Zatímco ti dva dole ještě večeřeli, dala si Gwen v klidu dlouhou koupel. Pak se převlékla do pyžama. Rozhodla se, že nechce provokovat, a tak se navlíkla do kovbojského pyžama, které jí zahalovalo celou a bylo velmi asexuální. Co kdyby měl Snape náhodou divné choutky.

Tse... to tak, spát s ním nebudu.

Rozhodla se a zavrtala do peřin pomalu vdechoval tu příjemnou vůni levandule a usínala.

Vzbudila se trhnutím, to když Snape rozsvítil v pokoji.
" Co se sakra děje?" nadávala Gwen.

" Jdu spát. A co je sakra tohle?" zavrčel Snape a ukázal na zem vedle postele kam mu Gwen iniciativně přestěhovala deku a polštáře.

"Tvoje místo na spaní," odpověděla poťouchle a uchichtla se.

" Moc vtipné. Rozhodně nebudu spát na zemi, jsem ve svém domě a budu spát kde budu chtít, je ti to jasné? Pokud se ti to nelíbí, běž si spát na zem ty," řekl a s tím hodil přikrývky na postel, poté zaplul do koupelny. Gwen na jeho záda zírala jak na zjevení.

To je zmetek. Já se nehnu, jestli si myslí, že já budu spát na zemi, tak to ne.

Rozhodla se, že se pokusí usnout zatímco si Snape dopřává koupel. Jenže ten se šel jen krátce vysprchovat, takže
neusnula. Když vyšel z koupelny omotaný ručníkem a na jeho hrudníku se leskla voda, Gwen zatajila dech. Už zapomněla, jak vypadá nahý.

U Salazara, kéž bych se s ním nikdy nezapletla. Teď tady budu muset vydržet v jeho posteli. To ve zdraví nepřežiju.

" Nemusíš předstírat, že spíš. Rozhodně ti to hraní moc nejde," ozval se najednou Snape a Gwen sebou trhla.

" Kdybys mě nevzbudil, normálně bych spala dál. Ty jsi hrozný, ani nenecháš matku svého dítěte vyspat. Kvůli tobě už neusnu," rozčilovala se Gwen.

" Budeš si muset zvyknout na můj způsob života. Chodívám spát o dost později než se slepici. Když tě pokaždé budu budit, moc to dítěti neprospěje. Stačí abys příště nesla spát tak brzy. Pokud již nemůžeš spát mohli bychom dělat něco jiného," navrhl Severus a ušklíbl se.
Gwen na něj vytřeštila oči a přitáhla si deku více k tělu.

" Na to ani nemysli! Nebudu s tebou spát, jsi odporný," prskala Gwen. Severus se zamračil a posadil se na postel.

"Zvláštní, že napoprvé sis to nemyslela a navíc nevím proč hned myslíš na sex. Domníval jsem se, že by sis například ráda popovídala," řekl ironicky.

Gwen zčervenala a nevěděla, co by na to měla říct. Severus toho využil a řekl: " ale evidentně o žádný rozhovor nestojíš, tak tedy zkus znovu usnout." A zlehka jí, v okamžiku její nepozornosti, políbil na rty, hned se však odtáhl a otočil se na svou stranu postele.

Gwen však měla pocit, jako by dostala facku. Přesně tak jí totiž její ústa pálila. Po tom kratičké polibku je měla v jednom ohni. Seděla na posteli a zírala na Snapeova záda. Po pár minutách uslyšela, že se jeho dech zklidnil a stal se pravidelným.

To není možné, on fakt usnul. Po tom co měl políbil, usnul! Co to se mnou sakra je? Musím spát. Řekla si a položila se na polštář.
Celu noc však nemohla usnout a zírala na strop, kde byl vyobrazen malý buclatý andělíček. V té tmě to vypadalo jako by se jí vysmíval.

***

Když se ráno Gwen vzbudila, Snape už vedle ní neležel.

Taky dobře. Alespoň se nemusím dívat na ten jeho zamračenej obličej. Řekla si a zamířila do koupelny.
Dala si horkou sprchu a pak se šla omotaná ručníkem obléknout do pokoje. Co čert nechtěl ve chvíli, kdy se sušila, přišel Severus do pokoje. Gwen vyjekla překvapením a honem rychle se zahalila. Pak zbaběle uprchla do koupelny, kde se zamkla.
Severus se musel nad jejím chováním pousmát. Vždyť už ji přeci nahou viděl. Stále bylo na co se dívat i přesto, že už se jí začalo rýsovat malé bříško.
Přešel ke dveřím koupelny a zaklepal, chtěl vejít, ale narazil na odpor. Nejen, že se Gwen zamkla, ale navíc si za dveře sedla, kdyby ho náhodou napadlo, použít Alohomora.

" Ale no tak. Vylez ven chtěl jsem s tebou mluvit. Netušil jsem v jak choulostivé situaci tě najdu," smál se Severus.

" To není vůbec vtipné, běž pryč," zahuhlala dívka přes dveře.

"Přišel jsem si s tebou promluvit. Tak už otevři. Stejně už jsem tě viděl nahou předtím. Důkazem toho je, že čekáš dítě," rýpl si Severus.

Gwen vztekle otevřela dveře a ve tvářila se jako bůh pomsty.

" Kdybys za něco stál, dával by sis při tom pozor a já tu dnes nemusela být," vyčetla mu.

" Nepovídej a kdopak se mě to rozhodl svést. Myslel jsem si že když sis to naplánovala, že ses o to postarala," vrátil jí to Severus.

"Víš moc dobře, že jsem to ve skutečnosti udělat nechtěla. Jsi odporný opravdu, nenávidím tě," a s tím se na něho vrhla a bušila pěstmi do jeho hrudníku.

Jenže moc nepočítala s tím, že on jí přemůže. Chytil ji tak pevně, aby mu nemohla nic udělat, ale zároveň dával pozor na to, aby on neublížil jí. Nosila přeci jeho dítě.

" Tak dost, nechovej se jako malý rozmazlený fracek. Nehodlám se tu s tebou dohadovat, kdo za to může. Bezpochyby jsme u toho byli oba. Byli jsme opilí, vymklo se nám to z rukou. Stalo se, už to nelze vrátit zpět. Zkusme se navzájem tolerovat, když už nic jiného," navrhl Severus.

Gwen vzhlédla a její pohled se střetl s černýma očima. Chvíli na sebe jen tak hleděli, Severus čekal co mu dívka poví. Vypadalo to že nad tím opravdu přemýšlí. Po chvíli promluvila: "No dobrá, když myslíš, ale teď už mě pusť!" zavrčela nespokojeně.

Přitom v duchu si však přála, aby to nedělal. Potřebovala cítit lidské teplo, potřebovala ochránit. Před celým světem. Cítila se velmi zranitelná. Ale také věděla, že pokud jí bude držet ještě chvíli, nevydrží to a asi ho políbí. Pak se určitě rozpláče nad svou vlastní blbostí. Nakonec byla ráda, že jí poslechl.

I Severus poznal, že se s ní něco děje, ale připisoval to na vrub všem těm těhotenským hormonům v jejím těle.

" Teď bych rád pohovořil o tom, jak bychom se měli k sobě chovat před mou matkou," začal Severus.

" Aha, takže ty s tím nesmyslem jako chceš pokračovat? Proč jí neřekneš pravdu?"

Nejprve jí chtěl Severus odpovědět něco velmi nepěkného, ale pak si vzpomněl a jejich dohodu. Rozhodl se tedy že jí poví pravdu, ať už je sebe bolestnější.

" Protože má slabé srdce a nechci jí rozrušit. Umírá a tak jí chci dopřát tu poslední radost, ve kterou ani nedoufala. Prostě chci, aby si myslela že její syn je konečně šťastný," řekl Severus posmutněle.

A snad poprvé za tu dobu, co ho Gwen znala, projevil nějaké city. Bylo znát, že svou matku má velmi rád. Gwen chvíli nevěděla co má říct, pak ji to napadlo.

" Tak dobrá. Když je to tak, udělám to pro ní," řekla posmutněle a pohladila Severuse po ruce. Bylo to přátelské gesto a Severusovi pomohlo. Chytil ji za ruku a chvíli jen tak nic neříkal.
Pak se zvedl k odchodu, u dveří se naposledy zastavil a velmi potichu řekl: " Děkuji ti," pak se za sebou zavřel dveře...