Chyba
Handsome tedy nasedl do prvního vlaku, který mířil do Křišťálové Říše.
Řekl si, že Zecora už jistě stárne.
Nemusel přece Spirit kontrolovat!
Akorát by se na něj zlobila, že jí nedůvěřuje.
Ale on jí důvěřoval.
Ona by ho přece nikdy nepodvedla...
Dorazil až do Crystal Empire a zamířil na zámek.
Ohlásili ho a Cadence ho přijala.
,,Zdravím, vaše výsosti." pozdravil s úctou Handsome a poklonil se.
,,Zdravím i já tebe, Handsome Facei." oplatila pozdrav a kývla hlavou na znak poklony ,,Předpokládám, že sis nepřišel jen popovídat.".
,,To nepřišel, princezno." potvrdil hřebec.
,,Co ode mě tedy potřebuješ?" zeptala se Cadence.
,,Moji ženu, Dark Spirit, znáte. Ona vždycky chtěla hříbata. Svoje vlastní. Jenže sme zjistili, že já je mít nemůžu a ona je z toho strašně nešťastná. Byl sem za Twilight, jestli nezná kouzlo, ale poslala mě za Zecorou. Ta mě poslala za vámi a tak sem tady. Umíte pomoct?" zeptal se s nadějí v hlase.
Princezna Lásky se zamyslela.
,,Za mnou s tímto problémem ještě nikdo nepřišel, ale myslím, že znám způsob, jak ti pomoci." odpověděla a Handsome se rozzářil ,,Vážně?".
Cadence odklusala s tím v patách do zámecké knihovny.
Prohledala pár polic a po chvilce našla to, co hledala.
,,Legendy Křišťálové Říše." představila knihu a podala ji Handsomeovi.
Otevřela ji na příslušné stránce a začala vyprávět.
,,Kdysi, ještě před Sombrou, vládla Křišťálové Říši princezna, jménem Amore. Nebyla alicorn, ale svými kouzly by se dokázala rovnat i se samotným Starswirlem. Poníci z celé Equestrie k ní chodili pro rady a pomoc v lásce, jelikož vždy znala odpověď a vždy dokázala pomoct. Jednou k ní přišel pár z Canterlotu, který se jí svěřil s tím, že nemůžou mít hříbata. Ona je zavedla ke Křišťálovému srdci a pobídla je, aby se ho dotkli. Pár tak učinil a jako zázrakem se jim za devět měsíců narodilo hříbě." dovyprávěla ,,Nevím, jestli je to pravda, ale za pokus to jistě stojí. Křišťálové srdce má koneckonců velkou moc.".
,,Tak to zkusím." kývnul rozhodně a Cadence ho zavedla k srdci, které bylo uprostřed města.
Opatrně se ho dotkl a rozsvítilo se.
Vyšly z něj dva růžové proužky magie, které se mu obtočily kolem kopyta a následně se rozplynuly.
,,Takhle to mělo vypadat?" zeptal se váhavě Handsome a stáhl kopyto zpátky.
,,Na obrázku v knize je to tak namalované," pokrčila rameny princezna ,,ale jen jedním způsobem de zjistit, jestli to funguje.".
,,Dobře. Děkuju, vísosti." poděkoval jednorožec a vydal se k vlakovému nádraží.
Spirit tiše brečela a zakrývala si obličej kopyty.
Ležela pod přikrývkou v těsné blízkosti Solara, který ji ze spánku objímal jedním kopytem kolem ramen.
Byla od něj odvrácená, aby ho nevzbudila svými vzlyky.
Proklínala se za to, co se stalo, co udělala.
Připadala si jako nejhorší a nejsobečtější poník v celé Equestrii a srdce jí bolelo ještě víc, než hlava.
Opatrně vstala a odešla do koupelny, kterou měl každý pokoj, takže i ten Solarův.
Pustila studenou vodu, opláchla si obličej a podívala se do zrcadla.
Už v sobě neviděla princeznu, ba ani nástupkyni.
Neviděla nic.
Sama sebou přímo opovrhovala natolik, že se už nepovažovala ani za poníka, ani za živého tvora.
Poslední slzy uschly spolu s vodou a další už se netvořily.
Zoufalý výraz se změnil v kamenný.
Spirit si připadala stará a ošklivá a ne mladá a krásná, jaká ve skutečnosti byla.
Odtrhla černou magií nitku z ručníku a zavázala si hřívu dozadu do culíku.
Kruhy pod očima po probdělé noci taky udělaly své a opravdu vypadala o něco starší.
Mezitím se vzbudil Solar a přišel k ní.
Položil jí kopyto přes rameno a zašeptal ,,Si krásná.".
Spirit sebou trhla, sjela pohledem na jeho kopyto a pak vzhlédla k němu.
Políbila ho, aby se ještě na chvíli uvolnila a potlačila myšlenku sebevraždy.
On ale začal couvat zpátky do ložnice a tak ho stále v polibku následovala.
Lehli si na postel a Spirit se odtáhla, zahnala nutkání se usmát a místo toho se mrazivě zamračila.
Napřáhla kopyto, vlepila Solarovi facku a s chladným ,,Sbohem." oddupala ke dveřím.
Jemu chvíli trvalo, než se úplně vzpamatoval a pak se rozběhl za ní.
Když přišel do jejího pokoje, už si balila kufr.
,,Co se stalo?" zeptal se nechápavě a ona se na něj s vražedným pohledem otočila.
,,CO SE STALO?! TY SE MĚ PTÁŠ, CO SE STALO?!" zakřičela rozzlobeně ,,Největší chyba mého života! To se stalo!".
,,Největší chyba tvého života bylo to, že si mě odmítla na plese!" obořil se na ni ,,Pak by se nic z tohohle nestalo!".
,,Já věděla, že myslíš jen na to, jak mě dostat do postele! Že myslíš jen na sebe!" křikla Spirit.
,,Tak proč si se mnou spala, hm?" obrátil Solar a zemní klisna couvla ,,Proč si podvedla svýho manžílka a vyspala ses se mnou, no?".
,,Byla sem zoufalá." odpověděla polohlasem.
,,Koukám, že sis tím hodně pomohla." řekl ironicky hřebec a pak se zase usmál tím svým přemlouvavým úsměvem ,,Kdy už to konečně pochopíš, Spirit? Patříme k sobě. Handsome se jen připletl do cesty. On je jen překážka na tvé cestě ke mě. A stačí ho jen jednoduše obejít.".
Nastavil jí kopyto a ona ho odstrčila.
,,A kdy ty konečně pochopíš, že ta překážka si ty?! Ty a tvoje tvrdohlavost! Celý život budu muset žít s tím, co se dneska v noci stalo! S vědomím, že místo abych se tomu bránila, sem tomu šla dobrovolně vstříc! Budu se muset dívat Handsomovi, rodičům a kamarádkám do očí a dělat, že se nic nestalo! Budu sebe i tebe proklínat až do nejdelší smrti za tuhle blbost! Za tuhle neskutečnou chybu!" zakřičela Spirit a zaklapla kufr.
Vzala ho do pusy, vystrčila Solara ze dveří a odešla ze zámku, ignorujíc všechno, co potom modrý alicorn říkal.
Cítím se hrozně, když si uvědomím, že za to můžu já :(
Neukřižujte mě, prosím :'( x(
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro