Od posledního setkání osamotě Gwen a Snapea uběhl měsíc. Za tu dobu se jejich vzájemný vztah vůbec nevylepšil. Severus ji v jednom kole urážel.
Když přišel na kolej zkontrolovat své svěřence. Když na obědě prošel kolem jejich stolu. Při hodině, v knihovně. Prostě vždy, když měl příležitost. A to bylo téměř pokaždé. Nikdo z koleje se jí ovšem nezastal, ve Zmijozelu nebyli skuteční přátelé.

Gwen z toho byla zoufalá, nenáviděla ho a slíbila mu pomstu. Nikdo se k ní však nechtěl připojit. Provokovat Snapea by pro ně nebylo výhodné, potom by se k nim začal chovat jako k ní a o to rozhodně nestáli. A tak byla Gwen naštvaná nejen na Snapea, ale i na své spolužáky ze Zmijozelu. Nikdo však nepráskl, že něco chystá, jen pod pohrůžkou, že je uřkne, když to zkusí. A to proto, že Gwen byla skvělá, pokud se týkalo kouzel černé magie. Byl to její koníček a o to víc se teď o ni zajímala. Stále však nemohla přijít na způsob, jak to celé vyřešit. Rozhodla se, že když nenašla zastání ve své koleji, poohlídne se jinde. Ostatní přece Snapea nesnáší.

***

" Pottere? Můžeš na moment?" zavolala Gwen na zelenookého chlapce, když vycházel ze skleníku. Schválně si vybrala chvíli, kdy jejich koleje nejsou spojené, aby ji Malfoy neviděl.

" Uhm... ano?" odpověděl nejistě. Gwen se s ním nikdy nebavila, a proto mu přišlo poněkud podivné, že s tím začala teď.

"Chtěla bych od tebe jen pomoct," snažila se ho uklidnit.

"S čím?" nervózně přešlápl. Nenapadalo ho nic, čím by jí mohl být prospěšný.

" No... víš, jak je na mě teď Snape protivný?" začala pomalu.

"Hmm," přikývl

" Myslela jsem, že tě požádám o pomoc v mém plánu," zašeptala a v očích jí nebezpečně zablýsklo. Harry si pomyslel, že i když dokáže být milá, ve Zmijozelu je právem.

" A v jakém plánu," začínal se děsit.

" Pomsta Snapeovi. Nemůže si myslet, že mu to projde. Něco mu provedeme," zasmála se.

" To asi nebude nejlepší nápad. Nechci se do toho namočit. A navíc, tak mě napadá, že sis to celé mohla vymyslet. Třeba to vymyslel Malfoy a teď mě chce do toho uvrtat, abych měl malér."

" Ale ne, tak to není. Jen jsem chtěla požádat někoho z jiné koleje. U nás mi s tím nikdo nechce pomoct, kdyby to totiž zjistil, ten člověk by přišel o svá privilegia jako já. Oni jsou zbabělí, ale ty ne," snažila se ho ještě přesvědčit.

" Nezlob se, ale ne. Mám se docela rád a jak jsi správně řekla, kdyby přišel na to, kdo za tím stojí, toho dotyčného by nejspíš na místě zaškrtil. Promiň, já už musím jít na hodinu," řekl Harry a vydal se směrem do hradu.

Gwen to naštvalo, pokud by někdo byl ochoten jí pomoci, vsadila by na něj, ale i on zklamal.

Kam se poděla ta vyhlášená, nebelvírská odvaha?

Gwen naštvaně utíkala do hradu. Když se konečně zastavila u knihovny a vydýchávala se, udělalo se jí najednou zle a omdlela.

***

"Pomóc," volala slečna Pinceová. Kolemjdoucí studenti se ihned rozeběhli ke knihovně. Pak uviděli, jak se knihovnice sklání nad dívkou ze zmijozelu, která bezvládně ležela na zemi. Byla to Gwen.

Někdo knihovnici poradil, ať jí zvednou nohy. Slečna Pinceová poslechla a za pár okamžiků se Gwen probrala k vědomí.

" Co je? Co se děje? Proč je tu tolik lidí?" ptala se Gwen zmateně. Poslední co si pamatovala bylo, že se vydýchávala z toho běhu a pak nic, černo.

" Omdlela jste, slečno. Měla byste si zajít na ošetřovnu," nabádala ji knihovnice.

" Ano,děkuji," řekla Gwen a zvedla ze země. V tu chvíli ji však z dálky spatřil Snape.

" Co je to tu za shromáždění? Dáváte snad něco zadarmo, slečno Stoneová?" rýpl si Severus. Když však přišel blíž a prohlédl si Gwen pozorněji, všiml si, že vypadá nějak nezdravě. Byla bledá a malátná.

