Harry se cestou na kolej občas zachichotal, protože mu připadalo nesmírně vtipné, jak ho Perrie nedočkavě táhla do pokoje. Bylo mu víc než jasné, že dychtí po informacích o tom, co se dělo během její nepřítomnosti.

Vlastně na tom ani nebylo nic k smíchu. Chybělo tak málo, a byl by odhalený a dost možná znásilněný, a když nad tím tak uvažoval, netušil, co bylo horší.

Naštěstí se objevil profesor Tomlinson a opět ho zachránil. Nejdřív byl v jeho přijímací komisi, která ho nakonec přijala ke studiu, poté ho zachránil před pádem na chodbě školy a nakonec zabrání jeho znásilnění..možná je profesor Tomlinson jeho strážný anděl.

Tahle myšlenka zaujala Harryho mozek, také zčásti proto, že byl pořád omámen alkoholem.

,,Perrie?" zaculil se na blondýnku, která hledala klíče od jejich pokoje. ,,Myslíš, že člověk má svého strážného anděla?"

Perrie strčila klíč do zámku a nechápavě se na něho podívala.

,,Co tě to napadlo?"

,,Já si myslím, že můj anděl je profesor Tomlinson," šeptl Harry tajemně a Perrie vytřeštila oči.

,,Harriet Stylesová, vážně jsi první den školy šukala se svým profesorem??"

Harry se zamračil a uraženě se nafoukl. ,,Za prvé, jsem s ním nespala, a za druhé, zakřič to ještě trochu hlasitěji, myslím, že o patro víš tě ještě neslyšeli!"

,,Promiň, když piju, nejsem ve formě," mrkla na něj spiklenecky Perrie a zatáhla svého spolubydlícího do pokoje. Harry si zul boty a s úlevou se rozvalil na své posteli. Bolelo o celé tělo a také začínal nastupovat nepříjemný bolehlav. Opravdu by ho zajímalo, jak bude zítra na přednáškách fungovat.

Perrie skočila do jeho postele, kde se uvelebila v tureckém sedu a vytáhla sáček s pusinkami Hershey's.

,,Perrie, myslíš že jsme ve stavu, kdy do sebe dostanu čokoládu?" zasténal Harry, kterému se jen při pohledu na stříbrný obal pusinky zvedal žaludek. ,,Stejně nechápu, proč se to jmenuje pusinky. Vypadá to spíš jako hlava ilumináta."

Blondýnka zarputile ignorovala Harryho narážky na svou oblíbenou pochoutku a pár čokoládiček mu vtiskla do dlaně. ,,Moje máma vždycky říkala, že před tím než půjdu pít, se mám najíst."

,,Ale my už jsme opilé!"

,,To je fuk," mávla rukou a nacpala si pusu čokoládou.

Harry si jen povzdychl a vložil si sladkost do úst.

,,Takže, povídej! Kam jsi zmizela, co jsi prováděla s tím odporným blonďákem a jak se k tobě dostal profesor Tomlinson?" začala se vyptávat Perrie a oči jí jen zářily v očekávání žhavých drbů ze života slečny Stylesové.

,,Vážně Perrie, ty bys mohla jít z fleku hrát do Gossip girl," zamručel Harry. ,,Vsadím se, že bys byla první, kdy by přišel na to, kdo je ,,A".

Perrie na něj zděšeně zírala. ,,Harriet vážně si pleteš Gossip girl s Pretty little liars? Ty musíš být úplně na mol!"

Harrymu zčervenaly tváře, ale nakonec nad tím jen mávl rukou.

,,Odešla jsem s Thomasem, protože mi nabídl, že se půjdeme podívat k němu do bytu a já už začínala být unavená. Nějak mě nenapadlo že bude chtít sex.."

,,To by nenapadlo nikoho Harriet, taky bych si myslela, že mi chce ukázat svou sbírku původního Shakespeara a pohostit mě horkou čokoládou," pronesla ironicky dívka, a za to byla odměněna polštářem v obličeji.

,,Jestli mě budeš přerušovat, neřeknu ti nic!" pohrozil Harry prstem.

,,Fajn, fajn! Už mlčím."

,,Jenže pak jsme došli do nějaké tmavé uličky a on se po mě začal sápat a já..se strašně vyděsila, chápeš, začala jsem křičet a on pořád nepřestával. A pak se najednou ozval štěkot psa a za chvíli byl u nás profesor Tomlinson, který ho zahnal a odvedl mě sem," zakončil Harry své vyprávění se zasněným úsměvem na tváři.

,,Ten odpornej hnusnej peroxidovej slizák, nejraději bych ho vykastrovala!" rozčílila se Perrie a objala Harryho, který nejdříve trochu ztuhl překvapením, ale poté se rád schoulil do dívčina objetí. ,,Nestačil ti udělat nic, že ne zlato?"

,,Ne, neudělal, profesor Tomlinson se tam objevil včas," pousmál se Harry.

,,Bůh mu žehnej. Vypadá to že je vždycky ve správnou dobu na správném místě," přikývla souhlasně Perrie.

Harry chvíli klidně spočíval v Perriině objetí a vychutnával si ten pocit. Bylo to téměř stejné, jako objímat Gemmu, která mu opravdu moc chyběla. Ta holčičí kamarádství asi mají fakt něco do sebe. Kdyby takto objal kluka, nejspíš by dostal pěstí do nosu a obdržel nadávky typu ,,teplouš" a ,,buzna".

Pokud by ten kluk nebyl stejně orientovaný jak on. To by potom mohla být zajímavá noc..

Najednou si uvědomil, že z dnešního večera mu chybí podstatná informace. ,,Poslyš Perrie, a co ten perský princ, s kterým jsi tancovala?"

Perrie ho bouchla do ramene. ,,Není to žádný perský princ ty pako. Jmenuje se Zayn, chvíli jsme spolu tančili, povídali si..a tak, normální věci."

Chlapec vzhlédl a i přes šero, které v pokoji panovalo, viděl, jak se Perrie červená.

,,Tobě se líbí!"

,,No tak Har, tyhle řeči mě vždycky přivádějí do rozpaků," zasmála se Perrie.

,,Když jsi na celou chodbu sdělovala můj sexuální život byla jsi plná studu a pokory," zabručel Harry a vstal. ,,Půjdu se osprchovat."

Perrie se chvíli zamyšleně na chlapce dívala.

,,Nikdy jsem si nevšimla, jak máš velké chodidla. Pro tebe musí být fakt radost nakupovat lodičky," prohodila, zatímco rozestýlala svou postel. ,,Máš je skoro tak velký jako můj bývalý," dodala zamyšleně.

Harry se nervózně zasmál, zatímco couval ke dveřím. ,,No jo, genetika..to víš.."

Do koupelny vlítl jako namydlený blesk a zabouchl za sebou dveře. Zhluboka dýchal a snažil se uklidnit.

Samozřejmě že věděl, že nikdy nebude vypadat jako stoprocentní holka, jednoduše proto, že holka nebyl. Ale poprvé od doby, kdy nosil podpatky a jeho chloubu obepínaly krajkové kalhotky, slyšel od někoho, že mu připomíná v něčem chlapce.

A začal panikařit.

Co když si Perrie spojí jedna a jedna dohromady a dojde jí, že je kluk? Nemůže spoléhat na to, že blondýny údajně nemají mozek! I když nejspíš je to pravda, jinak by Gemma poslala přihlášku na akademii pod jeho pravým jménem a nedostala by šílený nápad udělat z něj holku!

Podíval se dolů na své nohy a zasténal. Opravdu, na dívku byli poněkud nezvykle velké. Naštěstí neměl nic, co by připomínalo spíše plavecké ploutve, ale i přesto..Gemma nakoupila lodičky, tenisky a baleríny, které svým střihem dokázaly jeho nohu opticky zkrátit. Ale naboso to bylo prostě divné.

Zkoumavě koukal na své nohy. Začíná se mu olupovat lak na nehty. Zítra si je musí odlakovat, nejspíš zkusí nějaký lak mentolové barvy.

,,Ježiši," zasténal, když si uvědomil, nad čím přemýšlí a sesunul se na zem. Vyndal z kapsy mobil a naťukal Gemmě textovku.

Já: S.O.S ségra!

