JSEM HROZNĚ UNAVENEJ.

Fakt jakože extrémním způsobem. Jestli jsem minulou noc nemohl spát, dneska je to už úplně nemožný. Hlavou se mi honí snad milion myšlenek a skoro všechny se točí okolo Loty.

Kurva, mohlo mi to dojít.

Stejně jako jí. Byla to upřímně jen otázka času. Zcela upřímně, ulevilo se mi, ale zároveň mi přijde, že se mi vzdálila. A taky mi přijde, že to je moje vina. Kurva, jasný, že za to můžu já.

Povzdechnu si a oficiálně vzdám snahu o spánek. Za dnešek se toho stalo víc než dost, abych byl v klidu. A Patrik mě nasral, ale zároveň jsem se taky nasral i sám na sebe. Mohl jsem se jí zastat, aby jí tam nenadával. Ale ne, já tam jak debil stál a nic neříkal.

Nejradši bych vrátil čas a změnil to. Musel jsem vypadat jak naprostej kretén. Hrozně mě zajímá, co se jí honilo hlavou.

Musim na dnešku hledat i to pozitivní, nesmí mi celej tenhle den takováhle nepříjemnost zkazit. Sára je oficiálně naší sestrou, odehráli jsme poprvý její song na živo, před našimi fanouškama. Lidi nevypadali tak zklamaně, jak jsme mysleli, což je jedině dobře, zdálo se, že ji přijali.

Ještě jsme cestou v autě se Sárou vydali náš první společnej příspěvek, kde jsme ji oficiálně prohlásili za členku Milion plus. Byly to dobrý fotky a mám z toho radost.

Sednu si na postel. Naprosto vzdávám snahu o spánek, už se vidim, jak zejtra budu celej den vypnutej a naprosto nepouzitelnej. Musím doufat, že mě kofein s nikotinem nějak zachrání. Ale moc dobře to teda nevidim, jestli se za pár hodin mám znovu vidět s Loty.

Podívám se na mobil, kterej oznamuje, že jsou tři ráno. Tři ráno, po týhle show jsou všichni určitě utahaný jak psi a dávno spí. Nemám se s kým bavit, musim si vystačit sám.

V hlavě si jen přehrávám tu konverzaci mezi Loty a Patrikem. Jo, nemáme je příliš v oblibě, ale aby kvůli tomu slovně někoho napadal? To už mi přijde moc. Ani Kuba po svý dávný neshodě s jedním z nich na ně tolik nenadává. Ani já a to jsem jednou nahrával písničku s cápkem, co se do krve popral s Hoftykem, Loty bráchou. Dokonce ani ten Vercetti to neřeší. Nikdo z nás, Patrik je jen zahořklej.

Nejradši bych za ním šel a rozmlátil mu hubu. Takhle nemá mluvit s žádnou holkou, kurva, a už vůbec ne s tou, která se mi líbí. Ale to on neví, stejně by dostal a ráno by se v zrcadle nepoznal.

Jsem tak frustrovanej, do hajzlu. Na tohle zatím nejlepším lékem byl tvrdej sex s nějakou děvkou z klubu, která si užije minuty slávy a pak se bude chlubit všem svým kámoškám. Je to výhodný pro obě dvě strany.

Bylo by tak snadný zvednout mobil a nějaký tý holce zavolat. Ale jedna část mě se vzpírá a nechce to udělat. Nakonec ta část vyhraje. Jsem tak kurva marnej, fakt ze mě jedna holka, se kterou jsem mluvil dvakrát udělala takovouhle trosku? Už měsíc jsem s nikým nespal.

Očividně jsem loajální holce, která mnou dost pravděpodobně opovrhuje. To je k smíchu. Nik Tendo se zabouchnul do holky, co sotva zná. Už mi ani nemůžou říkat Playboy Tendo.

Teď jsem momentálně jedině rád, že jsem si zažádal o pokoj s balkónem. Vymotám se z peřiny a ještě v pyžamu (který se stejně skládá jen z boxerek a většího trička) jdu ven, aspoň na ten čerstvý vzduch a zakouřit si.

Večerní vzduch je chladnější. Je příjemnej, hned se cítím aspoň o trochu líp. Přitáhnu si k okraji balkonu židli a sednu si na ní. Mezitím jsem už stihl si zapálit, teď mi ta cigareta jen visí z pusy. Koukám na hvězdy.

I když jsem nechtěl absolutně nad ničím přemýšlet, při pohledu na ně si vzpomenu na Loty a jejího milovaného Lil Peepa. Není to moc pro mě, ale některý jeho písničky šly do mýho playlistu. A když se tak koukám nahoru, jediný co slyším jsou slova z písničky Star Shopping. „Look at the skies tonight, all of the stars have a reason."

„To fakt nespíš a čumíš na hvězdy?" ozve se za mnou Jakub. Kurva! Ani jsem ho neslyšel otevřít dveře nebo přijít a hrozně se ho leknu. Z tý židle málem spadnu a kouř mi zaskočí, že se trochu rozkašlu.

„Neumíš klepat, do hajzlu?" vyjedu na něj místo odpovědi.

„Klepal jsem, debile, ale neozýval ses, tak jsem šel," odpoví. Kývnu.

„Jsou krásný, že jo," zamumlá tiše Jakub. Taky kouká na hvězdy. Nabídnu mu cigaretu, kterou přijme. Oba v naprostý tichosti kouříme a koukáme přitom na hvězdy. Je to dobrá chvilka, užívám si jen jeho přítomnost.

„V pohodě, kámo?" zeptá se, aniž by se na mě podíval. Oba dva furt koukáme na nebe plné zářících hvězd.

„Jo, proč by ne?" odpovím mu na otázku další otázkou.

Kuba se na mě konečně podívá. „Patrik se zmiňoval o vašem incidentu po show," řekne a na chvíli se odmlčí, „a nebylo tak těžký si spojit dvě a dvě dohromady."

Bezvadný, takže ví, že holka, se kterou si měsíc píšu a mám jí fakt rád, je příbuzná se skupinou, co nás nemá ráda. Doufám, že se nezmínil i Patrikovi, kterej by si to rozhodně vzal hrozně osobně.

„Sice ji neznám," začne a odhodí nedopalek, „a vim o ní jen z tvýho povídání, nebo z Instagramu, ale takováhle sračka tě nesmí zastavit. Běž za ní a řekni jí, že jí máš rád, protože ses úplně rozzářil, vždycky když ti napsala nebo jsi o ní mluvil."

Páni, takovouhle promluvu do duše jsem od něj dlouho neslyšel. Nikdy nepřestanu být vděčnej za to, že mě našel a dotáhl to se mnou takhle daleko. Nikdy nepřestanu být vděčnej za to, že mám takovýho bráchu jako je on.

„Takže za ní kurva dojeď a buď šťastnej. Zasloužíš si to," řekne ještě po chvíli a já ho jen beze slov obejmu. Možná za to může nedostatek spánku, ale momentálně jsem trochu citlivější a tohle mě fakt dojalo.

„Díky," řeknu šeptem, „díky za všechno, kámo."