Harry se hlasitě rozesmál i přes to, že stále cítil velký vztek a smutek nad svým osudem. Ale představa sebe jako copaté holčičky v sukni ho prostě rozesmála. Když však pohlédl své sestře do obličeje, tak poznal, že si nedělá legraci.

,,Gemmo," řekl váhavě. ,,Ty to myslíš vážně?"

,,Smrtelně vážně Harry," přikývla Gemma a oči jí plály nadšením. Její bratr ale toto nadšení nesdílel.

,,Hele já oceňuji, že mi chceš pomoci ale..tohle by mi nikdy neprošlo, Gemmo. Nemůžu se do školy přihlásit jako dívka," řekl Harry vážně. Navíc se mu ani trochu nezamlouvala představa, že by vypadal jak holka.

,,Ale Harry, tohle je tvoje jedinečná šance!" zvýšila Gemma hlas a rozhodila rukama. ,,Jak jinak se chceš na akademii dostat?"

,,Kdyby jsi byla spolehlivá, mohl jsem se tam dostat jako já!" odsekl Harry napruženě.
Gemma posmutněle sklopila hlavu a povzdechla si.

,,Já vím že je to všechno moje vina Harry, nemysli si, že mě to netíží," řekla tiše a pomalu zvedla k svému bráškovi zrak. ,,A proto ti chci pomoci, chci napravit to špatné, co jsem způsobila. Jenom teď nevidím jiné řešení než toto."

Harry se chvíli na blondýnku mlčky díval a potom ji s povzdechem objal. Gemma si opřela hlavu o jeho hruď a nechala se hladit po zádech, i když moc dobře věděla, že to ona by měla utěšovat Harryho.

,,Ségra, já vím, že mi chceš pomoci. Ale tohle je šílenost. Nikdy mi nemůže projít, abych se převlékl za holku a šel studovat," snažil se kudrnáč o racionální uvažování.

,,A proč ne?" zeptala se Gemma a bojovně vystrčila spodní ret. Harry tento výraz znal víc než dobře. Gemma ho používala, když byla přesvědčená o své pravdě.

,,Protože nejsem holka," odsekl Harry, kterého začínal tento rozhovor opravdu unavovat. Gemma rozrušeně zašermovala rukama, div svého bratra neuhodila.

,,Ale já jí z tebe dokážu udělat Harry! Máš dlouhé vlasy, jemný obličej, jsi hubený.." začala vypočítávat Harryho dívčí přednosti, ovšem když si všimla jeho naštvaného výrazu, rychle zmlkla.

,,Takže mi chceš říct, že vypadám jak holka?" mračil se Harry.

,,To víš, že nechci Harry," uklidňovala ho rychle Gemma. ,,Jen chci říct..že z tebe může být s mojí pomocí krásná dívka."

Kudrnáč si prohrábl zničeně vlasy a opřel se o zeď. Bylo toho na něj moc. Nejdřív zjistí, že kvůli blbosti své sestry nemůže studovat svou vysněnou školu a pak přijde Gemma s touhle šíleností.

,,Možná kdybych rok počkal.." řekl váhavě.

,,A co budeš dělat ten rok Harry? A..promiň že to řeknu tak tvrdě, ale kde máš jistotu že tě příští rok vezmou? Pokud by nevzali teď, prosím, nezbylo by ti nic jiného než to zkusit za rok. Ale víš moc dobře, jak toužíš studovat právě tam," promlouvala laskavě ke svému bratrovi. Když stále mlčel, povzdechla si. ,,Leda bys šel studovat na jinou akademii.."

Harry zavrtěl hlavou a přitáhl si k sobě svůj plyšový polštář, který objal pažemi. ,,To ne. Malíři z Královské akademie mají největší šanci uplatnit se a živit se tím. Takové kontakty, jaké má ta škola má snad už jen mafie."

Gemma ho pohladila po vlasech a smutně se usmála.

,,Mrzí mě, že kvůli mně tolik trpíš, bráško."

Chlapec zvedl oči a pozvedl koutek úst. ,,Možná to je prostě osud."

,,Takže to zkusíš?" řekla Gemma s nadšením v hlase.

,,Nejde to Gemmo. Jak tam můžu napochodovat s občankou Harryho Stylese?"

