- Opožděný dárek k vánocům!!!! tady tady XD užijte si ho!!
( AtsushiMai, Snad ti nevadí že jsem tě zasadil do příběhu.. trochu zvláštním způsobem :D)

- Kapitola je psaná z pohledu Tachika a Rilyi -

Rilya zrovna vešla do pokoje a hned za sebou zavřela.
"Proboha... ten je slizký." oddechla a podívala se na mě. Mňoukl jsem, seskočil z postele a přicupital k ní. Začala mě drbat  na krku a tak jsem spokojeně vrněl než jsem se proměnil do lidské podoby.
"Viděla jsi ho?" Zeptal jsem se s nadějí v hlase ale pro mé zklamání zavrtěla hlavou. 

"Promiň Tachi, lezl za mnou jen Prin... Král Retari. Muselo se tady něco stát. Zbylí dva princové tady podle všeho vůbec nejsou." Podrbala jsem se na hlavě a trochu si urovnala sukni. Pak jsem vstala a došla k zrcadlu kde jsem zkontrolovala že je na mém pracovním oděvu vše v pořádku. Kdyby tady teď nevládlo to prase, klidně bych zůstala a pracovala jako služebná.

Přišel jsem za ní a trochu jí srovnal krátké rukávy.
"Co se mohlo stát? Myslíš že se jim něco stalo?" Zeptal jsem se. Opravdu ho už potřebuju najít... Nedokážu už moc dlouho předstírat že jsem v pořádku. Umírám bez něj... Nemám pro co žít.

"Opravdu nevím. Ale zkusím to zjistit. Hlavně se ale neprozraď. Všichni si myslí že tady mám jen kočku, tak by bylo nejlepší kdyby jsi tak trávil všechen čas když tady nebudu. Jo?" Pousmála jsem se, otočila na něj a objala ho. Vím že to je pro něj těžký.

Taky jsem jí objal a tiše zavrněl. Ona ví jak mě podržet. Stáli jsme v objetí dost dlouho, pak se ale ozvalo zaklepání na dveře které se následně začali otevírat. Vyskočil jsem na Rilyu a při tom skoku se proměnil na kočku takže jsem jí jen dopadl do náruče. Upřel jsem pohled na dveře a zamňoukal.

Dost jsem se lekla toho jak proti mě vyskočil, ale naštěstí mi do rukou dopadl už v kočičí podobě. Otočila jsem se na dveře ve kterých stála jedna služebná. Měla potrhané oblečení a po tvářích jí tekli slzy proudem. Když jsem se lépe zadívala, poznala jsem v ní Mai. Mojí novou kamarádku tady na hradě.
"Mai, co se stalo?" Zděsila jsem se, nechala Tachika skočit na zem a přiběhla k ní. Hned mě pevně objala a brečela.

Rilya tu holku vtáhla dovnitř a zavřela dveře. Posadila se s ní na postel a nechala jí aby se vybrečela. Holka pak usnula a tak jí Rilya z potrhaných věcí jen rychle převlékla do vlastní noční košile. Všiml jsem si že když jí převlékala, něčeho se zděsila a chvilku jí taky tekli slzy. Vlezl jsem si pod postel a tam se proměnil na člověka.
"Rilyo, co se děje?" Staral jsem se.

Mai mi usnula v náruči a tak jsem jí chtěla z potrhaných věcí převléct. Když jsem to ale udělala, všimla jsem si kousanců na jejím těle. Hned mi došlo co se asi stalo. Bylo mi jí tak líto... Bylo mi líto že si něčím takovím prošla... Ten král je opravdu nechutný.
"To odporné prase jí.. asi znásilnilo.." Šeptla jsem a přikryla jí peřinou po tom, co jsem si lehla k ní. Bylo mi špatně z toho v jak krátkém čase se to muselo odehrát. Proč zrovna ona? Nebo spíš, Proč zrovna ON je král? Kde jsou další dva princové? Tolik otázek a žádná odpověď. Jak jsem nad tím tak přemýšlela, usnula jsem.

Přemýšlel jsem a ležel dál pod postelí.. Nakonec jsem se někdy pozdě v noci proměnil opět na kočku a lehnul si k nim na deku. Stihl jsem usnout ale probudilo mě jemné šimrání na hřbetě. Začal jsem vrnět. Pomalu jsem otevřel oči a podíval se do fialových očí té holky. Jemně se pousmála a dál mě hladila po hřbetě. Mňoukl jsem, vstal a začal se jí otírat čumákem o tvář. Ona se krátce uchechtla a jemně mě objala. Docela se mi líbila a tak sem se stočil do klubka u jejího krku a s vrněním začal pomalu usínat.

Probudila jsem se brzo ráno. Mai už byla vzhůru a Tachiko spal stočený u jejího krku.
"Mai, stalo se to, co si myslím?" Šeptla jsem a bála se odpovědi. Mai se na mě podívala, smutně se pousmála, přisunula se ke mně a objala mě.
"Na štestí ne... Ale bylo to i tak strašný.. Já.. děkuju že jsi mě tady nechala." Šeptla.
"Můžeš tady zůstat. Ta postel je velká dost. Jsem ráda že nedošlo k.. tomu." Pohladila jsem jí po hlavě.
"Já taky.." Šeptla a asi z vyčerpání opět usnula.

Probudil jsem se když se ta holka přisunula k Rilye. Pak zas usnula. Proměnil jsem se na člověka a pohladil ji po zádech kterými ke mně byla otočená.
"Takže teď bude tady? To už budu muset být jen kočka." broukl jsem a kroutil ocasem ze strany na stranu.

"To zas ne. ale nejdřív musím zjistlit jaký má názor na kouzelné tvory. Pak by nám mohla dokonce pomoct." Koukla jsem na něj a on pokrčil rameny.

"Když myslíš. Vyznáš se v lidech víc než já. Nechám to na tobě." Pousmál jsem se.

+++++++++++++++++++++++++++

- Snad se vám díl líbil :3 a opět zas někdy jindy, ahoooj x3