Takže, předem bych vám chtěla moc moc poděkovat, že to čtete a taky bych vám chtěla poblahopřát, protože už jsem to počítala i s touhle kapitolkou a už máte za sebou a přečetli jste už 3 496 slov páááni to je co? :D tak doufám že se vám další kapitola bude líbit Vaše Pajusska

Po chvíli se mi znovu podívala do tváře a povzbudivě se na mě pousmála. „Joy už opravdu musíme jít na trénink, neboj se, to bude dobrý, určitě bude v pořádku" pošeptala a něžně mi setřela slzy. „J...já dobře ale Mar...já mám o něj opravdu strach" tiše jsem vzlykla a Mar mi pomalu pomohla na nohy. Objala mě a spolu jsme šly konečně do šatny. Hned mezi dveřmi od šatny, jsem se málem otočila na podpatku a odešla. V šatně byla jen jediná osoba. A ze všech lidí ze skupiny tam musela být zrovna ona.  „Bože co jsem komu udělala?" zamrmlala jsem a vešla do šatny a šla až úplně dozadu, na naše obvyklé čtyři místa, úplně v růžku šatny, skryté před všemi čumily, jak jsme si s Marylin řekly. Když jsem procházela kolem ní, se zaťatými zuby jsem ji pozdravila. „Ahoj Clarysso". Skoro jsme si myslely, že mě snad ani nepozdraví, ale nakonec řekla jen čau. Ale řekla to s takovým tím stylem. „Čaute vy nuly". Jen jsem převrátila oči. Jak já tu mrchu nesnáším. Představte si Claryssu, jako tu největší fiflenku na světě a ještě stokrát, ne pardon tisíckrát vynásobte. Je to ten tip holky, který sám o sobě vypadá jako z Hollywoodského přehlídkového mola. Snad milionkrát za den, si musela přepudrovat ten svůj andělský ksichtíček.

Záplava jejich blond vlasů, které byly teď natočené v nádherných loknách, bez jediné chybičky jí spadaly až do pasu. Její modré oči, jasné jako nejčistší oceán, prohledávaly každičkou skulinku v jejím okolí. Rysy ve tváři měla, jako kdyby jí je vytesaly, sami andělé. Její úsměv a plné rty přímo vyzývaly k tomu, aby jí něčí rty líbaly. A Jak chodívala oblečená? Tílka a saka s flitry a velkým výstřihem, boty na jehlách, mini sukně, ze kterých jí lezlo, skoro úplně všechno, to bylo na denním pořádku.  Co dodat? Coura na entou, a leckdo to o ní věděl, ale i přes to, jí skoro nikdo nedokázal odolat a bléé, já se snad pozvracím a to o tom jen mluvím. Její dlouhé nohy přímo sváděli a chlubili se tím, že dali skoro všem klukům v tomhle městě. Uff naštěstí tam s námi nebyla dlouho, jen se přepudrovala a baletním krokem odešla a samozřejmě, nezapomněla pořádně třísknout s dveřmi. 

Podívaly jsme se s Marylin na sebe a obě vybuchly v hlasitý smích. „počkejte, jen se musím přepudrovat, čekejte na mě" napodobily jsme pudřenku a ještě víc se rozesmály. Když jsme se trochu uklidnily, sesula jsem se unaveně na lavičku a vyzula si boty na vysokém podpatku. „Och moje nohy, kdyby mě někdo upozornil, že v nich poutíkám skoro polovinu dne, asi bych si je nevzala" postěžovala jsem si a pak se už konečně šla převléknout. Oblékla jsem si tmavé kalhoty, černé tílko a na to rozepnutou košili, přesně ve stylu Street dancu. V našem stylu a obula si taneční boty. Mé temné vlasy, jsem si sepnula do ohonu a pár neposedných pramínků mi spadlo zpět do tváře. Až potom jsem se otočila na Marylin. „Tak co...můžu tak jít, co tomu říkáš? „ ukázala jsem se jí. „Wow...Joy, víš o tom, že nejdeš na modní molo, ale jen na trénink vid?" vypadlo z ní. „Ty...přestaň" zasmála jsem se a šťouchla do ní. Sebou do sálu jsem si vzala mobil, abych věděla, kdyby mi třeba volal Chriss, pití na osvěžení a malý ručník na osušení obličeje. Počkala jsem na Marylin, až zamkne šatnu a společně jsme šly do tanečního sálu za ostatními.