O tři minuty později dostal odpověď

Gemma: Víš kolik je hodin?!

Já: Perrie si všimla, že mám velké nohy :(

Gemma: Říkala jsem ti, ať si koupíš ty růžové pantoflíčky! Zkrátily by ti nohu!

Já: Tak promiň, že nechci růžové pantoflíčky s jednorožcem! Navíc neměli moji velikost, protože byly z DĚTSKÉ kolekce, Gemmo! Můžeme tu řešit můj problém??

Gemma: Já ho řeším -_- Tuší něco?

Já: Asi ne, ale mám strach ségra :(

Gemma: Fajn, musíš ji nějak utvrdit v tom, že jsi holka

Já: Co jsem sem přijel nedělám nic jiného..

Gemma: Zítra dostaneš menstruaci

Harry si přečetl poslední zprávu od své sestry a zůstal nechápavě zírat na černá písmenka.

Cože to právě jeho sestra napsala??

--

,,Perrie?" strčil opatrně Harry do své spolubydlící, tváře rudé jako by byl v ohni. Budík jim měl oběma zvonit až za dvacet minut, ale pro svůj plán potřeboval vzbudit Perrie o něco dřív.

,,Harriet?" zamumlala ospale blondýnka a otevřela oči. ,,To už musím vstávat? Bože mě bolí hlava.."

,,Ještě je brzo ale víš..já..nemáš prosím tampón?" zamumlal Harry.

Za celý jeho dosavadní život by ho nenapadlo, že bude muset někdy něco podobného vyslovit.

,,Ach," vydechla Perrie a posadila se. ,,Jasně, někde mám, počkej."

,,Díky," pousmál se nervózně Harry, zatímco se Perrie přehrabovala ve své taštičce s hygienickými potřebami. ,,Zapomněla jsem si je doma a přišlo to nějak dřív.."

,,V pohodě," mrkla na něj s úsměvem Perrie a po chvíli mu podala několik tampónů o.b mini. ,,Chceš i aplikátor? Někde bych tu měla mít nový."

,,N-ne, to je dobrý," zakoktal se Harry a rychle přemýšlel, co je to do háje aplikátor a co to má co dělat s tampóny. Ještě jednou překotně poděkoval a zmizel v koupelně.

Tohle byla nejtrapnější chvíle jeho života, a že jich za poslední dny bylo víc než dost.

--

Poté, co se Harry a Perrie vyhrabali z pokoje a zašli si na snídani do nedaleké kavárny, co chlapec trochu uvolnil a zároveň musel uznat, že to nebyl zase tak špatný nápad. Teď ho Perrie podezřívat nebude ani náhodou.

Musí pak Gemmě poděkovat. Občas nebyl její mozek úplně k zahození.

Usmál se na servírku, která mu přinesla kávu a čerstvé lívance a spokojeně usrkl horkého nápoje. Kocovina se naštěstí nedostavila v takové míře, jak se obával. Což bylo štěstí, jelikož dnes je podle všeho čekal dlouhý den.

Perrie jednou rukou míchala svůj čaj a druhou se mračila do svého rozvrhu.

,,Takže, ráno máme historii umění, poté anglickou literaturu, figurální kreslení..cože? Odpoledne máme sportovní aktivity" zasténala Perrie a Harry vykulil zděšeně oči.

,,Copak my máme i tělocvik??"

,,Podle nové směrnice ano, nejspíš se jim nelíbí, jak začíná britská mládež tloustnout," zašklebila se Perrie a vrhla výmluvné pohledy na jejich lívance. Zadívala se zpět do rozvrhu a rozzářila se.

,,Jé Harriet, víš, koho máme ze sportovních aktivit? Profesora Tomlinsona!"

Harry, který právě usrkával kávu, vyprskl tekutinu zpět do šálku.

Jestli si Perrie myslela, že ho potěší, tak se šeredně spletla.

--

Tak příště Harriet čeká tělocvik s profesorem Tomlinsonem :D Mít takového profesora, chodila bych tam i ráda :D

Omlouvám se za dlouhou neaktivitu, teď už se budu snažit přidávat častěji :)

Děkuji za všechny ohlasy u minulého dílu ♥♥♥