Gemma tajuplně ztišila hlas. ,,Nejenom ta tvá škola má svoje kontakty. Jeremy ti dokáže opatřit falešné doklady, na letišti by ti asi neprošly, ale ve škole..nejspíš ano. Pokud i profesoři nejsou od mafie."

Harry protočil oči a povzdechl si. Tohle je opravdu bláznovství. Ale copak má na výběr? Vyčítal by si do konce života, že to alespoň nezkusil. Stejně ho tento rok už nepřijmou, ale alespoň to zkusí.

,,Fajn, jdu do toho."

,,Vážně?" vyjekla Gemma nadšeně a objala Harryho kolem krku. ,,Bráško, udělám z tebe tu nejkrásnější ženskou na světě! Nebudeš litovat!"

,,Lituju už teď," zabručel Harry.

--

Jeremy si upravil popruh foťáku, který mu visel kolem krku a zazvonil na dům, kde bydlela jeho přítelkyně.

Živil se jako profesionální fotograf, fotil převážně portréty, a proto ho nijak nepřekvapilo, když ho Gemma požádala jestli by mohl vyfotit jejího bratra na nové doklady. Podivné ovšem bylo, že Harry odmítal přijít k němu do studia a trval na tom, že se bude fotografovat u sebe doma.

Navíc Gemma naznačila, že by potřebovala s novými Harryho doklady pomoct, a ne úplně legální cestou.

S tím Jeremy neměl problém, pro Gemmu by udělal cokoliv na světě a občas si přivydělával tím, že vyráběl falešné občanky puberťákům, kteří chtěli pít nebo chodit do vyhlášených klubů ve městě.

Ale Harry nebyl ten tip, byl to spíše zakřiknutý kluk, který trávil co možná nejvíce času u svých malůvek, takže nechápal, o co tu jde.

Dveře se otevřely a Jeremy strnul. Před ním nestála ani Gemma, ani její bratr ale nějaká dívka, která si rozpačitě kousala ret a hleděla do země. Měl pocit, že už ji někde viděl, ale nedokázal ji zařadit.

A i když Gemmu miloval, musel uznat, že její roztomilý obličej a kulatý zadeček obtáhnutý v těsných černých kalhotách, je skutečně k sežrání.

,,Ehm..já jdu za Gemmou," hlesl po chvíli, stále vykolejený.

Neznámá se na něho usmála a pokynutím hlavy ho pozvala dál. Pořád ještě zaražený Jeremy vešel dovnitř a hned zaregistroval svou blonďatou přítelkyni, která se opírala o zeď a smála se na celé kolo.

,,Já ti říkala bráško, že to vyjde."

,,Fakt to není nic příjemného," promluvila dívka a Jeremy se málem poroučel k zemi, když z těch líbezných úst vyšel chraptivý hlas, který nepochybně patřil Harrymu.

Zíral na dívku, tedy vlastně na Harryho, jako by právě viděl přízrak. Gemma se při pohledu na něj rozesmála ještě víc.

,,Kdyby ses viděl, jak se tváříš Jeremy! Byl jsi náš testovací subjekt. Jestli jsi Harryho nepoznal ani ty, tak na akademii nemají šanci."

,,Nechcete mi vysvětlit co se tu děje?" řekl po chvíli stále trochu omámený Jeremy.

Gemma energicky přikývla a odešla do obýváku. Jeremy se rozešel za ní, ale nakonec se ještě otočil na Harryho, který si nervózně prohraboval dlouhé vlasy, které mu Gemma narovnala žehličkou na vlasy.

Když ucítil Jeremyho pohled, vzhlédl a pokrčil rameny.

,,Tvoje holka si ze mě prostě udělala živou panenku."

---

Ode dne, kdy se Harry rozhodl zpečetit svůj osud a svěřit se do rukou své sestry, uběhly tři týdny.

Oba sourozenci Stylesovi stály před majestátnou budovou Královské akademie umění a zírali na ni s posvátnou úctou. Tady studovali jen ti nejlepší mladí umělci a každý, kdo tuto školu dostudoval, něco ve světě znamenal. A pokud se na ně usměje štěstěna, brzy zde bude studovat i Harriet Stylesová.

Harry se nepohodlně zavrtěl a popotáhl si sukni ještě níž. Gemma ho pro lepší efekt donutila vzít si na sebe sukni po kolena, bílou halenku a tmavé sáčko.

Ano, připadal si jako idiot. A čerstvě oholené nohy ho opravdu nepříjemně svědily. A to ani nemluvil o tom, že si musel vzít kalhotky, protože boxerky šli prostě pod sukní vidět ať dělal, co dělal.

Momentálně přemýšlel, jestli mu studium opravdu stojí za tuhle ostudu a ponížení. Pokud ho přijmou, půjde bydlet do Londýna na dívčí kolej a bude se muset chovat jako dívka 24 hodin denně. To nemůže zvládnout.

Gemma, jakoby vycítila jeho duševní rozpoložení, položila paži kolem jeho ramen a povzbudivě se usmála.

,,Teď už to nevzdáš, bráško. To ti nedovolím," řekla mile, ale pevně.

Harry si povzdechl a přikývl. Nemůže utéct, aniž by to zkusil. Proto vzal Gemmu za ruku a oba vstoupili na akademickou půdu.

Podle naváděcích tabulí měl být přijímací pohovor ve třetím patře. Harry si div nevykroutil hlavu, jak obdivoval všechny obrazy, sochy a ostatní díla, které zde byly vystavené. Z celé této školy dýchalo umění a Harry si v tuto chvíli nic nepřál víc, než malovat a kreslit právě zde.

Jeho opojení ale prasklo jako mýdlová bublina, když uviděl přeplněnou chodbu ve třetím patře. Mohlo tu být více jak 200 dívek, všechny vzorně nalíčené, učesané a slušně oblečené. A všechny si brousily zuby na volné místo, o které Harry tolik stál.

Chlapec svěsil ramena a vzdychl. ,,Nemá to cenu Gemmo. Nikdy mě nevyberou. Jen tu ztrácíme čas."

,,To už neříkej," mávla Gemma naštvaně rukou. ,,Nevím proč by tě neměli vybrat. V čem jsou všechny ty holky lepší než ty?"

,,Třeba v tom že jsou to holky, narozdíl ode mě," sykl podrážděně Harry a Gemma mu rychle dala ukazováček na rty.

,,Už ne, zlato. Teď jsi Harriet Stylesová," řekla tichým a vážným hlasem. ,,Nezapomeň na to."

Harry po chvíli přikývl a odevzdaně podal usměvavé recepční vyplněnou přihlášku.

Alespoň se tentokrát nemusela posílat poštou.

--

Louis Tomlinson se otráveně pohupoval na své židli a sledoval další mladou dívku, která se snažila zaujmout výběrovou komisi spíše svým výstřihem, než obrazy. Ale to měla smůlu. Louis byl gay každou buňkou svého těla, a ženská těla ho nechávaly chladného.

Zatím byl opravdu zklamaný. Neviděl tu ani jednu potencionální studentku, ve které by on a jeho kolegové viděli něco víc než běžné nadání, s kterým se prostě nemohly na této škole udržet.

Oni chtěli něco výjimečného, něco, co zaujme na první pohled.

,,Dobře, slečno Casey, jakmile vybereme jednu z vás, ozveme se," usmál se líbezně profesor Payne. Když dívka odešla, unaveně si protřel čelo.

,,Proboha, je to pořád dokola to samé," zamumlal Louis a napil se kafe.

,,Je tam ještě dalších asi 50 dívek, neztrácej naději," pousmál se na něho Liam a obrátil se na sekretářku. ,,Dobře Anno, zavolejte další."

Mladá žena se vyklonila ze dveří a podívala se do svých papírů. ,,Harriet Stylesová!"

Louis se znuděně díval ke dveřím a čekal další vyzývavou dívku, která na něho bude dělat oči a doufat, že ji přitažlivý profesor pomůže k tomu, aby se stala zdejší studentkou.

Rozhodně ale nečekal tichou, rozpačitou dívku, která si neustále kousala ret a popotahovala sukni. Vypadala, že je tu spíše omylem a že se nemůže dočkat toho, až odsud vystřelí ven.

A rozhodně nečekal dívku, která bude tak krásná.

--

Moc vám všem děkuji za ohlasy u minulého dílu, udělaly mi hrozně velkou radost ♥♥♥