23.kapitola Proroctví ze snu a neznámá dívka
,,Ne!!"sedla jsem si rychle a začala rozdýchávat sen...
Flashback druhého snu
,,Same!" zakřičela jsem na něj a pomalu se k němu rozešla.
,,Same?" zkusila jsem znovu a začala zpomalovat,otočil se na mě...
Jeho prázdný pohled mě tak moc bodal u srdce,až jsem se Skácela na kolena..Byla vedle něho dívka...Bílé vlasy,jako mlha po dešti,plné rty,jakoby to byly balónky vzduchu a oříškové oči zkalené nenávistí a závistí...
Znovu jsem svůj pohled zaměřila na Sama a pokusila se zvednout.Stála jsem na nohou a přistoupila k němu..Jeho oči,modré jako tisíce oceánu,byly nyní potažené bílým povlakem,jakoby už neviděly...
Vypadal,jako by byl slepý...
A pak jsem si toho všimla,červený tvar Jing Jang,která měl otisknutý na krku.Stejný však měla i ta dívka.Najednou mě obstoupila tma a já se Skácela na zem,slyšela jsem jen,jak se ta dívka s mým Samkem pochechtávají mé osobě...
Konec flashbacku
Jsem celá rudá a zpocená..Moje tělo hoří a srdce bije jako o závod..Odkryla jsem se a stoupla si,koukla jsem se na hodiny..2:07..
Musela jsem se dobelhat do koupelny,vlasy,vlasy jsem měla jako havranovo peří a pleť bledou jako stěna.Udělalo se mi opravdu špatně..Opláchla jsem si obličej a snažila se dojít do kuchyně pro prášek.
Chvíli jsem seděla v kuchyni a popíjela vodu,ale moje mysl pořád bloudila k tomu snu.Jing Jang,oči potažené bílým povlakem,prázdný výraz...
Ležím v posteli a snažím se usnout..Nejde to..Po chvíli mě však,ale únava dopadne a já znovu usnu...
///
Čtvrtek 16:49
Konečně!Konečně mám vše do školy hotové!Dnes mi učení lezlo do hlavy ještě méně než když se učím normálně bez nějého stresu ze snu.Pořád musím myslet na ten sen,najednou se ozval zvonek.Myslela jsem,že je to Sam.Avšak byla to dívka v černé mikina s kapucí na hlavě a očima plnýma slz.
,,Prosím,po- m-ož- " koktala,ale pak se zasekla a padla k zemi..Jen tak tak,jsem ji chytla a nějakým způsobem dotáhla k sobě do postele.Pod mikinou měla bíle roztrhané tričko až se to nedalo nazývat tričkem,na hlavě měla bouli a ruce pořezané očividně po žiletce nebo po noži.
Po chvíli se probudila a já ji ani nenechala se rozkoukat.
,,Jsi v pořádku?Co se stalo?Kolik ti je?Jak se jmenuješ?Mimochodem,Kája." vychrlila jsem na ni několik otázek a padla ji ruku.
Koukala na mě a pak mi taky opatrně podala ruku.
,,E-Evelyn"špitla a zčervenala.,,J-Je m-mi 15 a-a..."najednou semkla rty k sobě a čekala.A tak jsem se ji znovu zeptala co se stalo.
Nadechla se a začala...
,,Jsem Evelyn Anna Rood,je mi 15 a žiji ehm..Žila jsem ještě před měsícem s mými rodiči..Milovala jsem jednoho kluk,avšak jednou mi z-zavolala nějaká holka a řekla,ať se od něj držím dál.J-Já ji neposlechla a p-pak se to stalo.Oliver - tak se jmenoval můj kluk,mi poslal zprávu,ať přijdu,že si uděláme společný večer...K-Když jsem tam přišla,bylo otevřeno do domu..Na zemi byly krvavé kapky,které vedly k němu do pokoje.Šla jsem po nich a-a~."zlomil se ji hlas.Objala jsem ji a ucítila jsem jak mě taky objala.Rozbrečela se...
Po chvíli přestala a začala jen vzlykat..
,,L-ležel n-na z-zemi mrtvý~.Od krve..celý..Byl ta t-ta holka c-co mi volala..S-sedla jsem k němu a z-začala brečet.Najednou se proti mně rozešla s hadříkem v ruce,ani jsem nezareagovala a už jsem začala usínat.
Probudila jsem se svázaná v místnosti,stála tam ona...Každý den mě mučila,řezala,krátila mi vlasy,nutila mě pít takové hnusy..A jednou mě málem i sexuálně zneužila,avšak zrovna v tu chvíli,kdy se k tomu schylovalo,jí zazvonil telefon a pak už nepřišla..Zrovna v ten den jsem utekla,nezamčela a neuvázala mě..Nedávala mi moc najíst,takže jsem byla zesláblá a hodně unavená, jen po chvíli běhu,jsem se musela zastavit.Chodila jsem tři dny po městě a snažila se zorientovat,avšak jsem byla uvězněná dlouho a ty její látky mi očividně vymazaly paměť.No a právě dnes jsem už nezvládala hledat svůj dům a tak mě jedině napadlo,zazvonit na něčí dům.."
dopověděla a oči se jí zaleskly slzami.
Nadechla jsem se..Nevím co mám na to říct,mám smíšené pocity.Bojím se,o sebe tolik ne..Spíš o Sama
,,To je mi líto..Nemáš hlad?Žízeň?Neboli tě hlava?" zeptám se starostlivě a usměju se.
Zakroutí záporně hlavou a lehne si zpátky do postele...,,Díky za vše~" zašeptá a zavře znovu oči....
~~~
Takže...po dlooooooooouuuuuuuhé době vyšla kapitola!
Dnes je Štědrý den a já doufám,že jste dostali od Ježíška vše,co jste si přáli❤
Veselé Vánoce a šťastný nový rok vám přeje královna koček!😻
❤😻Mňaur!😻❤
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro