I když oběma kamarádům zbývalo do doby, kdy budou muset vstávat jen pár hodin, nespal ani jeden.

Seděli s překříženýma nohama na Periině posteli, cpaly se čokoládovými bonbóny a blondýnka doslova visela na Harrym očima.

Ten se samozřejmě zdráhal, protože jako správný stydlivý chlapec nechtěl vyprávět to, co se u Louise dělo.

,,Bylo to..prostě fajn," řekl s pokrčenými rameny a nacpal si pusu čokoládou.

,,A proto máš pořád na tváři výraz jako po lobotomii? Ne že by to nebylo trefné, protože ti nejspíš vyšoustal mozek z hlavy," culila se dobromyslně Perrie, zatímco Harry už opět rudl.

,,Perrie!"

,,No co? Tak mi alespoň řekni jaký je, jsem zvědavá. Holí se? Jak ho má dlouhého? Je spíš na klasiku nebo něco ostřejšího? No že se ptám, koneckonců viděli jsme, na jaký porno kouká," ušklíbla se dívka.

,,Perrie, to, že se někdo dívá na porno s určitou tématikou, ještě nevypovídá o tom, jaký je v sexuálním životě," použil ji Harry vážně.

Blondýnka se hluboce zamyslela. ,,To je fakt. Já taky koukám na gay porno ale že bych si chtěla nechat narůst penis.."

Harry vykulil oči a zakuckal se kusem čokolády. ,,Ty koukáš na gay porno??"

,,A ty snad ne?" odsekla. ,,Takže co, říkáš mu daddy?" dodala spíše z legrace.

Chlapec se však stydlivě kousl do rtu a přikývl.

,,Já se picnu, ty mu fakt přitom říkáš daddy!" vypískla Perrie a začala na posteli celá nadskakovat. ,,To je tak zvrhlé a tak sladké!"

,,Nekřič, nebo nás někdo uslyší," okřikl ji rychle Harry, avšak ani on se nemohl ubránit smíchu. ,,Prostě se mu to líbí, a abych pravdu řekl, tak mě taky."

,,Kolikrát za noc vydržel?" vyptávala se s široce rozevřenýma očima.

,,Perrie.."

,,Ne, musím to nutně vědět!"

,,Proč proboha?" zasténal Harry.

,,Co kdybych o vás třeba jednou napsala knížku? Víš, jak bych byla slavná?" culila se Perrie. Když viděla, jak se Harry rozhořčeně nadechuje, mávla rukou. ,,Neboj, část výdělku bych samozřejmě dala tobě."

,,Žádnou knihu o mně psát nebudeš probůh! A když už to musíš vědět, bylo to čtyřikrát," svěřil se a jeho tvář zahalila červeň.

Perrie pootevřela pusu. ,,Čtyřikrát? Tak teď už ten polštářek chápu."

Harry si totiž od ní po příchodu vypůjčil nafukovací polštářek za krk, a umístil ho pod svůj rozbolavělý zadek.

,,Jestli hodláte pokračovat tímto tempem, vypůjčím ti od babičky hemokruh," slíbila dívka.

Kudrnáč nakrčil nechápavě obočí. ,,Hemokruh? Co to je?"

,,Víš, babička má hemeroidy a tak.."

Harry zasténal a plácl hlavou do polštáře.

Blondýnka se na něj jen z vrchu pobaveně culila. ,,A co tvoje kalhotky? Vrátil ti je?"

,,Ne," zabručel Harry do polštáře.

,,Ale dnes ti aspoň zůstali, ne?"

Pokojem se rozhostilo ticho.

,,No teda!" rozhihňala se Perrie. ,,Pan profesor Tomlinson je vážně zvrhlík! Doufám, že si je aspoň zarámuje a pověsí na zeď. Chápeš ne, někdo si věší fotky své rodiny, mazlíčků, svoje vysokoškolské diplomy, a pan profesor bude mít v rámečku sbírku tvých kalhotek."

Harry zavrčel a hodil po ní polštář, zatímco Perrie se prohýbala smíchy.

--

Oba byli ráno ve škole rozespalý a poměrně nemluvní, nicméně nad vodou je drželo to, že byl pátek. Což znamenalo, že po škole se sbalí a pojedou na víkend domů.

Ráno se ještě sešli s Niallem, kterému Harry ve zkratce řekl, jak včera pochodil a blonďák mu gratuloval, jakoby přinejmenším vyhrál ve sportce, a přitom jen roztáhl nohy pro svého profesora.

Perrie navíc dnes jela na víkend ke svému bratrovi, který slavil narozeniny, a tudíž pojede stejným vlakem jako Harry, což oba s radostí uvítali. Niall se s nimi rozloučil se slovy, že se uvidí až v pondělí, jelikož má po škole ještě nějakou práci.

