Pevně mě objal kolem pasu a společně jsme vyšli z toho pošahaného lesa. Tam už na nás čekala družina toho vévody i se všemi patnácti nejvyššími magory.

,,Takže jste to zvládla ovšem očividně za pomoci toho..." řekl a máchl rukou směrem k mému milovanému.

,,Zvládla to sama a tenhle tón si vyprošuji, ještě před několika lety jsem byl nejvyšší králův rádce." řekl trochu rozhořčeně probodl je pohledem.

,,Ano, jen škoda že tu král není aby viděl jak mu jeho rádce pochybného původu dělá do dcery." řekl s úchylným úšklebkem. On sám ještě před rokem, kdy žil můj otec usiloval o mou ruku.

,,Rozhodně by měl větší radost než když jste se o to snažil vy, ale tím odbočujeme od tématu. Svůj úkol jsem splnila. Nikde v té dohodě nezaznělo, že musím být sama. Zvládla jsem to a tudíž jsem královna a kdokoliv si to dovolí zpochybnit toho přípravím o hlavu." řekla jsem strohým panovnickým tónem a prošla skrz ten spolek lidí k mému pobočníkovi, který stál před mým kočárem.
Usadili jsme se naproti sobě a já si povzdechla.

,,Tak tohle bychom měli."

Podívala jsem se na něj a všimla jsem si, že se dost nepohodlně vrtí. Sklopil pohled a mě došlo, že je něco špatně.

,,Neměl bych tu s vámi sedět, má paní. Místo poddaného není v kočáře, ale za ním." řekl stroze a nejspíš neúmyslně tím zasadil další ránu mému srdci.

,,Neříkej mi paní." řekla jsem prostě a s pohledem upřeným na krajinu pokračovala.

,,Jestli si to tak přeješ, ale v tom lese to vypadalo, že nejsi proti."

,,V tom lese jste ještě nebyla královnou, má paní."

,,To je to takový problém? Jestli ano, tak... Tak se vzdám trůnu." řekla jsem s menším zakolísáním a sevřela jeho ruku ve své. Podívala jsem se mu do očí a chtěla jsem aby poznal, že to myslí vážně.

,,A-ale to nejde! Váš lid vás potřebuje, má paní." řekl rozhodně a já mu dala letmí pohlavek.

,,Neříkej mi paní!" zavrčela jsem zoufale a podívala se na něj s bolestí v očích. Jak mu mám vysvětlit, že kdykoliv mě tak osloví je to horší než kdyby mi vrazil facku, protože mi tím pokaždé vmete do tváře, že jsem pro něj v první řadě panovnice a jinak mě nevidí.
,,Ale to jsi a já si nemyslím, že bych měl dostatečné postavení abych vám mohl říkat jinak. "řekl věcně a já už nevěděla jak dál. Přitáhla jsem si ho k polibku a po tváři mi steklo pár slz.

,,Miluju tě ty tupče a myslím si, že to je dostatečné na to aby se pozvedlo tvé postavení." řekla jsem už naštvaně.

,,Nejsem vévoda, kníže, princ ani nic podobného jsem bývalý otrok, který má proti nim nulovou šanci až si přijdou říct o ruku královny. Zákon mluví jasně." řekl a já konečně alespoň trochu chápala, o co tu jde.

,,O tom zákonu s tebou vůbec nebudu diskutovat." řekla jsem a zvedla ruku v náznaku, že nepřipouštím námitky.,, Vezmu si toho koho budu chtít já. Ale nechci tě do ničeho nutit, takže ti dávám tři možnosti. První je, že znovu nastoupíš na místo hlavního rádce a budeš mou pravou rukou. Druhá možnost je, že se vrátíš k tomu svému putování. Obě ti poskytnou volnost ale já budu vždycky čekat kdyby sis to rozmyslel. Ta poslední ti neposkytne volnost a úplně tě přípraví o svobodu. Nabízím ti totiž místo krále a ruku královny." řekla jsem klidně ale mírně jsem zrůžověla. Zhluboka jsem se nadechla a pohled upřela na krajinu.

,,T-tto nejde. Nemůžeme se vzít, je to proti všem pravidlům." řekl poplašeně.

,,Neříkej mi co můžu a nemůžu,o tom nehodlám diskutovat. Jsi jediný muž, kterého jsem kdy chtěla a chci s tebou strávit tolik času kolik mi dovolíš. Jedinou otázkou, na kterou od tebe potřebuju znát odpověď je co chceš ty? Ale pamatuj, že ať se rozhodneš jakkoliv udělej to podle sebe a já... Já budu čekat, jak dlouho bude potřeba." řekla jsem a usmála se. Po tvářích mi už bez přestaní tekly slzy ale na tom nezáleželo. Jediné na čem záleží je jeho odpověď.
Uchopil mou tvář do svých dlaní a sětřel mi ty neposlušné slzy.

,,Chci tebe a na tom se nic nezmění. A pokud si to opravdu přeješ rád se stanu tvým mužem." řekl něžně a věnoval mi ten svůj neodolatelný úsměv.

Přesedla jsem si vedle něj a pevně se k němu přítulila. Cítila jsem teplo jeho těla a slyšela tlukot jeho srdce. Obtočil mi ruku kolem pasu a já věděla, že nic nebude jako dřív. Začínají pro mě lepší časy.
Tělem se mi rozlévala naděje a já věděla, že dokud jsem s ním budu šťastná a to je to jediné na čem v životě záleží.
Alespoň mě.