,,...že zůstanu," polkl při tom. Věděl, že by teď mohl utéct a nikdy se nevrátit, ale něco tu nemohl nechat. Něco důležitého.

,,A proč?!" vykřikl Theodor. Doufal, že bude chtít utéct s ním.
,,Můžeme utéct spolu. A nikdy se už nevrátíme!"

,,Já bych rád, ale komplikuje to pár věcí. A ty nemůžeme ignorovat!" řekl Takkar a přemýšlel kolik jich je.
,,Za prvé, co uděláme s ní?" ukázal na Ingrid. ,,Jestli ji pustíme, řekne to ostatním a bude nás pronásledovat."

,,Můžeme ji zabít," navrhla Linda se zákeřným úsměvem, když viděla jak zbledla. ,,Konečně by byla odplata."

Takkar se na ní zamračeně podíval.
,,Za druhé, co vy dvě, jak se rozhodnete?" očekával zápornou odpověď.

Chvíli nad tím přemýšlela a nakonec odpověděla: ,,Je mi líto Takkare, ale nemůžu jít s vámi. Nia je moje kamarádka a neopustím ji. Navíc cítím zodpovědnost vůči dětem v Útulku a hodlám se o ně postarat," usmála se na něj. Tenhle úsměv byl ale jiný než normálně, byl vřelý a plný upřímnosti. Takkar s Theodorem zkameněli úžasem.

,,A-a t-ty?" zeptal se zaraženě Nii. Ta se na Lindu šokovaně dívala. Začali se jí oči plnit slzami dojetím a objala ji.

,,Ty jsi taky moje kamarádka," řekla skrz slzy. Potom si je utřela.

Takkar nečekal, že někdy uvidí tuhle milou a laskavou verzi Lindy, ale dočkal se. Byl rád že vůbec existuje.

,,A za třetí, kam vlastně půjdeme? Vždyť nemáme cíl a ani nevíme, jestli je poblíž vesnice. A peníze, abychom zaplatili za jídlo, se taky nevyčarují ze vzduchu," lámal si hlavu ještě nad jednou věcí, to ale až později.

,,To by šlo vyřešit," napadlo Thea. V tu chvíli si všiml Ingrid, jak poslouchá. ,,Nio odveď ji tamhle za strom," nařídil. ,,Svaž ji a dej jí do pusy roubík, ať neotravuje," podal ji provaz obtažený kolem krku.

,,A zkus jí nějak zacpat uši," ještě stihl říct, než odešly.
Když zase Nia přišla, spustil.

,,Nedaleko odsud je malý domek. Bydlel jsem tam předtím, než jste mě našli. Je tam dost jídla, i když už je dost shnilý," vysvětloval a doufal, že přejde všem otázkám.

,,Moment, co jsi tam vlastně dělal? Kde jsi byl dřív? Utekl jsi snad?" vychrlila na něho Linda otázky.

Doufal jsem marně říkal si Theo, a odpověděl ,,To teď není důležitý, hlavní je, že se tam můžeme schovat. Ten domeček je dost dobře schovaný, není možné, aby nás tam našli."

,,Dobře," přikývl Takkar. Zajímala ho jeho minulost, ale bylo vidět, že to z něj nevypáčí. Budou muset počkat, až se vysloví sám. ,,Furt jsme ale nevyřešili problém s penězi," řekl si sám pro sebe, jelikož tušil, že může využít příležitosti.

,,Víte, napadlo mě, kde můžeme získat peníze."

,,A kde?" hned se chytil Theo.

To půjde jak po másle přemluvit je, pomyslel si Takkar a pokračoval.
,,Jenna má peníze. Tak mě napadlo, že když půjde s námi, že bychom mohli získat vybavení i peníze z Útulku."

Theodor nevěřícně kroutil hlavou.
,,Takkare, ty chceš Jennu osvobodit?" zeptal se.
Takkar kývnul.
Theo se začal smát. ,,To je samozřejmé, že jí pomůžeme. Jenom... jak to chceš udělat?"

Takkar se jen usmál. Už měl plán a první položku zahrnovalo dostat se do Theodorova domu.
,,To ti řeknu potom. Teď musíme něco udělat s Ingrid."
Jakmile to dořekl, ozval se křik.

,,Vlci."

Všichni úplně zapomněli na vlčí smečku, co byla nedaleko. A teď na to doplatí. Vlci byli všude, úplně je obklíčili. Nia začala řvát povely.

,,Všichni do kruhu! Rychle! Linda a já budeme uprostřed střílet z luků. Takkar a Theodor nás budou chránit. Jasný!?"

Ozvalo se sborové ,,Jasný!"

