,,Kdo je Popelka?"
,,To by chtěl vědět každý v tomhle klubu."

,,Je všechno ready?" zeptal jsem se Erika.

,,Jo, všechno ready." potvrdil mi hlas v mobilu. ,,Bude hodně překvapená, co?"

,,To doufám. Musím, zítra."

,,Jop, čau." a hovor jsem típnul.

Přišel jsem do jejího pokoje. Spokojeně ležela na posteli a čekala na mě.

,,Pizza tu bude za dvacet minut." oznámil jsem ji.

,,Bezva," přikývla souhlasně. ,,Začnem bez ní?"

,,Jo proč ne." lehl jsem si k ní do postele a snažil se soustředit na obrazovku počítače, jenže to nešlo.

Stále mě hlodalo, co mi Jitka a Diana řekly. Že to chtěla vzdát...

Mimoděk jsem se na ní podíval. Spokojeně seděla-ležela, opřená o čelo postele a polohlasně si říkala opening Castla. Když si to doříkala, potichu se uchechtla. Teprva až teď jsem si všiml, že levý koutek zvedá výš než ten druhý.

Odvrátil jsem od ní pohled a opět se snažil soustředit na seriál.

Musela na tom být hodně špatně, pokud si chtěla ublížit. Nedovedu si představit, co prožívala. Zoufalství, strach, bezmoc. Dovedu si představit, že se tiše modlila za pomoc, aby někdo vyslyšel její volání o pomoc.

Neměla nikoho. Jen Kateřinu, všichni ostatní se na ní vykašlali. I její matka. Co bylo tak důležité, že si nevšimla, jak její vlastní dcera trpí? Ať je to cokoliv, Diana nechce, abych to věděl nebo není připravená mi to prozradit. Věří mi ohledně Walkera, ale ne ohledně toho dle.

Celé odpoledne mě to pronásledovalo v myšlenkách a pak i za Řekou snů...

~

,,Jsi připravena?" zeptal jsem se Diany. Měla zavázané oči šátkem a stály jsme před autem.

,,Jo." vydechla nedočkavě. Sundal jsem jí šátek a vyčkával na její reakci.

Párkrát zamrkala, aby si přivykla na světlo. Podívala se před sebe a zalapala po dechu, když uviděla, kde to je.

,,To jako fakt!?" zeptala se nevěřícně.

,,Jako fakt." potvrdil jí Sam.

Malcolm s Adrienem zvedli ruce a v nich drželi brusle. ,,Máme i brusle."

Diana se široce usmála a v očích ji tančili jiskřičky. ,,Moc, moc, moc, moc vám děkuju. Ale vždyť jste říkali, že neumíte bruslit."

Pokrčili jsme rameny. ,,Uvidíme, jaká by byla z tebe učitelka."

,,Potěš koště." vydechla přidušeně. S klukama jsme se rozesmáli. Od Malca s Adrikem jsme si rozebrali brusle a vyrazili na led.

Jenom zavázat je byl nadlidký úkol. Když jsme si všichni poztěžovali, jak nám to nejde, tak nám Diana ukázala, jak na to. Nakonec jsme to zavázali a učinili první kroky k veřejnému zesměšnění.

,,Nevadí, když si udělám pár koleček na zahřátí? Dlouho jsem si nezabruslila."

,,Jo jasně," mrknul jsem na ní. ,,Tohle je překvapení pro tebe, ne pro nás."

,,My se pokusíme nerozbít si hubu." prohodil Malcolm. Byl nalepený na mantinelu a snažil se udržet se na nohou.

,,Dobře." odpověděla se smíchem. ,,Není to tak těžký, jak se zdá." odrazila se a už byla pryč. Čekal bych, že první kroky budou nejisté, když na tom dlouho nestála, ale pohybovala se s takovou jistotou, jako by to byl pro ní naprosto samozřejmý a přirozený pohyb.

Pohybovala se rychle ale zároveň ladně. V zatáčkách kladla nohu přes nohu jako profesionál.

Po, asi, pátém kolečku se hnala přímo k nám. Čekal jsem tvrdý náraz, ale ona nás objela a pak zastavila jako na lyžích smykem. S klukama jsme na ní zírali s otevřenou pusou.

,,Začneme?" zeptala se udýchaně. ,,Ale varuju vás, nejsem dobrá učitelka."

,,My zase nejsme dobří studenti." zasmál se Malcolm.

