Harry vyděšeně vypískl a vyskočil na nohy. Niall vypadal tak šokovaně a naštvaně, že dostal strach o své zdraví. Přece jen, je opilý, nadržený a smutný. Vražedná kombinace.

Protáhl se kolem něj a dřív než ho stačil zachytit, zmizel v koupelně, kde se zamkl na dva západy.

Svezl se po dveřích dolů na studenou podlahu a dal se do pláče. Měl vědět, že si tohle tajemství neudrží věčně a jednou to praskne. Ale nečekal, že to bude tak brzy. Může si za to sám. Kdyby nechtěl provokovat svého profesora, neodešel by s Niallem a ten by teď nevěděl jeho nejhorší tajemství.

Přitáhl si kolena k bradě a tiše vzlykal. Nebyl připravený opustit akademii a odjet domů. Samozřejmě, že na školu nadával jako ostatní studenti, ale nevyměnil by ji za žádnou jinou. Miloval to, že mohl každý den kreslit a malovat, to, jak je profesoři podporovali v jejich kreativitě a v neposlední řadě tu poznal spousty úžasných lidí.

A teď bude muset všechno zahodit. Pochyboval, že by ho příští rok přijali jako chlapce, když Niall všem vyžvaní, jaký podraz udělal.

Vyjekl, když se ozvalo rázné zaklepání na dveře od koupelny.

,,Harriet? Harriet vylez ven."

,,Nikdy!" odpověděl Harry plačtivě. Za nic na světě se nepůjde podívat tomu nadrženému opičákovi do očí, vždyť všechno zničil!

,,Harriet já umím otevírat i zamknuté zámky," vyhrožoval Niall zpoza dveří. ,,Nechtěj, abych si pro tebe došel."

Harrymu vyschlo dočista v ústech. Copak mu chce ublížit? Chce ho zbít za to, že si dnes večer nevrzne? Nebo mu bude jedno, že je chlapec a znásilní ho?

Opatrně vstal a šmátral ve tmě po něčem, co by mohl použít v případě sebeobrany. Spokojeně se pousmál, když nahmátl podlouhlý a tvrdý předmět, který tak trochu připomínal pistoli.

Sevřel ho pevně v ruce, odemkl a pomalu vyšel ven.

,,Ani se mě nedotkneš!" zakřičel téměř hystericky a roztřeseně namířil na Nialla svou získanou zbraň.

Niall, který si právě drhl ruce jahodovou dezinfekcí, se zarazil a pohlédl na vyděšeného Harryho.

,,Harriet, proč držíš Zaynův kartáč na vlasy?"

Harry, který se až teď podíval, co to vlastně sebral, zanadával a odhodil kartáč na zem. I když, možná ho měl vrátit do koupelny, protože v tom bordelu je zázrak, že kluci najdou vlastní nohy.

Niall nevypadal nijak naštvaně. A z toho, jak usilovně si dezinfikoval ruku, kterou vjel Harrymu do kalhotek, chlapec usoudil, že se tu k žádnému znásilnění neschyluje.

Sklopil stydlivě oči, když Niall zaklapl lahvičku dezinfekce a poplácal na postel. ,,Sedni si. Měli bychom si promluvit."

Harry raději neodporoval a poslušně si sedl vedle Nialla, který se usadil v tureckém sedu.

,,Takže..pokud to dobře chápu, jsi kluk."

Kudrnáček zahanbeně kývl a oči se mu opět zaleskly.

,,Jak se jmenuješ?" pokračoval Niall ve výslechu.

,,H-Harry, Harry Styles," pípl a cítil, jak se mu po tvářích kutálí slzy.

,,Ale ne ne, žádné slzy prosím," zakoktal Niall vyděšeně a neobratně Harryho objal. ,,Chci jen pochopit co se tu děje. Byla to nějaká sázka?"

Harry zavrtěl hlavou a otřel si hřbetem ruky obličej. ,,Nebyla to sázka. Ale chtěla jsem tu studovat už několik let, ale díky mojí sestře mě nepřijali.."

,,Eh Harriet..tedy..Harry?"

,,Ano?"

,,Mluvíš o sobě v ženském rodě," upozornil ho Niall.

Harry jen tiše zaklel. Bylo těžké mluvit o sobě v mužském rodě, když byl navlečený v červených šatičkách, které mu sotva zakrývaly zadek.

