Emmett se vytratil do svého pokoje, pro dnešek společnosti měl po krk, chtěl být teď sám. Lehl si to své velké postele, ne že by ji měl na spaní, to ne, upíři přece nespí, měl ji tam, protože se rád tulil ke své milované. Ležel v prázdné posteli, a připomínal si, jaké to bylo, kdyby byla s ním, tak moc ji miloval. Teď nemá nic, leží a kouká na bílý strop, kéž by mohl spát a zaspat to vše, ale to nejde, upíři nespí. Mezitím co se ostatní baví mezi sebou a povídají si různé příběhy ze života, kromě Tallinn, která neřekla nic, těžko se jí o tom mluví. Taky kdo by se divil, když průběhu pěti let přišla o tři milované bytosti, které v životě kdy měla. V každé v tváři viděla radost, zamilovanost, lásku, ale ona nic takového momentálně necítila. Tallinn cítila srdci pouze bolest, prázdnotu. Jednou se její srdce zahojí, bolest pomine, ale přesto částečně zůstane. Klause milovala, byla to její první láska, tak jako Joshuu, který ji ukázal, že milovat není nic špatného. Už toho měla dost, jak jsou všichni kolem šťastní a ona ne, ani se nedivila, že ten Emmett byl radši ve svém pokoji. Jen aby se na ně nemusel dívat, jak jsou šťastní a on trpí ze ztráty své milované ženy. Proto Tallinn musela od toho všeho jít na vzduch, tak ponechala své nové přátele, ať se dále baví bez ní.

,,Měli bychom si promluvit," ozval se hlas mladého upíra, který se objevil za jejími zády.

,,To asi měli," nepodívala se na něj vlčí dívka, protože dobře věděla, komu hlas patří.

,,Jak je to možné?" zajímal se Edward, a sedl si poblíž dívky.

,,Já nevím, je to něco pro mě nového," připustila Tallinn, sama neví, jak je to možné. Má v sobě zmatek, nechápe proč se to děje, proč právě jí.

,,To věřím, na něco takového jsi nebyla připravena, a stále nejsi," přiznal upír, ona neměla sebemenší tušení, že je to možné. Žila prostě s tím, že je pouze dcera vlkodlaka.

,,Jsem z toho vše tolik zmatená," pohlédla na něj Tallinn. Co mu má povídat, že je už vlkodlak? A teď se s ní stál asi další?

,,Chtěl bych toho vědět více, ale oba dobře víme, že dům má uši. A podle tvého pohledu nechceš, aby to zatím někdo věděl." Edward, který se vydal k směrem k domu. Věděl, kdyby se ptal dál, mohli by to vědět i ostatní, když mluvili pouze v náznacích tak nikdo neměl tušení, o čem to mluví.

,,Mohl by ses mi podívat do hlavy," řekla po menší pomlce, tím ho i Tallinn zastavila.

,,Pokud mi to dovolíš," neotočil se k ní upír, k mladé vlčici.

,,Jen pro tentokrát," ozvala se Tallinn, upír jí kývl na znamení, že to respektuje. S jejím dovolením jí Edward vstoupil do myšlenek.

,,Co se to se mnou děje, proč až teď, a proč já. O nic takového jsem se neprosila, jak je vůbec možné se vtisknout do upíra? Někde musí být chyba, já to nechci, chci, aby to bylo jako předtím. Nestojím o to, nikdy bych ho nemilovala tak jako on mě, tak proč se to muselo stát? Mé srdce je roztříštěné na kousky, zůstala pouze krvavá rána, která bolí. Cítím se tak prázdná, tak proč se to děje. Já nechci, nechci, milovat! Už nikdy nechci nikoho ztratit, nikdy!"

,,Jsi na to stejně, jako můj bratr, ztratila jsi někoho, koho jsi velmi milovala, a stále miluješ." Edward tohle nečekal, co viděl jejich myšlenkách. Už chápal, proč byla taková odtažitá, ztratila milovanou osobou, a to nedávno. Zároveň se dozvěděl, co chtěl vědět, sám nevěděl, jak tohle vše nakonec dopadne.