"Je se ki udělalo špatně a omdlela jsem. Když dovolíte, jdu na ošetřovnu, aby se na mě podívala madam Pomfreyová," zamračila se Gwen a chystala se odejít. On jí v tom však zabránil, chytil ji za paži, a když se chtěla vytrhnout, ještě pevněji ji zmáčkl.

" Doprovodím vás tam. Co kdybyste cestou upadla. To si nevezmu na svědomí," ušklíbl se Snape a táhl ji směrem k ošetřovně.

Gwen si pomyslela něco o tom, že jeho svědomí by klidně spalo, i kdyby ona byla zavěšená hlavou dolů a pod ní bylo milión akromantulí.

***

" Copak je s vámi, slečno Stoneová?" zeptala se ošetřovatelka, když Gwen uviděla.

" To bych také ráda věděla," povzdechla si a posadila se na postel.

" Pane profesore, Gwen vám jistě děkuje za to, že jste ji sem dovedl, ale teď bychom byly rády, kdybyste nás nechal o samotě," podívala se madam Pomfreyová na Snapea přísně.

Severus pochopil. Jistě, proč bych také měl být přítomen u její prohlídky. I když již věděl, jak pod šaty vypadá, a pohled to nebyl k zahození, toto by bylo poněkud nevhodné.
A tak se otočil na podpatku a odkráčel na chodbu. Avšak neodešel úplně. Čekal, až Gwen půjde na kolej, aby ji mohl odchytit.

***
M

ezitím na ošetřovně...

" Cože? To jste se musela splést. Já a těhotná? Ne, to ne, já... vždyť... ach Merline, to snad ne. Rodiče mě zabijou," bědovala Gwen.

" Takhle to dopadá, když člověk nepomýšlí na následky. Raději vám udělám test na pohlavní choroby," řekla ještě ošetřovatelka a pak si připravila věci na odebrání krve.

" Ale bylo to jen jednou. Poprvé, no to jsem si teda užila," zavrčela Gwen a nastavila ruku, aby jí mohla madam Pomfreyová odebrat krev.

" To víte slečno, za všechno se jednou platí. Ten test bude za minutu. Tak tu počkejte."
Gwen zatím přemýšlela nad tím, jestli měl Snape nějakou pohlavní nemoc.

Kdyby ano, chytila bych to taky. Mohla bych se mu pak pomstít. Že bych to rozhlásila po škole.

Zavrtěla hlavou Tím bych potopila i sebe. Pak jí to docvaklo. Jasně, Brumbál. Když mu to celý řeknu vyrazí s tím budižkničemu dveře, protože porušil nařízení a vyspal se, se svou studentkou. A pak si na mě zasedl, to mi dosvědčí všichni. Skvělé, zničím mu kariéru, když on mě zničil život. Ten zmetek teď bude litovat dne, kdy se narodil.

"Tak test dopadl dobře, jste zdravá," vytrhla ji ošetřovatelka z myšlenek.

" Díky Merlin, alespoň to," ulevilo se Gwen.

" A co bude s tím dítětem?"

" Co by? Nechám si ho, nesouhlasím s potraty," řekla rázně Gwen, pak seskočila z lůžka a vydala se pryč.

***

" Stůjte Stoneová, kam ten spěch? Co s vámi je?" řekl Snape nepříjemným hlasem.

"Odveďte k panu řediteli," řekla Gwen panovačně, měla strašnou chuť mu urazit tu jeho mastnou kebuli. Ale nakonec se ovládla.
Klid, pomstíš se líp! Uklidňovala se v duchu.

" Proč chcete za ředitelem?" podivil se Severus, tohle se mu nelíbilo.

" Do toho vám nic není! Jen mě tam odveďte!" vyštěkla Gwen. Už se přestala ovládat. Snape jí lezl neuvěřitelně na nervy.

" Stoneová! Uvědomte si, s kým to mluvíte. Jsem váš profesor, chovejte se uctivě!" řekl pohoršeně Snape.

"K vám jo? Ani náhodou. Musím za ředitelem," řekla Gwen naštvaně. Věděla, že ho tím naštve, a to také měla v úmyslu. Snape v tu chvíli vypadal, že mu snad praskne hlava. Byl rudý a na čele mu nebezpečně tepala žíla.

" Stoneová! To už překračuje všechny meze. Takové chování nestrpím od nikoho, tím spíš ne od člena zmijozeské koleje," křičel Snape a zuřivě táhl Gwen nahoru po schodech.

Skvělé, tak to se mi povedlo. Usmívala se Gwen.