Harry si ale najednou uvědomil, že se netěší domů za Gemmou tak moc, jako dřív. Znamenalo to totiž, že se celý víkend neuvidí s Louisem. Ne že by byl na závislý na sexu s Louisem ale..byl závislý na sexu s Louisem. Navíc ho dělala šťastným jen jeho přítomnost.

Ale nedá se nic dělat. Bude muset do pondělí vydržet.

Čas rychle ubíhal a najednou tu byla poslední hodina, kterou měli právě s profesorem Tomlinsonem, a to literaturu, kterou měl Harry hodně rád, z části proto, že ji učil Louis, ale také proto, že prostě miloval ty romantické příběhy s hlubokou myšlenkou, které se psali tolik let předtím, než se narodil a přetrvávají do teď.

Když Louis vešel dovnitř, chlapec si málem spolkl jazyk. Louis měl na sobě černé, úzké kalhoty a bílou košili bez saka, s rozepnutými vrchními knoflíčky. Vypadal snad víc neodolatelně než jindy a Harry děkoval bohu, za volnou tylovou sukni, kterou měl dnes na sobě.

Louis položil své věci na katedru a zahleděl se na svou třídu. U svého chlapce se zastavil o pár vteřin déle, než bylo nutné a v duchu si poznamenal, že mu musí zatrhnout nosit takové věci do jeho hodin, jinak si koledoval o to, že ho ohne o stůl předevšema. Na světě pravděpodobně neexistuje nic krásnějšího a svůdnějšího, než Harry Styles v tylové růžové sukýnce.

,,Zdravím," řekl s nezvykle nízko položeným hlasem. ,,Je mi jasné že všichni se už vidíte doma nebo někde v hospodě, nicméně dnes si probereme.."

Zalistoval papíry, kde měl napsaný studijní plán. Když uviděl autora, kterého měl dnes naplánovaného, ztěžka polkl.

,,Takže..dnes budeme brát Vladimira Nabokova."

Třídou se rozeznělo tiché mručení.

,,A především jeho nejslavnější dílo, Lolitu," dodal Louis a dívky se vzrušeně napřímily, jakoby jim oznámil, že budou sledovat pornografický snímek.

,,Ačkoliv si spousta lidí myslí, že Nabokov je autorem jen Lolity, není tomu tak," začal přednášet a přitom se procházel po třídě. Zároveň si dával pozor, aby mu pohled příliš často nesklouzával k Harrymu, který se tvářil jako nevinnost sama. ,,Mezi jeho další významná díla patří například Dar, Čaroděj, Bledý oheň, Smích ve tmě.."

Pohlédl na dívky, které vypadaly nečekaně zaujatě. No jistě, jak jde o knihu, kde čtyřicetiletý chlípník przní dvanáctiletou holku.

,,Pro vás ale bude nejdůležitější znát právě Lolitu, kterou se do příští hodiny přečtete, abychom o ní mohli diskutovat. Jak všechny víte, Lolita byla dcerou ženy, která pronajímala dům Humbertovi, který se okamžitě do dívky zamiloval. Nebylo divu, jelikož mu na Lolitě imponovala její svěžest, mládí, krása, nevinnost..."

Zadrhl se v posledním slově a oči mu samovolně sklouzly k harrymu, který se tvářil jakoby nic. Když na sobě ucítil Louisův pohled, pozvedl k němu oči a zamrkal dlouhými řasy. Koutky úst se mu roztáhly do cudného úsměvu a začal si na prst nenápadně namotávat pár svých kudrlin.

Louisovi vyschlo v ústech.

,,Takže, ano," odkašlal si nervózně. ,,I když Humbert později chtěl Lolitu uspat a takříkajíc znásilnit ve spánku, nakonec to byla právě dívenka, která ho sváděla a on podlehl její kráse.."

Harry teď sjel ručkou pod lavici a nenápadně si vyhrnul nadýchanou sukni a hladil se po stehnech. Louis se pokradmu rozhlédl, ale jeho provokace si pravděpodobně všímal jen on. Za tohle mu zmaluje zadek, pak ho ošuká, pak mu zase zmaluje zadek a pak ho znovu ošuká. Nebo raději ještě jednou.

,,Aby si Humbert mladičkou dívku udržel, dával jí vše, o co si řekla, výměnou za její tělo. Tak moc po něm toužil, po jeho mladém těle.."

Harry se tiše zachichotal a několik dívek s ním, až si Louis uvědomil, co řekl.

Zatracený Harold a jeho sukně!

Jako vysvobození z čistého nebe Louisovi zazvonil telefon. Rychle ho popadl a koukl na displej, kde svítil nápis "máma".

,,Omlouvám se, neodkladný pracovní hovor, musím to vzít," zamumlal a vyrazil ze třídy, jen se za ním zaprášilo. Cestou do svého kabinetu típl matce hovor. Rozhodně na ni teď neměl náladu.

--

Harry se tiše smál a Perrie, která seděla vedle něj, jen kroutila pobaveně hlavou.

,,Ten ti za to naseká na zadek," řekla tiše. ,,Co tě to napadlo?"

,,Když ono se to tak hodilo k tématu," ušklíbl se chlapec. Za nic na světě by ale nepřiznal, že sám je trošku vzrušený. Nicméně se mu opravdu zalíbilo, Louise provokovat. Asi to bude muset dělat častěji.

Najednou se otevřely dveře a dovnitř vešel profesor Payne.

,,Dobrý den dívky," pozdravil. ,,Profesor Tomlinson se omlouvá, ale musel nečekaně odjet kvůli jiným povinnostem, proto dnešní hodinu končí dřív. Za domácí úkol si nemáte zapomenout přečíst zadanou knihu."

Harry zklamaně protáhl obličej. To už Louise do odjezdu neuvidí? Možná to opravdu přehnal..

,,Slečno Stylesová," ozval se profesor Payne. ,,Půjdete se mnou, musím s vámi mluvit ohledně vaší eseje."

Chlapci poskočilo srdce. ,,Jistě pane profesore."

Perrie si sbalila věci do tašky a pohlédla na něj. ,,Počkám na tebe, jo?"

,,Díky Perrie," usmál se Harry a vydal se i s věcmi za panem profesorem. Ten ho ale neodváděl do svého kabinetu, nýbrž do Louisového.

Harry na něj překvapeně pohlédl.

Profesor Payne se jen ušklíbl a pokynul mu rukou k zavřeným dveřím. ,,Už na vás čeká, slečno Stylesová."

Chlapec se široce usmál a vešel dovnitř.

Louis seděl na stole a hrozivě se mračil. Jakmile se za Harrym zavřely dveře, spustil.

,,Ty jsi tak zlobivý, baby, že ani nevíš, jak mě svrbí ruka."

Harry sklopil oči a udělal k němu pár kroků. ,,Omlouvám se..daddy."

Louis přidušeně zasténal. ,,To neříkej zlato, nebo si tě vezmu teď a tady, a to nemůžeme. Já musím během chvilky odjet a ty musíš taky jet domů, pokud se nepletu."

Chlapec se zklamaně zašklebil. Louis si ho za boky přitáhl mezi svoje roztažené nohy a věnoval mu pár roztoužených polibků.

,,Trest tě stejně nemine," zašeptal mu do ucha a skousl ušní lalůček, načež Harry tiše zasténal. ,,Jsi neuvěřitelný provokatér. Měl jsem co dělat, abych ti nenasekal přímo tam, mezi všemi tvými spolužačkami."

Pokračoval v ožužlávání Harryho ucha a poslouchal, jak jeho chlapec tiše přede.

Když cítil, jak se jeho touha stupňuje, odtáhl se a kudrnáč si zklamaně povzdychl.

,,Budeš mi do pondělí chybět baby," prohodil Louis a pohladil Harryho po tváři. ,,Tady."

Vtiskl mu do ruky malý papírek, kde bylo načmárané jeho telefonní číslo. Harrymu se rozzářil obličej.

,,To kdyby ti bylo po mě smutno," řekl muž s jistou dávkou něhy v hlase.

,,Bude," odpověděl Harry a přitiskl se k němu. Vzápětí cítil, jak mu neodbytné prsty pana profesora vjely pod sukni.

,,Možná, že stihneme alespoň něco.."

--

Perrie se dívala na hodinky a nervózně poposedávala.

Kde je krucinál ten Harry? Ani jeden z nich neměl sbaleno a s takovou nestihnou vlak! Copak neví kolik je hodin?

,,Nenechám si přeci ujet vlak," zamumlala Perrie rázně a vstala. S hlavou hrdě vztyčenou, jako královna přešla ke kabinetu profesora Payna. Trochu ho popožene.

Zaklepala, ale nikdo neodpovídal. Zamračila se a přitiskla ucho ke dveřím tak, jak to vídávala u své babičky.

Zevnitř se ozývaly tiché zvuky, tudíž někdo uvnitř byl.

Co tam kruci ten Harry dělá?

Rázně otevřela dveře.

,,Omlouvám se za vyrušení ale.."

Ztrnula v půlce věty a nevěřícně zírala před sebe.

Profesor Payne seděl na své kancelářské židli s rozepnutými kalhotami, hlavu zvrácenou do zadu a z úst mi vycházeli tiché steny.

Mezi jeho nohama se pohybovala blonďatá hlava, která sebou trhla, když Perrie promluvila a odtáhla se.

Perrie si přitiskla ruce na ústa a vypískla.

Byl to Niall.

To je tu vážně jediná, která nešoustá se svými profesory?

Svět se prostě zbláznil.

--

Tak, je tu další díl a o já vám opět moc děkuju nejen za komentáře a votes, ale také za to, že jste dostali tuhle povídku na druhé místo, v kategorii Fan fikce♥♥♥ Děkuji vám moc ♥♥♥