,,Dobrý vědět." přikývla váhavě. ,,Takže se nedivte, že prostě budete padat. Zkuste se zatím trochu pohybovat u manťáku, já se podívám, jestli tady nemají hrazdy. Pokud ne, tak se to budete učit pěkně postaru jako já." mrkla na nás a už zase byla fuč.

Zkusili jsme dělat, co nám řekla, ale moc to nešlo, spíš vůbec. Co krok, to aspoň jeden pád. Když jsme spadli, následovala dalších x pádu, než jsme se postavili zas na nohy. Za několik metrů jsme už sice nepadali každý krok, ale rozhodně se to nedalo nazvat bruslením.

,,Mám tu ty hrazdy. Jsou to sice hrazdy pro prcky, ale lepší než nic." ušklíbla se při pohledu na hrazdy a pak na nás. Objela nás a každý mu dala tu malou, plastovou věc. Fakt to bylo příliš malý, ale rozhodně měla pravdu. Lepší než nic.

Pevně jsem se chytl tyčky a začal se odrážet. Občas trup byla rychlejší než nohy, ale nespadl jsem. Výhra dne. Kluci na tom byli podobně. Občas se sklouzli na kolena, ale hned vstali.

,,No náhodou," broukla Diana. ,,Učíte se rychle. Jsme tu hodinu a jde vám to skvěle." uznala hrdě.

,,Máš dobrý učební metody." řekl Driven, když projel kolem ní.

,,A teď..." tleskla vesele. ,,Jedeme bez hrazd." Kluci se tvářili vyděšeně a vsadím se, že jsem se tvářil podobně. ,,Buďte v klidu. Už víte jak na to. Jen potřebujete najít rovnováhu. Pojďte sem, chytneme se za ruce a uvidíte, že za chvíli budete umět bruslit jako já."

,,Tak poďte děti, je čas jít si rozbít hubu." prohlásil ironicky Malcolm.

Chytil jsem se Dianiny ruky zleva, vedle mě Erik a Driven. Z druhý strany Sam, Adrien a Malcolm.

,,Půjdeme stejně. Levou odrazit a jedeme." řekla klidně ,,Raz, dva, tři." a odrazili jsme se.

Pořádně jsem zavrávoral. Malem jsem spadl, ale naštěstí mě Diana pořádně držela. Musím uznat, že její stisk byl pořádně silný. Erik a Driven byli na tom podobně. Taky pořádně vrávorali a o pravé straně nemluvě.

Diana se pořád smála a ani se jí nedivim. Musí být na nás komický pohled. Holka obklopená šesti klukama, kteří se drží za ruce, jako v mateřské školce, jedzí na bruslích a jsou rádi, že se na nich udrží. Taky bych se smál na jejím místě.

,,Mohli bychom zastavit?" zeptal jsem se Diany. ,,Zvoní mi mobil."

,,Jo jasně. Ale budete to muset navrat do manťáku nebo spadnout." řekla upřímě.

,,Já jsem pro manťák." řekl pohotově Malcolm na druhé straně a my ostatní jsme byli taky pro.

,,Tak hlavně v klidu." vedla nás přímo k okraji. Nejeli jsme rychle, takže to ani nebolelo. Z kapsy jsem vylovil mobil a přijmul hovor.

,,Ano?"

,,Ahoj Davide, máš tam někde Dianu?"

,,Morgan?" zeptal jsem překvapeně.

,,Jo?" ozvala se nejistě.

,,Já jen, proč ji potřebuješ?" co by po ní sakra mohla chtít Morgan.

,,Nic ti do toho není, kocourku." prohlásila tvrdě a ironicky. ,,Nemám její číslo a ty s klukama za ní lezete jako stít, tak mi bylo jasný, že budete spolu."

,,Fajn," řekl jsem otráveně. ,,Počkej. Diano!" zavolal jsem na ni. Během mrknutí byla u mě.

,,Jo?"

,,Chce tě Morgan." vysvětlit jsem jednoduše.

,,Vážně? Proč?" jen jsem pokrčil rameny. Převzala si mobil a nejistě si ho přiložila k uchu.

,,Ano?" odjela trochu dál aby měla soukromí.

,,Co je?" zeptal se zvědavé Adrien.

,,Nevím, volá ji Morgan."

,,Co by po ní mohla chtít?" přidal se k rozhovoru Sam.

,,To bych taky rád věděl."

,,Cože!!?" vykřikla na celou halu a já se k ní prudce otočil.