,,Teď je řada na tobě," řekl Liam za stálého poklusu napříč parkem, kde kromě nich běhalo i značné množství studentů, kteří zůstávali přes víkend na koleji.

Louis moc dobře věděl, že si ráno odběhnou kolečko kolem parku, aby si mohli dát na instagram fotku v propoceném tričku s hashtagy #healthylife a #jogging.

Najednou uviděl u nedaleké lavičky Periinu blonďatou hlavu.

,,Počkej chvíli," prohodil k Liamovi a vydal se za dívkou.

Perrie si ukousla z čokoládové tyčinky, kterou držela v ruce, našpulila ret, zvedla vedle hlavy láhev s vodou a začala si fotit selfie.

Louis protočil oči. ,,Zdravím slečno Edwardsová."

Blondýnka vypískla leknutím a upustila tyčinku z ruky.

,,D-Dobrý den pane profesore, taky běháte? Já se na chvilku zastavila abych se vydýchala, to víte, nemám tak dobrou kondici.."

,,Máte mé plné pochopení slečno Edwardsová, jen bych vás poprosil, abyste neválela obaly od sladkostí po zemi," řekl Louis s úšklebkem.

Perrie se s rudým obličejem sehnula a zvedla nedojedenou čokoládu.

,,Chtěl jsem se jen zeptat, jestli Harry..Harriet dorazí dnes nebo až zítra ráno," pokračoval klidným tónem Louis. Měl chuť znovu zakoulet očima, když se na její tváři objevil široký úsměv a oči jí pobaveně zajiskřily. Nedivil by se, kdyby za chvíli měla místo očí malé jednorožce a po prohýřených nocích jí z úst místo žaludečních šťáv tryskala duha.

,,Harry dorazí dnes večer, nejspíš posledním vlakem," řekla spiklenecky dostatečně tiše, aby je nikdo nezaslechl. ,,Ale ráno máme vyučování hned ráno, takže nejspíš se za vámi zastaví až zítra."

Louis měl sto chutí té blonďaté žábě odseknout, že Harry se za ním zastaví tehdy, kdy on řekne, ale nemůže přeci jako profesor říct své studentce, že kvůli tomu, aby si mohl dopřát sex s jejím kamarádem, ho klidně nechá zameškat školu.

Bude hold muset vydržet ještě den.

,,Tak ho alespoň pozdravujte," zabručel. ,,A na bradě máte kousek čokolády, já jen abyste na tom selfíčku nevypadala nevhodně."

Perrie se začala okamžitě kontrolovat v odrazu na svém mobilu, zatímco Louis se vrátil k Liamovi, který stál stranou a snažil se tvářit, že tady vůbec není.

,,Co je?"

,,Je mi to blbé, když to..ona viděla mého..." začervenal se muž. Louisovi přišlo opravdu roztomilé, že téměř třicetiletý muž nechce nahlas pojmenovat své přirození.

,,Neviděla. Blonďatý skřet ho měl zrovna hluboko v krku ne? Tak to viděla maximálně tvoje koule," řekl lhostejně a začal se smát, když Liam zrudl studem a vztekem.

,,Neříkej mu tak. Niall je náhodou jemný, citlivý.."

,,A nenažraný."

,,Má skvělou postavu!"

Louis se hluboce zamyslel a vybavila se mu Niallova fotka, kterou mu Harry poslal jako vrchol provokace. ,,To nepopírám, je hezký. Ale nic to nemění na faktu, že kdybych ho v noci potkal v parku tak se zakousnu do stromu a předstírám, že jsem suchá větev."

,,Tomlinsone!" zvolal rozhořčený Liam.

,,Klid kámo, prostě máme k sobě vzájemné antipatie," vysvětlil Louis a poplácal svého kamaráda na uklidněnou po rameni. ,,A teď když vím, že je to gay.."

Liam se zastavil a zadíval se na Louise s vykulenýma očima. ,,Takže Harriet je vážně kluk?"

,,Nikomu nesmíš nic říct, hned by ho vyhodili a já ho chci mít u sebe," vztyčil brunet varovně prst.

,,Ale..proč?"

,,Protože má perfektní zadek a rád ho šukám," odvětil klidně.

,,To jsem nechtěl vědět," zasténal Liam a prohrábl si vlasy. ,,Chci vědět, proč je na naší škole kluk, který se vydává za Harriet Stylesovou."

,,Jeho sestra zapomněla poslat přihlášku ve správný termín, zatímco Harry byl na uměleckém kurzu. Když se vrátil, bylo už pozdě."

,,Předpokládám, že jeho sestra je už mrtvá a zakopaná na zahradě."

