Harry ležel schoulený v Louisově náruči, a i když to nebyla nejpohodlnější poloha vzhledem k tomu, že se pořád oba nacházeli na předních sedadlech Louisova auta, ani jeden si nestěžoval. Vzájemná tělesná blízkost jim všechno nepohodlí vynahradila.

Louis prsty jemně čechral Harryho kudrny a upíral zrak před sebe, kde mezi stromy probleskoval západ slunce. Už dávno měli být na cestě do Londýna a už teď bylo jasné, že přijedou pozdě a moc toho nenaspí, ale bylo mu to jedno.

Tento víkend si maximálně užil. Okusil jejich vztah úplně z jiné stránky. Zatímco ve škole se museli oba skrývat nejen se svou náklonností, ale i s Harryho identitou, tady mohli být oba sami sebou a nebyl problém se kdykoliv naklonit a zlíbat rty svého chlapce, nebo ho prostě jen obejmout a svírat v náručí. Bylo to úplně jiné než noci v jeho bytě, kdy byli oba příliš dychtivý než aby si více vychutnávali sami sebe a prahli jen po uvolnění a tělesné slasti. Jejich společná noc vždy skončila tak rychle, jako začala a oba se museli vrátit k předstírání a skrývání.

Tady se Louis konečně cítil svobodně a vlastně se cítil jako doma. Už po pár hodinách v Harryho domě byl uvolněný, klidný a šťastný z toho, že má svého zelenookého chlapce pořád blízko sebe. Dokonce i jeho sestru si zamiloval, i přes její neustále uštěpačné a sarkastické poznámky. A všichni Harryho přátelé ho přijali bez nejmenších problémů, i přesto že byl od většiny starší a neslyšel ani jednu narážku na to, že je on a Harry gay.

Možná tohle všechno bylo důvodem, proč se rozhodl Harryho o něco požádat. A nechtěl to udělat v Londýně ale tady, v místech, kde se jejich vztah změnil z pouhého sexuálního uspokojení v něco jiného a krásnějšího.

,,Harry?" řekl tiše a dál pokračoval v hlazení jeho vlasů.

,,Hm?" zabručel Harry, který taktéž pozoroval krásný západ slunce.

Louis si dvěma prsty natočil jeho tvář k sobě a usmál se, když se před ním objevili jeho zelené duhovky.

,,Chci se tě na něco zeptat."

,,A na co?"

Muž trochu nervózně polkl a odkašlal si. ,,Víš, jsme spolu už nějaký ten čas, i když ne moc dlouho a pochopím když nebudeš chtít ale..sakra, teď zním jak nějaký puberťák."

,,Jednoho puberťáka máš právě na klíně," zasmál se Harry a v očích mu zajiskřilo. ,,Pokračuj prosím."

,,Prostě jsem si tento víkend uvědomil, že už nechci pokračovat dál v tom, co mezi námi je."

,,Cože?" vydechl Harry a jeho tvář rázem zesmutněla a oči se mu začaly plnit slzami. Louis si málem nafackoval, když si uvědomil, jak to vyznělo.

,,Ale ne zlato, ne, ne," zavrtěl hlavou a polibkem odstranil jednu slzu, která Harrymu sklouzla po tváři. ,,Tak jsem to nemyslel. Chtěl jsem říct, že už nechci, aby to mezi námi bylo jen o sexu. A teď se asi zeptám jako někdo na první schůzce ale..Harry Stylesi, chceš být můj přítel?"

Harryho slzy jako zázrakem zmizely a nahradil je šokovaný výraz.

,,Cože?"

,,No víš," řekl Louis a začal si nervózně hrát s prsty. ,,Necítím k tobě jenom chtíč, touhu nebo něco takového. Asi tě miluju Harry."

Na okamžik se autem rozhostilo ticho a Louis dostal opravdový strach, strach z toho, že Harry to necítí stejně jako on a bude odmítnutý, že svého chlapce ztratí nadobro protože překročil pomyslnou hranici, za kterou se nikdy nechtěl dostat..

A pak jen přidušeně vykřikl, když ho Harry sevřel v objetí tak pevném, že téměř nemohl dýchat.

,,Harry udusíš mně!"

,,Ach můj bože Lou, to je snad sen!" švitořil Harry a začal ho líbat po obličeji tak horlivě, až Louisovi začal připomínat Juna, který ho ráno budil podobným způsobem a mokrý byl úplně stejně. ,,Nikdy by mě nenapadlo, že se toho dočkám!"

Louis se musel začít smát, když viděl, jak moc nadšený Harry je a zároveň se mu opravdu ulevilo. Znamenalo to, že nejen on cítí něco hlubšího a to ho dělalo opravdu šťastným.

,,Takže spolu chodíme?" zeptal se Harry mezi polibky, které stále sázel na Louisovu odhalenou kůži.

,,Nejsem už trochu starý na to, abys o mě říkal, že s tebou chodím?" ušklíbl se Louis.

,,Dobře, tak budeš můj druh," řekl po chvilce rozmýšlení se Harry.

Louis si zděšeně představil, jak ho Harry představuje svým rodičům a říká: Tohle je Louis Tomlinson, můj profesor a můj druh.

,,Raději zůstaneme u toho chození."

,,Výborně!" zatleskal Harry rukama, sebral Louisovi telefon z kapsy, jelikož ten jeho pořád zůstával vypnutý a začal psát smsku.

,,Co to děláš?"

,,Píšu Gemmě, Perrie a Niallovi tu novinu."

,,Zlato," zasténal Louis. ,,Nepočká to?"

,,Ne," řekl tvrdohlavě Harry. ,,Chci, aby všichni věděli, že teď už jsem jenom tvůj a ty můj."

A tyto Harryho slova byly natolik krásné, že Louis se jen usmál, nechal Harry rozeslat všem zprávu a poté si ho přitáhl zpět do náruče, načež mu chlapec položil hlavu na rameno a jen oba zírali na slunce, které už téměř zapadlo, a mlčeli.

Nebylo potřeba slov. Protože v tom okamžiku, v Louisově autě, na okraji Holmes Chapel, se zrodilo něco kouzelného.

--

Perrie zmateně zírala na svůj mobil, kde měla rozkliknutou textovku od Harryho z Louisova mobilu.

,,Nialle?" zeptala se opatrně kamaráda, který se rozvaloval na Harryho posteli a ukusoval ze smaženého kuřete, které vyhrabal bůhví odkud. Perrie ho vážně podezřívala, že zatímco ona nosila vždy ve své kabelce musli tyčinku pro případ, že by měla hlad, Niall ve své tašce ze stejného důvodu nosil smažené kuře.

,,Jo?" řekl a olízl kostičku, až se Perrie otřásla.

,,Nevím, jestli tomu dobře rozumím, ale Harry je nejspíš těhotný."

Niall se začal dusit kouskem strouhanky a několikrát řádně zakašlal, než ji ze sebe dostal přímo na Harryho postel. Pokrčil rameny a přehodil přes ni peřinu.

,,Proboha ty jsi čuně," zaškaredila se Perrie. ,,Řeknu to Harrymu a budeš mu osobně prát věci."

,,To víš, že jo, těch krajkových nic co nosí se ani nedotknu, jen to vidím, tak mě bolí koule," ušklíbl se blonďák.

,,Profesor Payne ti je určitě rád namasíruje v rytmu Macareny," navrhla nevinně Perrie a následně bleskově uhnula polštáři, který po ní Niall mrskl.

,,Mrcho. A slyšel jsem dobře? Hazza je těhotný? Perrie, zlatíčko, já chápu že je toho teď na tebe moc," začal rozvážně Niall a vzal si Perriiny ruce do svých dlaní. ,,Ale i přesto co se tu teď děje, Harry je chlapec. Vážně. Přece jsi viděla jeho.."

,,Ano, ano, vím, co jsem viděla a nechci na to vzpomínat," vytrhla Perrie své ruce z Niallova sevření a začala jimi šermovat jako vždy, když byla rozrušená. ,,Od té doby mi dělá problém sníst banán nebo okurku."

,,No vidíš," usmál se blahosklonně Niall. ,,A chlapci nemůžou mít děti, protože nemají dělohu ani takové ty vejcotrubky.."

,,Proboha Horane snad mi tu zrovna ty nebudeš dávat lekci o stavbě ženského těla!" zavřeštěla Perrie. ,,A nejsou to vejcotrubky, ale vejcovody!"

V tu chvíli jejich duchaplný rozhovor přerušilo vyzvánění Niallova mobilu. Niall si rozklikl smsku a povytáhl obočí.

,,Louis mě právě udělal nejšťastnějším klukem na světě. Nemůžu tomu uvěřit, konečně se mi splnil sen!"

Niall se na Perrie skepticky podíval.

,,A z tohoto sis vydedukovala, že budou mít dítě, to myslíš vážně bloncko?"

,,Napadá tě snad něco jiného?" odsekla Perrie.

,,Mě to spíš připadá, jakoby Harrymu splnil tajný sen o tom, že ho Louis přetáhne na veřejných záchodcích nebo něco na ten způsob," ušklíbl se Niall a Perrie protočila oči.

,,Romantika ti očividně nic neříká."

,,Rozhodně je to pravděpodobnější než tvůj debilní nápad."

Perrie si uraženě odfrkla a zabrousila na svůj facebook. A vzápětí zakřičela.

,,Co je?" zaječel Niall a nadskočil leknutím tak, že Harryho postel se málem změnila v kupu třísek.

Perrie k němu mlčky natáhla telefon, kde svítila velká fotka Harryho a Harriet. Pod tím byl Harrietin komentář: Já a mé milované dvojčátko Harry.

Niall si fotku důkladně prohlédl.

,,Je to dokonalé, oni to dokázali," vydechl nakonec.

A v tu chvíli se z vedlejšího pokoje ozval rozzuřený křik, který patřil Danielle.

--

Omlouvám se že jsem tak dlouho nic nepřidala a to se týče i MBW. Ale sešlo se mi teď dohromady zkouškové, moc práce a špatný zdravotní stav. Doufám, že už mám všechno za sebou a budu teď moci zase psát tak často, jako dřív ♥