28.kapitola Bar a opilá rudovláska
Zkousla jsem si ret. Prsty jsem nervózně bušila do stolu a vyčkávala na odpověď. Nakonec jsem Edenovi přeci jen napsala a nyní čekám, co odpoví.
Eden: Čau, jsem rád, že jsi napsala :D Chceš někam zajít?
Vy: Třeba, kam by jsi chtěl?
Eden: Co takhle zajít do toho nového klubu tady kousek?
Vy: Jenže mně ještě nebylo osmnáct ://
Eden: To nevadí, myslím, že to nebudou kontrolovat
Vy: Tak fajn, v devět u školy
Eden: Dobře ;)
Odložila jsem telefon a zadívala se do zdi. Povzdechla jsem si a zavřela oči. Poprvé do klubu jsem měla jít se Samem a né s Edenem! Napíšu mu, jestli nechce jít také!
Vy: Ahoj Same <3 Nechceš jít do toho nového klubu se mnou a ještě s někým?
Zobrazeno
Tohle mě zabolelo u srdce. Tak hrozně jde nesnášela zobrazeno a od něj je to ještě horší. Měla jsem chuť tím telefonem mrsknout do zdi, ale neudělala jsem to. Místo toho jsem se zvedla a šla do kuchyně. Vytáhla schovanou už otevřenou Taťkovu flašku rumu a nalila si do malé skleničky. Zbytek vrátila na místo a alkohol do sebe kopla na ex. Ošila jsem se nad hořkostí té tekutiny, ale nebylo to tak hrozné. Druhou jsem si už nedala a vrátila se do pokoje. Sedla si k počítači a najela na YouTube...
***
Stála jsem u skříně a vymýšlela, co si vzít. Nakonec jsem hrábla po bílém tílku a černých kraťasech. Oblékla jsem se a zamířila do koupelny, kde si pro jistotu ještě jednou vyčistila zuby a nanesla jemný make-up. Zadívala jsem se na své oko a zhrozila se. Bylo bílé. Prázdné. Rychle jsem zamrkala. Nic se nezměnilo. Snažila jsem se zachovat klid a tak si dala na něj čočku a dělala, jako ze nic. Rozčesala si vlasy a udělala si dva roztomilé copánky. Musela jsem se pousmát. Měla jsem ještě půl hodiny a tak se mrkla na telefon, jestli mi někdo nenapsal.
Eden: Už se těším :)
Musela jsem se pousmát. Zadívala jsem se na hodiny a nakonec se zvedla. Ještě jsem si vzala kabelku, kde jsem měla věci jako telefon, peníze a tak..
Obula jsem si boty a zabouchla dveře. Nezapomněla jsem si ani klíče a s malým úsměvem na tváři jsem se vydala ke škole.
Začala si pobrukovat píseň, co mi zpívávala moje babička, když jsem byla malá.
Najednou jsem se zarazila, jelikož jsem došla ke školr. Všimla si Edena a došla k němu.
,,Ahoj," pozdravila jsem s úsměvem.
,,Čau," zazubil se a rozešel se k tomu klubu.
,,A kde jeden klub?"
,,Kousek odtud," usmál se a zabočil. Vydala jsem se za ním a povídala si s Edenem, dokud jsme nedošli do klubu. Zastavili jsme se před vchodem, kde nikdo nehlídal. Oba jsme pokrčili rameny a na to se rozesmáli. Poté jsme se s koutky nahoru vydali dovnitř.
Všude hrála hlasitá hudba, u baru seděli několik lidí a ještě více se jich vlnilo do rytmu hudby na parketě. Eden se okamžitě vydal k baru a poprosil o dva panáky nějakého Káji neznámého alkoholu.
,,Na ex," uchechtla se a kopla to do sebe stejně jako Eden.
,,Jdeme," promluvil na mě a položil skleničku na bar. Poté mě popadl za ruku a dotáhl na parket. Oba jsme se začali smát a tančit - nebyl to žádný oslizlý tanec, který tu provozoval snad každý. Prostě jsme se smáli a energie nám proudila žilami. Po chvíli tance jsme šli znovu na bar a tak to střídali, dokud nebyli úplně na kaši.
,,Mysl- *škyt* ím, že by- *škyt* jsme měli jít," ozval se Eden a usmíval se díky alkoholu v krvi od ucha k uchu.
,,Kávu si osladím, o trochu víc!"zaječela jsem z ničeho nic a začala se motat.
,,Svý banjo naladím a jiná nic!" zpívala jsem dál a smála se jako idiot. Najednou jsem zakopla a rozplácla se jak široká tak dlouhá.
,,Oof," hekla jsem a rozesmála se. Eden se neudržel a taky vyprskl smíchy. Nakonec mě chytil za pas a vytáhl nahoru. Omylem jsem ho ale trochu praštila hlavou.
,,Jauuuu,"zakňučel. Otočila jsem se k němu a smutně se usmála.
