7.Kapitola Nechoď mi na oči!
"Kája....Prepač mi to....Nech ma to vysvětlit."
"Nech mě Same!!!"😭😭a zase se mi nahrnuly slzy do očí.....
xXx Pohled Mii xXx
"Kájo počkej!!!"začala na ni volat Dia a rozběhla se za ní.Já se chtěla taky rozběhnout,ale Sam mě zastavil.
"Mia,nech ma to vysvětlit."
"Same.......Já bych tě nechala,ale Kája má zlomené srdce,který si jí ty zlomil......už po druhé....."
"Al-..."
"Káje zlomil srdce už před tím Adam.....Ona se do něj zamilovala....Ona chtěla kluka,protože než jsme sem nastoupily,Na základce
Kája milovala jednoho jejího prvního kluka....Sebastiana.....Jenže on se pak musel odstěhovat do Londýna.Ona z toho byla na dně. A tak si našla Adama,jenže ten se líbil i Laře a tak se začala oblíkat s výstřihem až na zem a s mini sukínkou až k bradě.
Když je jednou viděla,rozbrečela se a utekla.....Všichni si myslí že se s ní vyspal a ona to zjistila a rozešli se....
Bylo to úplně jinak.....
Když jsme jednou šli z nákupního střediska,bylo teplo a svítilo slunce....
Tak jsme šli na zmrzlinu do cukrárny.
Když jsme zaplatily my dvě s Diou,otočily jsme se a tam byl Adam co se líbal s Larou.Chtěli jsme Káju odlákat,ale neslo to.Když je uviděla rozběhla se.My za ní utíkala,jenže pak zabočila někam do uličky a my jí 20 minut hledaly.Pak jsme jí našli na útesu jak tam sedí s ubrečeným obličejem v rukách...
Od té doby probrečela víkendy a chvíle kdy byla sama.
Vždy s námi byla šťastná a veselá.
Když jsme se fotili,tvářila se smutně.Fotila se a chodila v černo bílé barvě.Když se něco stalo,pomohla. Když se stalo něco někomu či zvířeti,byla tu vždy pro něj.
Teď když jsi přišel ty zamilovala se do tebe na první pohled a ty to takhle zkazíš.Ty jsi jí to šedé zase slepil,ale zase zlomil.
Jestli jí chceš získat zpět, bude ti to trvat dlouho.Tak si to rozmysli.
Sbohem Same
Zatím
A odešla jsem ke Káji s Diou.
"Kájo?Dio?Kde jste?"Slyším vzlykot.Běžím tam.Slyším výkřiky.
"Kájo,nedělej to nepomůže ti to!!"slyším Diin ustaraný hlas.
"Ale pomůže...."říká potichu Kája a už jen slyším zasyčení.Do prdele,ona to fakt udělala....
"Dio,pusť mě."Dia ustoupila a šla ke dveřím...
"Kájo?"
"Kdo tam?"
"Já Mia"
"Kájo,prosím nic nedělej,není to pro tvé dobro.My tě máme rádi.Tvá rodina tě má ráda.Kdyby jsi tu nebyla nevím co by jsme bez tebe dělaly.Každému či něčemu jsi vždy pomohla a nikdy jsi nikomu neublížila.....a když tobě někdo,vždy jsi se s tím vyrovnala i když to bylo těžké...My tě nechceme ztratit.Jsi naše nejlepší Kamarádka.Kdyby jsi tu nebyla,nezažily by jsme tolik zážitků.A ještě určitě zažijeme♥.....
Prosím Kájo,Otevři..."
Takhle jsem na ni mluvila asi 10 minut.Pak nic nebylo a já slyšela vzdychnutí.......Zámek....Klíč...
"Kája otevřela dveře!!!!"zašeptala jsem na Diu a koukaly na ty dementní dveře.Pak se jen otevřely a tak Káje seděla u vany s žiletkou v ruce.Nejdříve jsme myslely že je to je OK,ale ne......
Na břiše měla vyryté S A.
Sice to mělo být S A M nebo spíš Samuel alias moon.Ano já to vím i Dia,ale pochybuji že Kája ano.
Rychle jsme k ní přistoupily a já začala ošetřetřovat,jak mě to naučila Kája.
"Dio,podej mi náplast,obvaz s polštářkem,ubrousky,mastičky a nějakou dezinfekci!Rychle!"
Nejdříve jsem Káji vydezinfikovala ránu.Nebyla silně ani moc hluboko,e krve tu bylo celkem dost.Bylo to jakoby "naškrábané",ale žiletka je celkem ostrá.Pak Dia utíkala pro hojivou mastičku,jelikož tu co Kája má tak na ni je alergická.
Po této akci jsme si udělali filmovou neděli s filmem i občerstvením.A Kája podle nás zůstane doma nejmíň tři dny.
-----------------------------------------------------------
❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄
Čauky mňauky lidi!!,
Ano žiju,ale mé nápady ne...
Nemám nápady ani náladu,takže si počkáte tak 1 týden +-.
Ano,říkala jsem že mám nápady,to sice mám,ale jak je spracovat?
Ještě chci spracovat cover + za to může škola.A koníčky mám taky.Takže plus mínus týden si počkate.A líbí se vám i jiné pohledy než Káji a Sama.Mě celkem ano.😊
Ps:Komentář a Votes potěší.A taky na vánoce plánují kapitolu takže se Těšte.Dnes je 1.prosince...Hmmmm......Sněží!!!!!😂😂😂
Aaaaaaaaaaaaaaa Zlatíčkaaaaaaaaa
🐱🐱♥Čus Mňus!!!!!♥🐱🐱
❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro