Rady a vodítka
Handsome se tedy na Twilightinu radu vydal k zebře Zecoře.
Ta stále ještě bydlela uprostřed Zapovězeného lesa.
Ovšem k jejímu domu už byla vyšlapaná cestička, jak k ní poníci chodili pro rady a lektvary.
Proto bylo pro jednorožce lehké ho najít.
,,Dlouho sem tě neviděla, Handsome.
Pověz, co je u tebe jiné a co ne?" pozdravila svým veršováním zebra.
,,Ahoj, Zecoro. Potřebuju pomoc. Tedy, moje žena..." začal vysvětlovat, ale Zecora ho překvapeně přerušila ,,Takže už si ženat?
Sem moc ráda za to.
A smím-li se ptát,
jaké nosí jméno?".
,,Dark Spirit." odpověděl.
,,Půvabné jméno to je.
Jeho nositelka tě tedy miluje?" ptala se zvědavě Zecora, která moc dobře věděla, jak dlouho byl Handsome zoufalý, když se s ním Izzy rozešla.
,,Tím sem si jistý." kývnul rozhodně.
,,Přišel si s žádostí o pomoc.
Nevím však, zda k tvému problému dosáhne má moc." připomněla zebra.
,,Tak tedy Spirit, moje žena, vždycky chtěla hříbata, ale dozvěděli sme se, že já je bohužel mít nemůžu." vysvětlil Handsome a sklopil zrak.
,,To, oč mě žádáš, nedokáže lektvar, kouzlo, ani lék.
Však princezna lásky jistě ví, jak získat si tvůj vděk." napadlo Zecoru.
,,No jistě! Máš pravdu, Cadence by mohla pomoct!" zaradoval se hřebec a už mířil zpátky do Ponyvillu, když ho zebra zadržela.
,,Dej na slova má,
v Canterlotu navštiv Spirit,
ať hloupost neudělá." radila.
,,Moje Spirit a hloupost?" zasmál se a pak se zarazil ,,Ale jak víš, že je v Canterlotu?" zeptal se, ale to už zebra zavřela dveře, takže jen pokrčil rameny a pokračoval v cestě k městečku.
,,Tak co? Jak to šlo?" zeptala se Salmina a zvedla se z hromady záznamů.
,,Ále, ani se neptej." povzdechla si Missery.
,,Ale já se chci ptát. Co ti řekl?" naléhala hnědá čertice.
,,Že se do toho nemám plést." pokrčila rameny její černá kamarádka.
,,Myslíš, že má nějaké problémy?" strachovala se Salmi.
,,Říkal, že ne, ale já mu nevěřím. Chová se divně a to něco znamená. Jen musím přijít na to, co." odpověděla rozhodně Missy.
,,Na to bude čas později, ale teď musíme najít mojí mamku, dokud tu můžu být." připomněla Salmina.
,,Pravda. Našla si něco?" optala se Missery.
,,Něco jo, koukni." kývla čertice a ohnivou magií jí podala spis o Divine Lapse.
Ukázala kopytem na číslo přiděleného kotle.
,,V tom kotli sme nic nenašly, že?" začala s úvahou.
,,Ano, 313 je opuštěný a mimo provoz už hodně dlouho." přikývla Missery.
,,A teď se podívej sem." řekla Salmina a magií jí podala další spis, kde znovu poukázala na přidělený kotel.
,,Zase 313? To je divný." kroutila hlavou černá čertice.
,,Všechny tyhle mají to číslo kotle." pokračovala Salmi a ukázala na hromadu, na které předtím ležela ,,A bude jich tu nejspíš víc.".
,,Nechápu, že si toho Calvar nevšiml." řekla s údivem Missy ,,To přece není normální.".
,,Přesně! Ale on přece nemohl vědět, že ten kotel není funkční, když mezi ně nechodil. Proto mu to nepřišlo tak divný. Myslel si možná, že ty předtím někdo přeřadil." přemýšlela Salmina.
,,Musíme se na něj znova podívat!" zavelela Missery.
Spirit dlouho druhý večer zírala do prázdna, ponořená do myšlenek.
Příčilo se jí Handsomea podvést, ale když pomyslela na to, že by jinak byla odsouzená k tomu vychovávat hříbě někoho jiného, zatočila se jí hlava a už tak smutná nálada klesla ještě níž.
Bylo jí jasné, že by byla ještě nejšťastnější, než teď, protože to hříbě by vlastně nikdy nebylo skutečně její.
Navíc nutně potřebovala antidepresivum, jménem Solar, které na ni mělo tak uvolňující účinky.
Vstala z postele, na které seděla, rozhodným krokem vyšla ze svého pokoje a vešla do Solarových dveří, které byly ("čirou náhodou") hned naproti a k tomu odemčené.
Zavřela za sebou a pomalým, klidným krokem zamířila k posteli stejně velké, jako byla ta její.
Alicorn, který dnes taky nemohl usnout, otevřel oči a zase je spokojeně přivřel, když uviděl mírně se usmívající klisnu, která se k němu blížila.
Vlezla si na postel a stoupla si nad něj.
Chvíli na něj shlížela, jako by se ještě rozmýšlela a pak si lehla a dlouze ho políbila.
Solar polibek oplatil a odhrnul přikrývku...
Měla sem poslední dobou hodně divnou náladu, no xD
Pořád sem měla v hlavě tu scénu z minulé kapitoly.
Když sem ji zapsala, zmizela mi z hlavy, ale objevila se tam tahle. xD
Moje hlava zabíjí moje knížky :/
...a moje soustředění ve škole xD
Neumíte si představit, jak se bojím to zveřejnit...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro