Harry opatrně našlapoval setmělou uličkou, kam ani světlo pouličních lamp nedosvitlo. Kdyby ho Tom nedržel pevně za ruku, pravděpodobně už by se válel na zemi, přinejlepším jen s odřenými koleny.

,,Opatrně maličká," zašeptal s úšklebkem Tom, když sledoval Harrietinu komíhající postavu. Ta holka celkem nalitá, dost na to, aby nevěděla o světě, zatímco jí on bude sundávat džíny a vezme si to, po čem touží. Bude to brnkačka.

Harry se bláznivě rozesmál, jelikož mu přišlo hrozně vtipné, jak ho Tom oslovuje v holčičím rodě. Ten chudáček si myslí, že je holka, ale on mu ještě ukáže, jak velký chlap je.

Najednou dostal skvělý nápad. Ukáže mu svůj penis!

Svůdně se obmotal kolem jeho těla a zaculil se, když ho Tomovi dlaně ihned chňaply za zadek a hrubě ho zmáčkly.

,,Tome chceš něco vidět?" řekl a zamrkal dlouhými řasy.

,,No jasně Hannah," odpověděl dychtivě Tom a vjel prsty pod hrubou látku džínů, kde prozkoumával hebkou kůži své oběti. Tohle bude lehčí, než čekal.

Harry se zamračil, když zaslechl to ošklivé jméno a odtáhl se od Toma, který nespokojeně zamručel.

,,Nejsem Hannah!" zavrčel pisklavým hlasem.

Tom zvedl na obranu ruce. ,,Tak pardon."

,,Ne," řekl uraženě Harry a šel pryč. Když si ten kluk nepamatuje ani jeho jméno, není hoden jeho pozornosti.

Ta ulička mu najednou naháněla hrůzu. Byla tu naprostá tma, špína a páchlo to tu jako na festivalových záchodcích. Zachichotal se, když si vzpomněl, jak se Gemma minulý rok pojízdných toalet štítila tak moc, že šla vykonat potřebu do tmavého kouta kousek od stage a najednou na ni osvětlovači namířili bodový reflektor.

Ulevilo se mu, když na konci ulice zahlédl světlo a uvědomil si kde je. Byl kousek od kampusu, takže na kolej za Perrie určitě trefí. Ach bože, začínalo mu být špatně..

Najednou hlasitě zaječel, když se ze tmy vynořila postava a přimáčkla ho hrubě na kamennou zídku. Byl to zhrzený Tom, který nehodlal dopustit, aby odešel domů nadržený a neukojený.

,,Co to děláš, okamžitě mě pusť!" vyjekl Harry a snažil se chlapce odtlačit pryč, ovšem proti někomu, kdo si kompenzoval mindráky třikrát týdně v posilovně, neměl šanci.

,,Ani náhodou kočičko," zavrčel vztekle blonďák a začal rozepínat chlapci kalhoty a snažil se ho hrubě líbat.

,,Fuj, slintáš jako náš Basty!" vypískl Harry a ztuhl, když si uvědomil, do čeho se to navezl.

Všichni si myslí, že je dívka. On je kluk. A ten kluk se ho chystá svléknout.

Proboha, opravdu mu chtěl ještě před pár minutami ukazovat svoje přirození?

,,Pusť mě, já nechci!" začal zoufale křičet a uhýbal z dosahu jeho dotěrných rukou. Připadal mu jako chobotnice, kamkoliv se hnul, tam měl na sobě jeho odporné chapadla.

,,Mohl jsem tě ošukat u mě na bytě, ale sama sis vybrala špinavý chodník..aspoň se to k tobě hodí, ty špinavá couro, vyhecovat a pak odkopnout, to by vám šlo," vyštěkl Tom a začal vyhrnovat Harrymu, který se strachy ze znásilnění a odhalení rozplakal, tričko.

Najednou je oba ozářilo prudké světlo něčího mobilního telefonu.

,,Okamžitě tu dívku pusťte!" ozval se kousek od nich mužský hlas, doprovázený psím štěkotem.

Tom na okamžik ztuhl, rychle se ale vzpamatoval. ,,Já si tě najdu, ty děvko," pohrozil vystrašenému Harrymu a dal se na útěk.

Harry, stále ovíněný alkoholem klesl na kolena a cítil, jak mu v žilách koluje strach a adrenalin. Panebože. Byl tak blízko katastrofě. Ten člověk co ho zachránil, musel být anděl.

,,Jsi v pořádku?" zeptal se ho ustaraně neznámý hlas a pomohl mu na nohy. Harry se zmateně zadíval na svého zachránce a ztuhl.

Světlo ozářilo tvář, kterou moc dobře znal. Profesor Tomlinson.

Takže všechno tohle bylo zbytečné..vyhodí ho ze školy.

Panebože, Gemma ho zabije. Nechat se vyhodit kvůli chlastu.

Najednou se mu zvedl žaludek a on začal před svým profesorem zvracet.

--

Louis věděl, jaké měl on i jeho studentka štěstí, že dobrman Juno, rozhodl kolem třetí ráno, že nutně potřebuje na procházku a vzbudil svého rozespalého a brblajícího páníčka tím, že mu jednoduše stáhl peřinu a odtáhl ji až do koupelny.

Dostal sice vynadáno, že slušní psi nechají těžce pracujícího páníčka spát až do rána, nicméně dočkal se svého, když mu Louis připnul vodítko a vydali se na procházku kolem kampusu.

Louis právě dokuřoval svou první cigaretu, když kousek od místa, kde Juno vykonával potřebu a Louis předstíral, že to nevidí, uslyšel křik. I hned zahodil nedopalek a i s Junem se rozběhli do ulice, odkud křik vycházel.

Panovala tu taková tma, že Louis málem políbil chodník při svém zakopnutí o Juna, který si myslel, že se páníček umoudřil a rozhodl se že si dají závody, proto rychle vytáhl telefon a posvítil si před sebe.

U kamenné zdi uviděl naštvaně vypadajícího blonďáka, jak osahává plačící brunetku, která se zoufale bránila jeho slizkým dotekům.

Když násilník zbaběle utekl, sotva se Louis přiblížil, pomohl vzlykající dívce na nohy a jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že je to důvod jeho ranního orgasmu.

Harriet Stylesová.

Překvapení bylo nejspíš oboustranné, když zahlédl šok a strach v jejích zelených očích. Následně už neměla zelené jen oči, jelikož zezelenala celá a odvrátila se od něj, aby ze sebe vyvrátila dnešní alkohol.

Louis duchapřítomně pustil Junovo vodítko a odhrnul Harriet kudrnaté vlasy z tváře, aby na nich neulpěly její žaludeční šťávy. Konejšivě ji přitom hladil po zádech a nechápal, jak mu ona dívka, může připadat přitažlivá i zvracící v předklonu.

I když..v předklonu by se s ní dalo dělat hodně věcí..

,,Omlouvám se," zašeptala chraptivě Harriet, když se opatrně narovnala a krčila roztomile nos. Louis vylovil z kapsy své mikiny kapesník a podal jí ho, načež byl odměněn nejistým úsměvem a sledoval, jak si dívka otírá vlhká ústa.

,,Jste v pořádku slečno Stylesová? Neudělal vám ten kluk nic?" vyptával se starostlivě Louis. Harriet k jeho úlevě zavrtěla hlavou.

,,N-Ne, přišel jste včas," vydechla a dívala se na něj jako vystrašené štěně.

,,No, myslím, že bude nejlepší, když vás doprovodím zpět na kolej," usoudil Louis.,,Zvládnete chodit?"

,,Zvládnu," přikývla Harriet a opatrně se rozešla po boku Louise směrem ke své koleji. Louis na okamžik zalitoval, jelikož si představil, jak hezké by bylo nést dívku v náručí.

Nicméně kdyby ho viděl někdo ze školy, jak nese v náručí svou opilou studentku, to už by tak hezké nebylo. A nic na tom neměnilo, že celý učitelský sbor věděl, že kope za jiný tým než většina. Bohužel to zatím vypadá, že se spletl sám v sobě.