,,Sestra zapomněla poslat mou přihlášku. A pak jim vypadla jedna studentka z mého oboru a Gemma..to je má sestra..dostala nápad že se převlíknu za holku a zkusím se sem dostat. A ono to vyšlo," zakončil své krátké vyprávění. Začínal být trochu klidnější, jelikož Niall nevypadal nijak nebezpečně. Vlastně věřil, že jediné, čím by mohl být Niall nebezpečný by bylo to, že by při nedostatku jídla začal ohryzávat Harrymu ruku.

,,Ty se od začátku školního roku převlékáš za holku a nikdo to nepoznal?" zazíral na něj nevěřícně Niall.

,,Ty jsi první," přikývl Harry.

,,To to neví ani Perrie??"

Harry si skousl ret a zavrtěl hlavou.

,,Měl bys jí to říct Harry," usoudil Niall. ,,Perrie je skvělá holka a když přijde navštívit Zayna, mluví o tobě vždy moc hezky. Má tě ráda a nepřestane jen kvůli tomu."

Chlapec se zavrtěl. Vůbec netoužil říct Perrie své tajemství. Byla to jeho nejlepší přítelkyně a on se bál že ji ztratí.

Blonďák si najednou zabořil obličej do dlaní. ,,Já jsem takový idiot! Vždyť já bych tě tu málem..proboha Harry promiň, nikdy se tak nechovám, nevím, co mě to popadlo. No, ale aspoň jsem totálně vystřízlivěl."

,,Nic se neděje, jen jsem se strašně vyděsil," zamumlal Harry a napjatě Nialla sledoval. ,,Takže..mě nepráskneš?"

,,Nemám k tomu důvod," usmál se Niall. ,,Náhodou se mi líbí, že máš koule na to, abys podstupoval takové utrpení."

,,Je fakt, že po těch týdnech už si připadám, že o ně za chvilku přijdu," povzdechl si Harry a Niall mu věnoval soucitný pohled.

,,Jak to vůbec schováváš? Teda..ty víš co."

,,Většinou do kalhotek nebo volnějšího oblečení, a když fakt není zbytí tak používám takovou speciální lepící pásku kterou použ.."

,,Dobře, dobře!" zašermoval Niall zděšeně rukama. ,,Nechci nic slyšet nebo mi ze strachu upadnou!"

Harry se dal do smíchu. ,,Omlouvám se."

Niall se zasmál a prohlédl si pozorně Harryho. ,,Nechce se mi věřit, že jsi fakt kluk. Jako holka jsi fakt sexy."

Chlapec zrudl a vykoktal ze sebe slova díků, zatímco Niall vstal a převlékl se do věcí na spaní. Harry ho napodobil a byla to nesmírná úleva, nemuset se schovávat v koupelně a dávat si pozor, jestli mu z pyžama netrčí něco, co by nemělo.

Niall si zalezl do postele a mohutně zazíval. Harry se zachumlal do Zaynovy peřiny a nemohl si pomoci, musel se usmívat. V okamžiku kdy si uvědomil, že Niall zná jeho tajemství, myslel si, že je konec, konec s jeho studiem, konec s jeho vysněnou budoucností. Ale místo toho to vypadalo, že získal spojence.

Otočil se na bok, zavřel oči a propadal se do říše snů.

Když tu náhle jeho citlivý nosík zavětřil nelibí zápach.

Prudce se posadil a pohlédl na Niallovu postel, kde blonďák ležel jako andílek a tvářil se, že tvrdě spí.

,,Nialle ty dobytku, to jsi byl ty?!"

Ozval se tichý smích. ,,To se mezi kluky tak dělá, milá Harriet."

--

Harry se kupodivu u Nialla vyspal velmi dobře. Tak dobře, že oba zaspali.

Měl pocit, že v životě tak rychle neběžel. I přesto, že meškal, odmítl s díky Niallovu nabídku, aby si dal sprchu u nich na bytě a v duchu si pomyslel, že tak hluboko ještě neklesl. A umínil si, že na znamení díků Niallovi za jeho diskrétnost příští týden přiveze celý arzenál čisticích prostředků a udělá z jejich bytu obyvatelné místo.

