Stála v Brumbálovo kanceláři a už dobrých deset minut poslouchala Snapeovo hulákaní o tom, jak je nevděčná, zakomplexovaná, zlomyslná, drzá, neposlušná, otravná a neví už jaká puberťačka.

Snape vypadal opravdu jako bůh pomsty a bylo to snad poprvé, kdy se naprosto přestal ovládat.

Zaslouží si to umaštěnec. Lehce ti to neprojde. Nadávala v duchu a sama si nechtěla připustit, že to byla také její vina.

" Severusi, uklidni se. Vyslechl jsem tě a teď vyslechnu slečnu, když dovolíš," podíval se Brumbál na Snapea přísně, když viděl, že se chystá něco namítnout. Tomu sklaplo a nechal ke stolu přistoupit Gwen.

" Tak slečno Stoneová, je pravda všechno to, co říkal profesor Snape?"

" Kromě toho co napovídal o mě jaká jsem, jo," řekla Gwen pobaveným hlasem. Neměla v úmyslu nic zatloukat, proč taky.
Ředitel by jejím náhlým přiznáním poněkud zmatený. A v první chvíli nevěděl co říct. Toho Gwen využila.

" Pane řediteli, když vám pan profesor na mě žaloval, povím vám já také něco," nadechla se a zlomyslně se podívala na Snapea. Z jeho nepříjemného pohledu poznala, že pochopil.

" To neuděláte," řekl a chytil ji pod krkem. Byl nepříčetný a málem by ji snad uškrtil, kdyby Brumbál nezasáhl.

" Severusi, ovládej se u Merlina, vždyť je to studentka a ne Smrtijed," odtáhl ho od Gwen.

Ta zalapala po dechu. Nečekala, že Snapea popadne až takový amok a tohle udělá. O to víc se mu chtěla pomstít.

"Chtěla jsem vám jen říct, že když mě vyhodíte, měl byste nejspíš vyhodit i profesora Snapea."

" Slečno opravdu nevidím důvod proč bych měl vyhodit někoho z vás." zavrtěl Brumbál hlavou.

" Ale já znám důvod, proč by měl Snape vyletět. Vyspal se, se mnou a udělal mi dítě. Tohle je snad dostatečný důvod ne?"

" Cože?" vyhrkli oba muži naráz.

" Slyšeli jste. Stalo se to před nějakou dobou a já před chvílí zjistila, že jsem v tom. Klidně se běžte zeptat madam Pomfreyové."

" Ty..." chtěl se na Gwen Severus vrhnout, ale Brumbál mu v tom zabránil.

" Severusi, uklidni se nebo tě svážu!" pohrozil mu ředitel.
Chvíli nikdo nic neříkal.

Brumbál přemýšlel a ti dva se navzájem nenávistně měřili. Gwen připadalo jako věčnost než ředitel znovu promluvil:
" Musím říci, že jsem se za celou dobu, co tu jsem, nesetkal s tak závažným problémem. Měli byste si to hlavně vyřešit mezi sebou. Oba na tom nesete vinu, ale to dítě, které čekáš, nemá žádnou. Zaslouží si mít rodinu."

" Co se mi tím snažíte naznačit? Že se mám za něj provdat? To nikdy, ani kdyby byl ten nejposlednější chlap na zeměkouli," vyhrkla naštvaně Gwen.

" Ani já bych vás nechtěl za ženu," zasyčel Severus.

" Můžete mi tedy říci, když se tak nenávidíte, proč jste spolu vůbec spali?" divil se Brumbál.

" Byli jsme opilí. Když bylo potom začal se ke mně chovat hnusně, věčně jsem měla nějakej trest," obvinila ho Gwen.

" Zasloužila sis to, když jsi ráno utekla a nechala mě tam samotného. Po takové noci," vykřikl Snape a poprvé tak ukázal, že jeho pošramocené ego jednalo poslední měsíc za něj.

" Aha, takže to bylo všechno kvůli tomu, že jsem řekla, že to by omyl? Vy jste ale náfuka, to je neuvěřitelný," dívala se na něj nechápavě.

" To už by stačilo. Teď byste měli řešit budoucnost toho dítěte," vložil se do toho Brumbál.

" Nic řešit nebudeme, prostě si to nechá vzít a bude po problému," řekl Severus rozhodně.

" Severusi to nemyslíš vážně, vždyť je to i tvoje dítě," nevěřil svým uším ředitel.

" To byste udělal, bez mrknutí oka? Neuvěřitelný jakej jste zmetek. Vlastního potomka by raději zabil, než by měl problémy. Pro vaši informaci, je to moje tělo nechci si ho nechat zmrzačit. Na potrat nepůjdu, ať se vám to líbí nebo ne!" křičela Gwen na Snapea.

Ten nemohl uvěřit tomu, že ji slyší říkat něco takového. Myslel si, že si také přeje dát dítě pryč, hlavně proto, že je jeho. Nejspíš jí podcenil.

Možná mě chce tím dítětem později vydírat.

" Ehm mám pro vás jeden návrh. Slečno, vy tu nebudete moci zůstat, už proto, že by to neprospělo vaší pověsti. Nebojte se, dovolíme vám dokončit školu. Mohla byste absolvovat OVCE příští rok. Budete se však vzdělávat doma. Severus vám jistě pomůže. Je přeci učitel. A druhý návrh se týká tebe Severusi. Vezmeš slečnu do domu tvé matky. Bude se o ní starat, když budeš v Bradavicích. Na víkendy můžeš jezdit domů. To je vcelku přijatelný návrh nemyslíte?"

" Pane řediteli ale......" chtěl namítnout Snape.

"Severusi, jsi za to děvče zodpovědný, dostal jsi ji do maléru ty. Tak se o ní a dítě musíš postarat."

Gwen seděla jako pěna. Ani nevěděla, co by na to měla říct. V hlavě se jí plula jediná myšlanka. Brumbál se naprosto a dokonale zbláznil...

***

Po nějaké době...

Gwen seděla na posteli na zírala do prázdna. Nemůžu uvěřit tomu, že jsem s tím vážně souhlasila! Vždyť se tu pobijeme. Ještěže za dva měsíce odjede a bude přijíždět jen na víkendy. S trochou štěstí se mu budu vyhejbat, alespoň v to doufám!

Vstala a šla si uložit oblečení do skříně. Právě totiž dorazila. Přemisťování pro ni nebylo zas až tak příjemné cestování, jak se zpočátku domnívala.
Žaludek měla na vodě, ale možná, že to bylo tím, že už byla ve třetím měsíci a pomalu se jí začalo pod oblečením rýsovat malé bříško.
Měla od Snapea nakázáno, že až si vybalí, má sejít dolů a navečeřet se s nimi. Proto se s tím schválně loudala.

Nehodlám si hrát na milující slepici, která bude pobíhat kolem budoucího otce. To tak, Snapea nemůžu ani cítit. Pokrytec jeden a před jeho matkou musím hrát, jak strašně moc ho miluju. Taky jí mohl říct pravdu, ale zdá se, že se jí bojí nebo co? To je představa Snape se bojí své matinky. Ušklíbla se.

Gwen mu musela, pod pohrůžkou slíbit, že si budou hrát na zamilovaný pár. A aby jeho matka nepoznala, že jsou na kordy, musí s ním dokonce být v jedné ložnici. To je vrchol.

Ach Merline, co já ještě musím snést!

Prohlížela si druhou polovinu skříně, která patřila Snapeovi. Pečlivě srovnané oblečení, nikde žádný faldík. Všechny jeho svršky měli černou barvu.
Snape opravdu není moc originální. Odfrkla si Gwen

***

Když uložila poslední kousek, povzdechla si. No jo, co se dá dělat, musím tam jít.

A tak tedy sešla dolů do obývacího pokoje. Přivítal jí Snapeův nepříjemný, vyčítavý pohled a rozzářená skoro tchýně.

" Tak pojď drahoušku, půjdeme se navečeřet," zašveholila Eileen. Chytila Gwen kolem pasu a táhla jí směrem do jídelny.

U Salazara, nedivím se, že je Snape tak nepříjemný, když má takovou matku. Každý, kdo je v její blízkosti se musí dřív nebo později zcvoknout, jsem zvědavá jak dlouho to bude trvat mě.

Bědovala Gwen v duchu, když se posazovala za stůl a Eileen poskakovala kolem ní. Věčně se jí ptala jestli nechce kuřecí nohu nebo vepřovou pečínku. Když už jí posté nabídla víc bramborové kaše, Gwen se omluvila s tím, že je jí nevolno.

Ovšem Eileen to ani v nejmenším nevyvedlo z míry, ta jen mávla rukou a řekla něco o tom, že to chápe. Že když čekala Sevieho, tak jí bylo špatně téměř celé těhotenství.

Sevieho? Salazare pomoz mi, jestli mi bude věčně vyprávět jaký byl, když byl malý, a jak papinkal, kakinkal a čůrinkal, asi mi bude špatně taky celou dobu. Jak já tohle přežiju? Stůjte při mně všichni svatí, nebo tu jeho matku vážně zabiju. A to ještě večer musím spát vedle něho. Ne, co bych vedle něho spala? Ať spí na zemi, udělal mi dítě tak ať taky trpí.