,,Dobře," řekla a střelila po vlkovi, co k nim šel. Netrefila ho, uhnul a zaútočil na Thea.
Theo ho jen tak tak stihl pěstí odrazit ale vlkem to skoro ani nepohlo, jen zatřepal hlavou a vrčel ještě víc.
Linda naopak zabila už dva, což bylo poznat podle nabodnutých šípů v těle vlků. Takkar se snažil házet po nich dýky, ale nebyly tak účinné, jako šípy. Co nikdo nečekal, byla spolupráce, kterou vlci předváděli. Jeden se k nim přiblížil a zaútočil, a když ho Theo sekl nožem, skočil na něj druhý vlk. Ten ho kousl do ruky a začal ji trhat. Theodor zařval bolestí a kopl vlka do břicha. Ten se skutálel a Takkar ho probodl, zatímco ležel na zemi.

,,To nedokážeme, je jich příliš," zařval na Niu.

A otočil se na ni. To ale byla chyba, jelikož otáčet se zády k vlkovi není dobrý nápad. Vlci na něj skočili, připraveni prokousnout mu hrdlo.
,,Áhh!" vykřikl, když se svalil s nimi. V tu chvíli ho zaplavil příjemný pocit. Stejný pocit, jako když vyléčil Theodara. Otevřel oči a zjistil, že září. Zářil zlatavým světlem, které vyzařovalo z jeho těla. Jako, kdyby věděl co má dělat, napřáhl ruku a vystřelil salvu magických střel. Vlci se zalekli a utíkali.
Takkar po nich střílel, dokud neutekli všichni. Pak svěsil ruku a zlatavá záře ustala.
Linda, Nia a Theodor na něj vyjeveně zírali.

,,Ty jsi čaroděj?" zeptala se Linda zaskočeně a snažila se vstřebat, co právě viděla.

Takkar se nesměle usmál. ,,Asi ano. Ani já nevím."

Věděl ale, že je mág. Ty ruce mohly být jen náhoda, ale tohle byla nefalšovaná magie.
,,Stalo se mi to už jednou, když jsem vyléčil Thea."

,,Cože jsi?" zajíkla se Nia. Bála se. Ta síla, co z něj vyzařovala, byla obrovská. Ty střely, co předvedl, byl jen malý zlomek jeho schopností. Mávnutím ruky by mohl pokácet celý les.
,,A proč jsi to neřekl?" zaječela na Theodora.

,,Slíbil jsem mu, že to nikomu neřeknu," hájil se. Taky byl zaskočený, ale neječel kvůli tomu jako malá holka.

Nia se otočila na Takkara a požadovala odpověď. Takkar se na ni podíval a zavrtěl hlavou.

,,Já sám nevím, co jsem to udělal. Vím jen to, že když chci, dokážu takhle čarovat." Jakmile to dořekl, začaly mu zářit ruce. Mával s nima ve vzduchu a zanechával svítící stopy. Najednou spočinul pohledem na Theodorově ruce. Na ruce měl ještě ránu od kousance vlka a stékala mu z ní krev. Přistoupil k němu.

Uchopil jeho ruku do svých dlaní. Zavřel oči a soustředil se. Rána se začala zatahovat a krev mizela.
,,Úžasné..." zašeptala Nia.

,,Je zraněný ještě někdo?" zeptal se Takkar.

Všichni zavrtěli hlavou. Na něco si však vzpomněli.
,,Ingrid!"
Přiběhli k místu, kde ji Nia přivázala. Byl to strašný pohled, její zakrvácené tělo a rány by se daly snést. Avšak pohled, který jim opětovala i po své smrti byl k nezapomenutí. Mráz jim z toho lezl po zádech a tak se Theo, jako nejstarší a nejodvážnější nabídl že ji pohřbí.
Takkarovi se po tvářích koulely slzy. Sice ji nenáviděl ale smrt, kteréhokoliv člověka je špatná.

O hodinu později se už začalo stmívat. Vysvětlili si plán a rozdělili role.

,,Ty a Nia se vrátíte a řeknete, že vás napadli vlci a jenom vy dvě jste přežily. Jako důkaz použijte kusy oblečení z Ingridiných šatů." podal jim je. ,,Jenne řekněte, co se stalo, a že až bude den Vybírání, že se má pořádně ustrojit, a aby vzala nějaké peníze. Až ji někdo koupí, budeme je pronásledovat a nějak ji osvobodíme," přidal ještě.

Theodor pokračoval: ,,My se zatím dostaneme do mého domku a počkáme na den Vybírání."

,,Jasně. Chápeme." řekly obě naráz. Zasmáli se tomu, aby uvolnili napětí. Věděli, že se asi už nikdy neuvidí. Linda proto udělala něco neuvěřitelného. Přistoupila k Takkarovi a objala ho. Překvapený Takkar ji taky objal.

,,Takže přátelé?" zeptal se.

Podívala se na něho a usmála se.

,,Přátelé."

Doufám že jste si dobře početli a že dáte vote nebo komentář