Když doběhl na kolej, zpocený a uřícený, byla Perrie i Zayn pryč, o jejich nedávné přítomnosti svědčilo rozházené ložní prádlo a zapomenutá Zaynova ponožka, která ležela na Harryho polštáři.

Se zacpaným nosem ukradl Perrie pinzetu na obočí, uchopil do ní ponožku a s výrazem největšího znechucení jí nacpal do plastového pytlíku. Pak vrátil pečlivě pinzetu tam, kde ji sebral, aby spolubydlící nic nepoznala.

Rychle si dopřál základní ranní hygienu, vyčistil si zuby, nahodil na sebe džíny, bílou košili, nazul si páskové sandálky, a co nejrychleji si udělal základní makeup. Bohužel, bez makeupu nemohl vyjít z domu, jelikož potřeboval zjemnit své mužské rysy. Jak říkala Gemma, bez nahozené fasády měl zákaz opouštět kolej. Stačilo, že ho bez makeupu viděla Perrie, která si ale už zvykla.

Popadl batoh s věcmi do školy, zabouchl dveře a rozběhl se k budově, kde měl první hodinu. Po cestě si svázal vlasy do nedbalého drdolu a zanadával, když při pohledu na mobil zjistil, že má pět nepřijatých hovorů od Perrie a taky to, že první hodina začala už před dvaceti minutami.

Jako blesk proběhl prázdnými chodbami akademie a zastavil se u dveří 56B kde měl dějiny umění.

Prsty si prohrábl ofin, zaklepal a vešel dovnitř s co nejpokornějším výrazem.

,,Omlouvám se pane profesore, ale dnes jsem zaspala.."

Zarazil se, když si uvědomil, že hledí do očí naštvanému profesoru Tomlinsonovi. Úplně mu vypadlo, že dějiny umění učí právě on. A nebylo ani stopy po jeho obvyklém milém výrazu a svůdném úsměvu, kterým Harryho občas častoval.

Zpražil chlapce tak přísným pohledem, že si náhle připadal takhle maličký.

,,Slečna Stylesová," řekl chladně. ,,Takže jste se uráčila nás dnes poctít svojí návštěvou?"

Harry se na něj překvapeně zahleděl. Takhle se k němu nikdy nechoval. Ale teď se choval jako chlap, který má uražené ego a ješitnost.

,,Zaspala jsem, stalo se mi to poprvé.."

,,Možná kdybyste noc trávila ve své posteli, dokázala byste vstát včas," odsekl Louis napruzeně a Harry zrudl jako zralá jahoda. Třídou se rozlehl šepot a tichý smích patnácti senzacechtivých slepic.

Louis už víc neřekl, jen trhl hlavou k Harryho místu na znamení, že si má sednout a pak dál pokračoval ve výkladu, jakoby ho nikdo nepřerušil.

Harry dopadl na své místo jako omámený. To ho včera opravdu tak naštval tím, že se místo škole věnuje kamarádům?

Ne, to nebude ono. Skoro to vypadá, že na Nialla žárlil..

Perrie, která seděla vedle něj se k němu starostlivě naklonila. ,,Jsi v pořádku zlato?"

Kudrnáč na ni koukl a slabě přikývl. ,,Ano, jsem. Jen jsem se nedokázala vzbudit včas."

,,Stálo to alespoň za to?" zachichotala se tiše Perrie.

,,Perrie!" okřikl ji šeptem Harry. ,,K ničemu nedošlo, jen jsme si popovídali o jeho bývalé přítelkyni, otevřeli jsme si ještě jednu láhev a pak šli spát.."

,,Ale, ale, Harriet, nevěš mi tu bulíky na nos," zakývala dívka varovně prstem.

,,Co chceš slyšet? Že mi Niall naložil tak že nemůžu dát nohy k sobě??" zamračil se Harry a náhle se třídou rozhostilo takové to trapné, hrobové ticho. Harry řekl poslední slova trochu víc nahlas, než původně zamýšlel.

Vzápětí se ozvalo hlasité křupnutí, když ukazovátko, které držel Louis v ruce, prasklo na dva kusy, až celá třída nadskočila. Na tváři měl výraz, jako bůh pomsty.

,,Jste sice laskavá slečno Stylesová, že se s námi chcete podělit o své noční dobrodružství," řekl tichým, nebezpečným hlasem. ,,Ale narušujete mi výuku, už po druhé. Po vyučování se spolu uvidíme v mém kabinetě."

