Když Gwen sešla dolů na snídani, seděli už u stolu Eileen a Severus, ten si četl Denního věštce. S tím svým nepřístupným výrazem se vlastně za novinami schovával.
Věděl, že by neměl otevírat své nitro před cizími, ale už to bohužel udělal. Už s tím nic nenadělá. Jen doufal, že to Gwen nepoužije proti němu.

Dívka si pro sebe povzdechla a pak se přinutila udělat to na čem se vlastně dohodli. A jako správná milující ženuška se k němu sehnula a zlehka ho políbila na tvář a k tomu přihodila přání dobrého rána.
Severus na chvíli vypadal, že snad omdlí, pak se však vzpamatoval a odvětil jí "nápodobně". Poté se opět schoval za novinami. Gwenino chování ho rozrušilo, bylo to opravdu tak přesvědčivé, že tomu málem uvěřil i on sám. Zavrtěl hlavou, aby odehnal vtíravé myšlenky na jejich spokojený život a začetl se do zpráv o mongolských kouzelnících.

Gwen si sedla vedle Eileen a ta ji hned bombardovala dotazy, jak jí dneska je a jestli nemá nic jiného na práci, že jí naučí kouzlo pro pletení dětských oblečků. Gwen nakobec souhlasila, i když neměla ruční práce v oblibě, cítila teď k té ženě zvláštní náklonnost. A také věděla, že jí zpod novin pozoruje pár černých očí.

***

Uběhlo několik týdnů a za tu dobu už se Gwen podařilo pomocí kouzla vyrobit kompletní výbavičku pro dítě. Jak z modré tak z růžové barvy. Vrátila se jí chuť k jídlu a tak nebylo divu, že jim před očima utěšeně přibírala.
Severus ji s úsměvem pozoroval, když si myslel, že se nedívá. Těšil se na dítě strašně moc. Jeho první dítě. Co to bude? Chtěl by syna, ale i kdyby to byla holčička, nezlobil by se. Jen doufal, že zdědí po své matce krásu, po něm by mohl zdědit jeho mozek.
Když nastal čas znovu nastoupit do Bradavic. Bylo Gwen smutno, že se nemůže vrátit za spolužáky. Ale moc dobře věděla, že s takovým břichem, by ve škole nadělala moc rozruchu. A aby nezameškala výuku, najal jí Brumbál soukromou učitelku.

Kupodivu jí přišlo smutné i to že se se Snapem nebude každé ráno vídat. Zatímco on bude snídat ve Velké síni, ona tu bude s jeho matkou sama a jen na pár hodin k nim přijde učitelka.
Sice si za tu dobu, co tu byla, na Eileen Snapeovou zvykla, ale občas měla paní takové střeštěné nápady, že Gwen se musela hodně klidnit, aby jí něco od plic nepověděla. Jo tahle "tchýně" stála za všechny prachy...

Když přišla s tím, že by se ti dva měli vzít, ještě dřív než se dítě narodí, nevěděla co by jí na to odpověděla. Raději to zamluvila, rozhodla se, že si o tom musí nejdříve promluvit se Severusem.

Po vyučování jí vždy bavila historkami, co všechno Sevie prováděl když byl malý. Gwen musela uznat, že umí skvěle vyprávět a když jí k tomu ukazovala fotky, na kterých se na ní malý černovlasý klučina smál, nemohla uvěřit, že ten o kterém vypráví, je Snape - ten starý bručoun. Obávaný učitel z Bradavic.
Když se blížil první víkend po začátku školního roku, Gwen zpozorovala, jak se vyloženě těší na to až ho zase spatří.
Možná, že mě na uvítanou obejme a políbí, pokud tam bude jeho matka. Kéž by... zasnila se na okamžik. Pak však zatřepala hlavou.

Pro Merlina na co to myslím. Snad se do něj ještě nazamiluju! To by tak ještě scházelo...

***

Po prvním namáhavém týdnu v Bradavicích, kdy Snape musel ty tupé hlavy přesvědčovat o tom, že upíři opravdu nejsou přátelská stvoření, byl Severus celkem rád, že se mohl přemístit mimo bradavický hrad. Navíc se těšil na Gwen a to malé, které už teď začínalo kopat.

" Jsem doma mami, Gwen," zvolal Severus, když si odložil kabát v předsíni.

Nikdo mu však neodpovídal. Co se děje? Přemítal a šel se podívat do přijímací haly. Tady také nikdo nebyl. A tak šel nahoru do patra. V ložnici Gwen nebyla. Kde sakra jsou?
Pak uviděl, že dveře do ložnice jeho matky jsou otevřené, Eileen je nikdy nenechával takhle. Přemohla ho zvědavost a tak šel dál.
Pak uviděl svou matku, jak pobledlá leží v posteli, nad ní se sklání jejich rodinný léčitel a poslouchá matčino srdce. Kousek dál stála plačíjící Gwen a hladila si bříško.

"Merline, mami," vydechl Severus a vrhl se k posteli matky. Eileen se na syna láskyplně podívala a pohladila ho po tváři.

" Neboj se Sevie, nic mi není, jen se mi trochu zamotala hlava. Gwen o mě měla strach a tak zavolala léčitele. Neboj už jsem v pořádku."

Severus však nebyl uklidněn jejími slovy, když se totiž podíval na ustaraný výraz léčitele i Gwen byl si jistý že matka ho chtěla jen uklidnit.

***

Když léčitel odešel, ti dva se přesunuli k sobě do ložnice. Gwen byla stále otřesená a plakala. Pak se vrhla Severusovi do náruče a pevně, jak jen to bylo možné, ho objala. Severus byl skutečně překvapen.

" Klid Gwen. Prosím neplač, tohle ubližuje dítěti," řekl a setřel jí slzy.

" Prosím, řekni mi něco. Tvá matka neví, že umírá?" vzlykla Gwen.

" Ne neví... nechtěl jsem jí ubližovat tím, že bych jí řekl tuto strašnou zprávu. Léčitel mi tvrdil, že už jí moc nezbývá, že se drží jen silou vůle. Kdybych jí to řekl zřejmě by zemřela hned. Myslím, že jí udržují naživu už jen dobré zprávy. Proto jsem chtěl, aby jsme předstírali, jak moc jsme šťastní. Kdybys viděla jak štěstím plakala, když se dozvěděla, že bude babičkou. Je určitě moc ráda, že tu jsi."

" To já taky, před pár dny mi řekla něco, o čem bych ti asi měla říct. Chtěla by abychom se vzali, prý ještě předtím, než se nám narodí malé," řekla Gwen a zčervenala.

"To říkala? To po tobě nemohu chtít. Jedna věc je předstírat, že se máme rádi, ale manželství?"

" Udělám to. Chci aby byla Eileen v poslední fázi života šťastná. Mám ji ráda, i přestože.... no však víš jaká je. Udělám to," vyrazila Gwen tímto prohlášením Severusovi dech.

" Jsi si jistá?" řekl Severus překvapeně.

" Ano jsem, provdám se za rebe!" řekla pevně.

" Dobrá, hned jak bude matce trochu lépe, uděláme to. Ale bude to manželství jen na papíře, nemusíš se bát. Navíc rozvést se můžeme v budoucnu kdykoli," dodal Severus a pak odešel z místnosti. Potřeboval si dát panáka.

Gwen tam stála a přemýšlela nad tím, jestli udělala dobře.

Ano můžu se s ním rozvést když budu chtít, ale co když nakonec nebudu?