--

Harry šel po boku svého učitele tiše a neodvažoval se na něj ani pohlédnout. Po svém zážitku s Tomem dokonale vystřízlivěl a snažil se ve své zmatené mysli mít neustále na paměti, že před svým profesorem nesmí udělat ani jedinou chybičku a musí se chovat jako dívka. Byl mu nesmírně vděčný, že ho zachránil ze spárů Toma a zabránil tak katastrofě, nicméně se obával, jaké důsledky pro něj bude tato večerní akce mít.

Brzy uviděl v dálce světla dívčí koleje a ztěžka se nadechl.

,,Pane profesore," začal opatrně a Louis k němu stočil své modré oči. Vlastně v těch volných teplácích a Adidas mikině s kapucí profesora vůbec nepřipomínal. Navíc si všiml, že má tenisky obuté na bosé noze, bez ponožek, což mu přišlo sice nepraktické, ale úžasně roztomilé.

,,Ano slečno Stylesová?"

,,Já..vyhodíte mě za to ze školy?" špitl tiše a oči se mu začali opět plnit slzami.

Louis si povzdychl. ,,Ne, nevyhodím vás ze školy. Za prvé k tomu nemám pravomoci, o tom by musela rozhodnout ředitelka školy. Ale zmařit vaši šanci na studium jen proto, že se první den školy opijete na školním večírku..nejsem tak starý slečno Stylesová, a pamatuji si na svá školní léta. Věřte, že jsem o víkendech neležel v knihách a skriptech."

Harry překvapeně zamrkal a pootevřel ústa.

,,Takže..já nedostanu trest?"

Louis na okamžik přivřel oči, jak si svou studentku představil ohnutou přes jeho pracovní stůl čekaje, až jí naplácá.

,,Ne slečno Stylesová. Myslím, že jste už potrestaná dost, a to vás ještě ráno čeká kocovina."

Harry si zhluboka oddechl a pomalu se usmál. ,,Děkuji, profesore."

,,Snažte se pro příště pít tolik, kolik zvládnete, aniž by vás musel někdo zachraňovat před znásilněním."

Chlapec si skousl ret, čímž málem přivedl svého profesora k šílenství a přikývl.

,,Ano pane profesore."

Oba došli k dívčí koleji, kde před dveřmi nervózně přecházela blonďatá postava. Když je uviděla, vykřikla a vyrazila k nim.

Harry přidušeně vyjekl a zavrávoral, když ho Perrie sevřela v těsném objetí.

,,N-Nemůžu dýchat," zasýpal, ale nezdálo se, že by Perrie brala na jeho nedostatek kyslíku ohled.

,,Harriet málem jsem zešílela! Najednou zmizíš, nebereš telefon a pak mi Zayn řekl, že jsi odešla s tím slizákem blonďatý, který prej za noc zvládne ošukat i.."

Louis si decentně odkašlal a zarazil tak příval Perriiných slov. Dívka se od Harryho odtáhla a zmateně vykulila oči.

,,Ehm..dobrý večer pane profesore.."

,,Spíš dobré ráno," řekl suše Louis. ,,Dávejte pro příště větší pozor na svou kamarádku. Je jen opilá a vyděšená, ale mohlo to dopadnout mnohem hůř. Postaráte se o ni?"

,,Já..samozřejmě že ano," vyhrkla horlivě Perrie.

,,Dobře tedy," přikývl spokojeně Louis a otočil se k odchodu.

,,Děkuji, profesore," ozval se tiše Harry a hlas mu přetékal vděčností.

Louis se usmál. ,,Není za co, Harriet."

Pískl na štěkajícího Juna a oba zmizeli ve tmě.

Perrie se na Harryho mlčky zadívala a pak ho nedočkavě táhla na kolej a chlapci bylo jasné, že bude chtít slyšet všechny podrobnosti.

Dnes se asi spánku nedočká.

--

Tak je tu další díl! :)

Někteří z vás litovali, že si Harryho neodváděl opilého domů Tom, ale copak by Louis využíval své nevinné studentky? :) Samozřejmě že ano, ale protentokrát byl opět ve správnou dobu na správném místě :D

Děkuji za všechny vaše ohlasy i minulého dílu ♥♥♥