,,Ale profesore Tomlinsone.." snažil se obhájit rychle Harry.

,,V mém kabinetu slečno Stylesová!" odsekl Louis.

Harry chtěl ještě něco říct ale pevný stisk, který mu věnovala Perrie ho přiměl polknout slova, která měl na jazyku. Jen probodl svého profesora pohledem a přikývl.

--

O obědové pauze se Harry rozhodl, že nemá na jídlo ani pomyšlení a rozhodl se, že se zašije někam, kde bude mít klid na to, aby zavolal Gemmě a postěžoval si.

Zrovna mířil do šaten, když za sebou uslyšel své jméno.

,,Harriet! Harriet počkej!"

Zastavil se a uviděl Nialla, který k němu běžel. Pousmál se a uvědomil si, že je celkem rád že blonďáka vidí.

,,Ahoj," usmál se na něj.

,,Ahoj Harriet. Hele potřeboval bych s tebou mluvit ale někde..v soukromí, řekněme?"

Harry přikývl, vzal Nialla za ruku a odvedl ho o patro víš, kde se nacházely dámské záchodky, které byly momentálně mimo provoz. Niall se tu očividně necítil zrovna pohodlně, ale aspoň tu měli soukromí.

Chlapec se posadil na radiátor a zadíval se tázavě na Nialla.

,,Děje se snad něco?"

,,Jen mám pro tebe maličký návrh," usmál se blonďák a opřel se o zeď.

Harry se hrozivě zamračil. ,,Jestli mě chceš vydírat.."

,,Ale no tak!" okřikl ho Niall uraženě. ,,Vypadám snad jako vyděračský typ?"

Sjel ho pohledem od hlavy až po paty. ,,Trošičku."

,,Tak to pěkně děkuju. Hele ráno jsem přemýšlel o tvé a mé situaci, a přišel jsem na něco, co by bylo výhodné pro oba, tedy hlavně pro tebe v tom, že by nikdo neměl ani pochyby o tom že jsi sladká a nevinná holčička, za jakou se prezentuješ."

Harry překvapeně nadzvedl obočí. ,,Poslouchám."

,,Budeme spolu chodit. Tedy samozřejmě jen na oko. Ty budeš mít přítele z vyššího ročníku, jako každá běžná studentka a mě dají konečně Zayn a ostatní pokoj s tím, ať si najdu přítelkyni nebo alespoň nějakou jednonocku," zatnul ruce v pěst. ,,Nechápou, že je to ještě brzy."

Chápavě ho poplácal po rameni a zářivě se usmál. Niallův návrh ho naprosto nadchnul. Vždyť tohle mu navrhovala i Gemma, když byl na víkend doma, ale shodli se na tom, že kdyby měla Harriet vztah, byl by to příliš velký risk.

Ale teď se všechno vyřešilo samo a je to dokonalé.

,,Souhlasím," řekl nadšeně. ,,Já..nevím jak ti poděkovat."

Niall se usmál od ucha k uchu a v očích mu zajiskřilo.

Kudrnáč se zamračil. Výraz v jeho očích, se mu ani trochu nelíbil. ,,Ty za to něco chceš?"

,,Ano. Budu předstírat to, že jsem tvůj přítel, když řekneš své malé tajemství Perrie."

,,To je vydírání!" vykřikl naštvaně Harry.

,,Dělám to pro tvé dobro. Perrie si to zaslouží vědět a ty bys jí to dobrovolně nikdy neřekl," pokrčil Niall rameny. ,,Takže se rozhodni. Já teď musím jít sehnat si nějaký kuřecí sendvič, protože nějaký idiot zařídil, abych dostával celý měsíc vegetariánské obědy."

A s těmito slovy odešel.

Harry si opřel čelo o dlaně a prudce vydechl.

Ta nabídka, mít předstíraný vztah s Niallem byla víc než lákavá. Ale najde v sobě tolik odvahy, aby přiznal Perrie, co je ve skutečnosti zač?

Může být tento den ještě horší?

Jistěže může. Za hodinu má být u profesora Tomlinsona v kabinetu.

--

Tak a je tu slibovaný díl, doufám že jste si ho užili :) Jak vidíte, Niall je klaďas skrz na skrz :D

A moc děkuji za všechny votes a hlavně komentáře u minulého dílu ♥♥♥