksi nevyšel z pokoje už nějaký ten den," odpoví Noah se starostmi v hlase a prohlédne si chlapce od hlavy až po paty. „Snad tady nepiješ a nefetuješ."

„Ne, nic z toho. Díky za důvěru. Klidně mi dej dýchnout a vezmi vzorky slin, šerife," vyprskne Stiles sarkasticky. Chápe ale, že má s ním táta opravdu hodně zkušeností, tudíž na tu otázku má právo.

„Stilesi, co se děje?" povzdechne si Noah a sedne si vedle svého syna na postel. Normálně by jeho sarkastickou odpověď neignoroval a asi by mu už jednu vlepil, ale teď cítí, že něco není v pořádku.

„Nic," zalže, avšak uniklé slzy z jeho očí tu slabou lež prozradí.

„Poznám, když lžeš. Tak mluv. Slibuju, že tě neodsoudím. Nehodlám si kazit svátky, když je mám tu šanci strávit s tebou," špitne Noah a pohladí překvapeného Stilese po vlasech. Tahle slova od něj opravdu nečekal.

Poprvé po dlouhé době má pocit, jako by byl jeho svět zase v pořádku.

„Já jen... nevím, co mám dělat, víš?" vzlykne Stiles a pevně obejme svého otce. Už to prostě nevydržel. Je toho na něj moc.

„Nemůžu ti pomoct, dokud nebudu vědět, co se děje. Má to něco společného s tím tvým přítelem?" zeptá se Noah a pohladí svého syna konejšivě po zádech.

„Vůbec nevím, s kým to vlastně chodím," zachraptí přes své vzlyky Stiles.

„Jak to myslíš?"

„No,... potkali jsme v parku Dereka. Už předtím jsem od Thea věděl, že se znají, ale... nevěděl jsem, že... spolu chodili."

Noah vytřeští oči, ale mlčí, aby Stiles řekl všechno, aniž by do toho nějak zasahoval.

„Theo mě před ním pořád varoval. Prý se se mnou vyspal dobrovolně, ne že bych ho přinutil, i když jsem to původně plánoval. Řekl mi, že ho Derek využil a vydíral. A není tím, kým se zdá být. Ale ty Theovy pohledy, ten Derekův starostlivý výraz,... nějak mi to do sebe nezapadá. Navíc, Theo se tvářil stejně tak, jako když lže. A v jeho očích už nebyla ta citlivost, něžnost a nevinnost. Byl tam jen chlad a cosi neznámého, co nedokážu popsat," dopoví Stiles a zadívá se na svého otce. „Našel jsem Derekův triskelion a on mi řekl, že mi pomůže si uvědomit pár věcí. Zjistil jsem, že se s triskelionem pojí jakýsi Buddha, či co. Tři věci nemohou být dlouho skryté. Slunce, měsíc a pravda. Tuhle větu nedokážu dostat z hlavy celý den. Já ale nevím a nedokážu zjistit, kde je pravda. Tati, co mám dělat?" dodá a rozpláče se, načež jej Noah přitáhne zpět do objetí.

V místnosti se nějakou chvíli ozývají jen Stilesovy zvyky a občasné šeptání konejšivých slov, aby se chlapec aspoň trošku zklidnil. Zároveň Noah přemýšlí o jeho slovech a hlavně nad tím, jak mu pomoct. Jako šerif má přece dost prostředků k tomu, aby zjistil, co jsou oba vlastně zač a na čí straně je pravda.

Po pár minutách Noah přeruší to dlouhé ticho. „Jak se ten Theo jmenuje celým jménem?"

„Theodor Raeken," odpoví již klidnější Stiles a Noah mu palci setře slzy.

„Zjistím, co se dá. Ale teď si prosím užívejme Vánoce. Konečně je zase po těch letech trávíme s ženou, na které mi moc záleží."

„Miluješ ji?" pousměje se Stiles.

„Moc," usměje se zasněně jeho táta.

„Tak snad je někde zavěšené jmelí, ty tygře."

Nad Stilesovými slovy se oba zasmějí a jakmile se ztrápený chlapec dá aspoň trochu do pucu, přijdou spolu k Melisse a Scottovi. A ti dva je hned zatáhnou do své vánoční tradice, aniž by se Noah a Stiles stihli jakkoliv ubránit. Všichni na sobě najednou mají červený svetr s vánočním stromečkem. Není úniku.

„A teď se můžeme vyfotit jako šťastná rodina," usměje se rozzářeně Melissa a Noah z ní nemůže spustit zamilovaný pohled, nad čímž se Stiles usměje. Najednou ucítí Scottovu ruku na svém rameni. Podívá se na něj.

„Víš, já... chtěl bych ti jen říct, že... jei mi chyběl, ty zmetku," usměje se Scott a Stiles se nad jeho slovy ušklíbne.

„I ty jsi mi chyběl."

„Tak teď se všichni postavte ke stromečku, zapnu samospoušť," zavelí Melissa a tři mužští členové domácnosti raději okamžitě poslechnou. Scott moc dobře ví, co bude následovat. A to taky následuje, protože Melissa, jako chytrá žena, odmítá mužskou pomoc. Stejně jako každý rok odmítá pomoc od Scotta.

Nejdřív mobil nevyfotí nic.

Poté vyfotí zadek Melissy, když se snaží rychle dostat ke klukům.

Třetí pokus dopadne tak, že mají všichni zavřené oči.

Focení se z minutové záležitosti stane činností na dvacet minut. A jako každé Vánoce, i teď se vzdává a nakonec jí Scott a Stiles pomůžou vyfotit dokonalou fotku.

„Myslím si, že si všichni zasloužíme pořádné jídlo. Děkuji za strpení," uchechtne se Melissa.

Při pohledu na štědrovečerní večeři McCallových a Stilinski se zdá, jako by se opravdu jednalo o dokonalou rodinu, stejně jako je tomu na fotce. Stiles a Scott vypadají jako bratři, zatímco Noah a Melissa jako zamilovaní manželé. Klidně by mohli hrát v reklamě na IKEU, nebo třeba KFC. Nikdo totiž nevidí, co se za touto dokonalou rodinou skrývá.

Stiles je ve výchovném ústavu a jeho hlavu zaplavují myšlenky, které ho děsí. Takhle psychicky špatně mu nebylo od doby, co pobýval první týden v ústavu. I když to na sobě nedával znát, první noci pro něj byly peklo. A moc se mu stýskalo.

Scott je po rozchodu s Allison a rozhodně to nebylo rozhodnutí z jeho strany. Jednoho dne se před ním ukázala s chlapcem podobným Derekovi. Scott potom byl dva měsíce v depresích a Melissa už uvažovala o odborné pomoci. Rozchod a navíc situace se Stilesem, to všechno dohromady Scottovi způsobilo úzkostné stavy a noční můry. Poté se však dal dohromady s Malií, která mu hodně pomohla, aniž by si to ona sama uvědomovala.

Pak tu máme Melissu. Kruhy pod očima skrývá tlustou vrstvou korektoru a snaží se každý den bojovat s únavou, která ji ale pomalu poráží. Dlouhé směny v nemocnici jí dávají hodně zabrat.

A Noah? Ten byl a stále je zdrcený z toho, co z jeho syna vyrostlo. Smutek a vztek zapíjel alkoholem, až se jednou málem otrávil. Melissa tu byla pro něj a díky tomu teď Noah tuhle situaci zvládá. Přišel nejdřív o manželku, pak i o syna. To by nenechalo klidným nikoho. Uvědomuje si však, že jeho syn tu stále je. Akorát ve výchovném ústavu, kam ho sám musel poslat, aby Stiles neskončil ještě hůř.

Každý v sobě skrývá své démony. Občas jsou viditelní i na povrch, ale spíš pobývají hluboko uvnitř. A Stiles chce za každou cenu zjistit, jaké démony v sobě nesou Theo Raeken a Derek Hale.

___________________________________________

Víte co? Zajímalo by mě, kolik z vás, kteří teď tohle pokračování čtou, jsou jedni z těch, kteří mi psali do komentářů, že by si přáli pokračování 🤔😄 Rozhodla jsem se totiž pro pokračování hlavně kvůli vám ❤ A taky kvůli sobě, abych tento příběh dokončila, ale hlavním nakopnutím byly právě vaše komentáře, za které vám děkuju ❤