,,Naopak, mají spolu výborný vztah," ušklíbl se Louis. ,,Navíc si nedovedu představit, že by byl Harry schopný ublížit mouše. Ale aby si ho usmířila, napadlo ji, poslat jeho přihlášku pod dívčím jménem, zařídit falešné doklady.."

,,Počkej chvíli," řekl Liam se zamyšleným výrazem. ,,Na jeho obor nám vypadla ta studentka, co otěhotněla.."

,,A když zjistili, že se vypisuje dodatečné přijímací řízení ale jen pro holky, napadlo je tohle," zakončil Louis.

,,To je geniální. Geniální, ale šílené," vydechl Liam. ,,A to mu prochází od začátku roku..?"

,,Pokud říkal pravdu, vím o tom jen já, ta blondýna Edwardsová a Niall."

,,Jak jsi to zjistil ty? Předpokládám, že ses chystal ve svém kabinetu na zásun a našel jsi takové malé překvapení, něco jako když děti o velikonocích hledají schované vajíčka," chechtal se muž.

Modrooký ho zpražil pohledem. ,,Špehoval jsem ho po tělocviku ve sprše, úspěšně, musím říct."

,,Gratuluji."

,,Nech si ty sarkastické poznámky Payno."

Liam náhle zvážněl. ,,Jste oba na tenkém ledě Lou. Nevím, co bude větší průšvih, jestli to, že máš sexuální styk se studentem nebo to, že je tu pod falešnou identitou."

,,Liame, pokud vím tak Niall je taky student," upozornil ho Louis.

,,No prakticky vzato, já učím na dívčí škole a tam on nestuduje, takže.."

,,Jasně," uchechtl se Louis a pak pohlédl na svého kamaráda s mírnými obavami. ,,Takže nikomu nic neřekneš?"

Brunet si povzdechl. ,,Nemám důvod. Harriet..teda Harry má opravdu talent a byla by hrozná škoda, kdyby ho promarnil. A ty jsi můj nejlepší kamarád, takže nebudu tvůj kazišuk."

Louis neodolal a sevřel kamaráda v objetí. ,,Díky Payno."

--

Venku už byla tma, když vlak zastavil na Londýnském nádraží.

Harry, oblečený v laclové sukni a bílém tričku vystoupil z vlaku, třímajíc v ruce menší kufřík křiklavě růžové barvy s nápisem FABULOUS, který byl dárkem od Gemmy. Chlapec se ho chystal při nejbližší příležitosti nenápadně zapomenout ve vlaku, nebo při nejhorším spálit.

I když bylo už celkem pozdě, vzduch se tetelil teplem a Harry se rozhodl, že si může udělat procházku na kolej, která byla vzdálená asi pětadvacet minut pěšky. Nestál o to, čichat ke zpoceným podpažím spolucestujícím v hromadné dopravě a za taxi se mu nechtělo utrácet.

Nicméně se necítil zrovna nejpohodlněji. Měl pocit, jakoby ho někdo sjížděl chtivým pohledem.

Pootočil nenápadně hlavu a kousek stranou spatřil muže v slunečních brýlích a kapucí na hlavě. I přes to, že mu neviděl do očí, bylo jasné, že ho svlíká pohledem.

Úchylové jsou opravdu všude.

Chlapec zakroutil hlavou a vydal se volným krokem ven z nádraží. Nikam nepospíchal, na rozdíl od všech těch nepříjemných a nabručených lidí, kteří se tlačili do nádražní budovy, nebo naopak ven z ní a prudkými pohyby se snažili ulovit taxíka.

Ulice byli osvícené světlem z pouličních lamp a Harry se opět začal cítit dobře, protože procházka nočním Londýnem měla své kouzlo. Brzy se dostal dál od davů lidí a ocitl se v klidných uličkách, kde v tuto hodinu nebyla ani noha a nebyl slyšet ani žádný zvuk hlučných aut.

Všechno bylo v pořádku, dokud za sebou neuslyšel kroky.

První si myslel, že kus za ním jde náhodný chodec, ale když se otočil a uviděl červenou mikinu, uvědomil si, že toho neznámého zná.

Ten úchyl z nádraží.

Dech se mu zrychlil a srdce se prudce rozbušilo. Tohle už přeci jednou zažil. On, Tom a temná ulička, nikde nikdo, jen jeho slizké ruce, které mu zajížděly pod kalhoty..

Šel dál a snažil se přimět sám sebe jít klidně, nedat nijak najevo že o svém stalkerovi ví. Určitě brzy dojde na nějaké místo, kde se objeví lidská bytost.

Pak ale uslyšel, jak dotyčný zrychluje.

,,Do prdele," zamumlal Harry a dal se na útěk.

S kufříkem přitisknutým k hrudi běžel co nejrychleji, a i když se neohlížel, věděl, že úchyl běží taky a snaží se ho dohonit.

Ne, nenechá se tady přeci znásilnit! To je trest za to, že je skrblík a nechtěl dát peníze za taxi. Co když má ten úchyl nůž? Ježišikriste! Co by mu tak asi napsali na náhrobek? „Zemřel v mladém věku, znásilněný uprostřed parku v ženských šatech a s odporným kufříkem v ruce?"

Chtěl křičet o pomoc, ale jeho netrénované tělo potřebovalo všechen kyslík k běhu. V uších mu hučelo a pískalo, přesto se mu zdálo, že za sebou slyší nějaký hlas.

Už nebyl tak daleko od koleje. Právě vběhl do parku, který býval každý den plný studentů. Teď byl ovšem tmavý, pusto prázdný a děsivý.

A pak Harry, který uměl být občas opravdu nemotorný, zakopl o vlastní nohy a upadl.

Vykřikl a vzápětí už se ocitl na zemi s odřenými koleny a dlaněmi. Zvuk běhu za ním neustával a on věděl, že musí jednat.

Šáhl bleskurychle do kabelky a vytáhl svou záchranu ve chvíli, kdy mu na ramena dopadly něčí dlaně.

,,Harry!"

Otočil se a začal tomu úchylovi stříkat do očí pepřový sprej. Sice zapomněl, že je má zakryté slunečními brýlemi, ale i tak ho to muselo bolet.

,,Vypadni nebo ti ho ukousnu a udělám si z něj přívěšek, ty úchyle zasranej!" zavřeštěl a stříkal kolem sebe pepřákem jakoby to byl repelent. Úchyl nepřestával bolestně sténat jeho jméno.

Moment..jeho jméno?

Harry vytřeštil oči a sledoval, jak si dotyčný pomalu sundává z očí brýle a kapuce mu sklouzává z hlavy.

,,Louisi!"

,,Co tě to popadlo baby, do prdele," naříkal Louis a snažil si hřbetem ruky odstranit z očí pálící sprej. ,,Máš štěstí, že jsem měl brýle, jinak bych byl nejspíš slepej."

,,C-co..ale..t-ty.." koktal vyděšeně Harry a měl na krajíčku. Chtělo se mu plakat, protože ublížil Louisovi, ale také úlevou, že jeho pronásledovatel nebyl úchyl a nechce ho znásilnit.

I když to asi nebyla tak úplně pravda.

,,Kurva to štípe," zanadával Louis. ,,Ta tvoje kamarádka říkala, že přijedeš posledním vlakem a já tě chtěl vidět. Tak jsem se zamaskoval, aby nás nikdo ze školy neviděl spolu, ale na nádraží bylo dost našich studentů, tak jsem nechtěl riskovat a šel jsem nenápadně za tebou. A když už kolem nás nikdo nebyl a já tě chtěl doběhnout, začal jsi utíkat pryč a nezastavil jsi, ani když jsem volal tvoje jméno."

,,A mě se zdálo že slyším něčí hlas," řekl provinile Harry.

,,Můj hlas zlato," zamračil se Louisi. ,,To kdybych věděl, tak zůstanu doma."

Harry popotáhl a po tváři se mu spustily slzy.

Louis vyděšeně zamrkal. ,,Ale ne baby, pojď sem."

Zvedl nešťastného Harryho ze země a sevřel ho ve své hřejivé náručí, zatímco ho rukou laskal ve vlasech a úporně ignoroval pálení v očích.

,,Nezlobím se na tebe, naopak, jsem rád, že by ses dokázal ubránit, kdybych někdy nebyl poblíž tebe. Protože v té roztomilé sukýnce jsi přímo magnet na úchyly."

,,O-Omlouvám se.."

,,Opravdu se nezlobím," usmál se muž a slíbal svému chlapci z tváří slzy. ,,Neplakej, nechci tě vidět plakat."

Harry mu věnoval malý úsměv a pohlédl na něj. ,,Ty jsi mě vážně chtěl počkat u vlaku, i když jsi na sto procent nevěděl, že tím vlakem dorazím? To je hezký."

,,Nechtěl jsem trávit další noc bez tebe," zamumlal Louis a věnoval mu polibek do vlasů. ,,Daddymu jsi moc chyběl. Tvoje fotky jsou sice úžasné, ale živému exempláři se nic nevyrovná."

,,Nevím, jak moc budu dnes použitelný," řekl Harry a prohlížel škody, které jeho pád napáchal. ,,Sedřená kolena, dlaně a nejspíš mám naražený zadek.."

Louis se zaculil. ,,Ale pusu máš v pořádku, ne?"

--

Opět a znovu děkuji za všechny ohlasy u minulého dílu! ♥

Miluji vás ♥♥♥