,,O tomto já mluvit nechci," pohlédla na něj dívka, chtěl vědět, co si myslí o situaci, která se naskytla. Tohle byl jiný příběh, o kterém nechtěla mluvit, ještě to byla pro ni velmi čerstvé. Možná časem, kdo ví, ale teď se na to opravdu necítí.

,,Co vy dva," ozval se upírčin hlas, která se tak právě objevila, když si všimla, že uvnitř není její druh.

,,Nic lásko, jen jsem se přišel podívat, zdali něco nepotřebuje," pohlédl na svou upírku Edward. Rád by jí to řekl, protože Jacob je její přítel, ale prostě to nejde, prozatím.

,,Bello, mohla by si říct Jackovi, že jsem šla domů, že mi není dobře," podívala se na upírku. Chtěla jít domů, a nenápadně se zeptat otce na vtisknutí.

,,Samozřejmě, pokud chceš, někde z rodiny tě doprovodí," kývla na dívku Bella, a přitom jí nabídla, že jí někdo doprovodí domu.

,,To není potřeba, ale díky." Tallinn chtěla být sama, aby se jí to hlavě rozleželo, tato situace není opravdu dobrá.

Mladá vlčice se vydala do rezervace za svým otcem, dobře věděla, že její bratr bude mít starost, že odešla od Cullenových sama. Ale musela být o samotě, měla těžké období, ztratila muže, kterého milovala. A teď by jí do života měl vstoupit opět upír, do kterého ze záhadných okolností vtiskla. Tím se objevila její vlčí součást, o které si myslela, že takovou nemá, předpokládala, že je člověk. Když ji tenkrát pokousal Stuart, ale jak to vypadá, nebylo tomu tak. Co teď bude dělat? Vždyť už vlkodlak byla, a teď je z ní další, to přece nejde, nemůže být vlkodlak dvou druhů. A co to otisknutí? To přece nejde. Bude se tomu bránit ze všech sil, nikdy nebude po jeho boku. Procházela lesem, byla skoro tma, a přesto bylo ještě světlo, měla ráda , když bylo v lese ticho. Možná tenkrát, když byla člověk, tak by jí to vadilo a nahánělo hrůzu, ale teď je vše jiné, ona je jiná. Sem tam se ozvalo vlčí vytí, tak moc to Tallinn připomělo Beacon Hills, tolik vzpomínek, dobrých i těch zlých. Už byla před domem, musela všechny můry zahodit za hlavu, aby Billy nic nepoznal. Povzdechla si vlčí dívka a pomalým krokem se vydala dovnitř do svého domu, za svým otcem.

,,Tallinn, kdepak jsi nechala bratra?" zajímal se Billy, když spatřil, že jeho sestra přišla sama. Vždy odešli od Cullenových spolu, a spolu se vrátili domů.

,,Jack, tam ještě zůstal, mě nebylo dobře," usmála se Tallinn, svým způsobem řekla svému otci pravdu. Zrovna dvakrát jí nebylo do smíchu, to spíše už dlouho nebylo. A kdo ví, zda ještě bude?

,,Bude to tím, že jsi ještě měla ležet v posteli," podíval se Billy ustaraně na svou dceru, která se rozhodla zůstat v domě s ním a Jackem.

,,Už mi je líp," zalhala mu dívka. To opravdu nebylo tak jak by mohlo, že? Vždyť se z ní stal asi vlkodlak, ještě k tomu jedním už dávno byla. A to otisknutí k upírovi?

,,I tak by sis měla radši jít lehnout," pobídl jí otec, aby si šla odpočinout, přece měl o ní starosti.

,,Možná až za chvilku," posadila se vedle svého otce na pohovku, který seděl v křesle a přitom sledoval televizní zprávy.

,,Dobře," pohladil Billy, dívku po vlasech, byl moc rád, že se mu vrátila.

,,Tati," ozvala se Tallinn, musela se na to zeptat, zdali se to už někdy stalo. Bratra nemůže počítat, vždyť Nessy je z části člověk.

,,Ano dcerko," zhlédl od televize a podíval se k směrem dívce po jeho boku, která seděla poblíž.

,,Tati je možné, aby se vlkodlak otisknul do upíra, a teď nemyslím Jacka a Nessy, ta je na půl člověk?" podívala se Tallinn, věděla že je to divná otázka, ale musí se na to zeptat.

,,Hmmm," zamručel pouze starší vlkodlak.