,,Promiň,"
,,Dobrý," uchechtl se. Nakonec mě pustil.
,,Jacku! Naopouštěj mě!" z ničeho nic vyhrkla se smíchem.
,,Rose!"
,,Jacku!"
,,Tak vy jste dobře zmatlaní," pronesl někdo za námi. Otočila jsem se abych se na osobu podívala, ale nic kromě jeho modrých očí nešlo rozeznat. V klubu byla tma a to množství alkoholu v krvi tomu tedy také moc napomáhalo.
,,Jdeme Kájo," tentokrát už to znělo celkem naštvaně.
,,Ale-" chtěla říct nějaká dívka.
,,Ne Mel," odsekl a popadl mě za pas. Edena podepřela ta dívka a ten se vděčně usmál. Neznámý nebo známý mě vytáhl z klubu. Ptala jsem se ho na nejrůznější otázky, jen jsem chtěla zjistit, kdo to je..
,,Jak se jmenuješ?"
,,Kolik ti je?"
,,Jsi odtud?"
,,Proč jsi mě vzal pryč? Byla tam sranda!" rozesmála jsem se a to už jsem seděla na sedadle vzadu. Zavřel za mnou dveře a obešel auto. Sedl si vedle mě.
,,Můžeme," promluvil mírnějším tónem a mně došlo, že jsme v taxíku. Po chvíli se mi začaly klížit oči a tak jsem je zavřela.
,,Kájo?" oslovil mě zase ten modroočko.
,,Hmh," zabrblala jsem a nehodlala nic dělat. Povzdechl si a začal mě lechtat. Jak věděl, že jsem lechtivá?
Začala jsem se smát.
,,Dobře, už jdu, jen mě nech!" vykoktala jsem mezi smíchem. Ušklíbl se a nechal toho. Otevřela jsem oči a opatrně vylezla z auta. Podepřel mě a vedl k domu. K mému domu. Jak sakra ví, kde bydlím!? Chtěla jsem se na něj podívat, ale lampa u našeho domu byla zrovna rozbitá. Pomohl mi dostat se k domu a odemčít. Nahmata jsem světlo a rozsvítila. Najednou jsem ho poznala až mi čelist údivem poklesla.
,,Same!?"
~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Hola...
Ano, žiju! Existuji, dýchám, slyším, vidím, píšu... No prostě jsem tu :)
Po asi roční pauze je tu nová kapitola a já se moc omlouvám.
Bohužel jsem měla spisovatelský blok pro tuto knihu.. Prostě jsem klidně rozklikla knihu a že něco napíšu, ale.. Prostě po pár větách jsem to vzdala.. Nešlo to.
Ale rozhodla jsem se s tím něco dělat. Dám vám jsem zprávu, co jsem publikovala v mé "info knize":
,,Mám tu info ohledně mých knih! ;)
No, jak víte, na mém profilu je měla spoustu knih - rozepsaných. Rozhodla jsem se některé stáhnout z publikace a nyní tam mám pouze tři.
Rozhodla jsem m se, že jednu z nich (Familiar or Unfamiliar) pozastavím.
Druhou rozepsanou knihou je Tajemství - Fanfikce. Tu mám v plánu dopsat a nechat ji jako knihu, kde je vidět, jak jsem se v psaní posunula. Kapitola bude vycházet jednou za týden! Nechci ji uspěchat - budu v klidu psát a tak podobně ;)
To samé u knihy ,,Zatmění Měsíce".
Kniha mě stále baví, ale já lenošný prase se k tomu né a né dokopat xD
Takže kapitoly budou vycházet jednou za týden!
No a proč jsem se takhle rozhodla?
Jelikož mám dvě knihy, co by mě bavily psát. Jedna z nich je dle mého originální a zatím je tak nějak promyšlená na půl.
A druhá je sepsaná v poznámkách, asi není tolik originální a jen čekám na cover ^^ Nechci mít totiž rozepsáno spoustu knih.
A je to také kvůli tomu, že co jsem četla knihu/knihy, tak autoři měli už několik knih a aspoň jednu dopsanou! Já jich mám hodně a dopsanou ani jednu - ani tu moji první, se kterou se štvu už dva roky!
Proto ji chci dokončit a najet na nějaký režim, abych mohla poté dané dvě nové knihy uskutečnit a nemít toho moc...
Myslím, že by mohla kniha ,,Tajemství" vycházet ve středu.
A kniha Zatmění Měsíce v pátek."
Doufám, že vás to aspoň trochu potěšilo ^^
Kapitoly tedy budou vycházet každou středu, dokud knihu nedokončím (což odhaduji tak... Tak za 10-15 kapitol.. ale nevím to jistě)
Tak já tedy zase jdu, moc si vážím, že i když zde začátky této knihy byly hrozný cringe, jste dočetli až sem ❤
Tak já se loučím a.....
🌽😻 Čauky mňauky!😻🌽
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro