illa-sine-nomine

Ranč, příroda a snaha o splnění snů dívky i koně, kteří tak zcela nezapadají mezi ostatní.... Nastěhování k tetě odstartuje u Kateřiny plnění jejího největšího přání, konečně se dostává z města na venkov obklopený krásnou přírodou a hlavně na ranč plný koní. Její sen začíná, poznává rozhodně ne normálního Sněhuláka, znuděného Rapa, střelenou Veverku a další koně se jmény, jako vystřiženými z animáku, který z nich si nejvíce získá její srdce? a bude zde moci zůstat dlouhodobě, nebo bude při první příležitosti k odstěhování nucena odjet? Koně jsou velmi citlivá a vnímavá stvoření, u citlivějších stačí jeden špatný krok a vše se hroutí. Jeden špatný majitel a z nadějného zvířete se rázem stává problém. Audax je kůň, nad kterým jeho předchozí majitelé zlomili hůl, potřeboval příliš individuálního přístupu, který mu nebyl v mladém věku dopřán. Velké davy jej znervózňovaly, sportovní kariéra nebyla nic pro něj. Neukojené tužby a flustrace ze špatného přístupu a žádných řešení vedla ke spoustě zlozvyků. Ale co s drahým koněm, který odmítá dělat to v čem viniká před publikem? Po několika letech přeprodávání z jedné stáje do druhé se dostane až na Ivanin prostý ranč, kde se s ním tato žena pokusí poprat a obnovit s jeho pomocí svou závodní kariéru.Bohužel každá vada nelze opravit a každý problém vyřešit. Čas může věci napravovat, ale stejně tak utvrzovat ve špatnostech.…

illa-sine-nomine

Obrovský černý stín vyskočil ven. Hluk, který ta věc natropila byl v okolním tichu přímo ohlušující. Mé srdce tlouklo, jakoby chtělo vyskočit z hrudi. Takový děs jsem ještě nezažila. Strnule jsem stála na místě a hleděla proti slunci, kde se to nacházelo v oblaku všudypřítomného prachu.Víry vznášející se zeminy pomalu klesaly zpět k zemi a já jej u uviděla.čtyři silné nohy nesly obrovské tělo. Vlající ocas byl zdvižený vzhůru, stejně jako klenutý krk na němž byla posazena ušlechtilá hlava. Sledovala jsem jak z nozder vyfukuje vzduch a točí ušima. Podle postoje a nervózního pošlapování jsem si odvodila, že má nejspíš stejně velký strach jako já. Což bylo divné, že by jej někdo zapomněl na cestu vypnout?Teplo jeho těla nebylo teplem stroje, nýbrž teplem tvora s duší, který umí zahrát mnohem lépe nežz kdejaký příliš dokonalý robot.To v jeho nedokonalostích byla ta krása.…

illa-sine-nomine

Černý kříženec jménem Orthos - kdysi žijící ve starověkém městě Pompeje; vzpomíná na období několika krátkých let před výbuchem legendární sopky Vesuv, jenž mu přinesla smrt.Stále stojí na stráží a hlídá dům svého pána, který se už nikdy nevrátí, aby jej pochválil.A proto, pokud budete tímhle městem procházet, nezapomeňte, že nápis ~ CAVE CANEM ~platí stále, protože psi jsou věrní až do záhrobí....…

illa-sine-nomine

Černá srst zbrázděná jizvami. Natržené ucho visící k zemi jak smuteční prapor. V zapadlých očích hněv a vzdor. Gaston si prožil své a jeho zjev to jen potvrzuje. Nikdy nezažil domov a přívětivé pohlazení. Jeho osudem byl klecový chov a díky jeho síle i zápasy. On totiž neprohrával, vztek z něj udělal vraždící mašinu toužící po krvi, protože nic jiného ani neměl. Barbora byla dobrovolnicí v útulku. Každý volný den došla a venčila psy, kteří zde pobývali, nebo jen pomáhala s čištěním kotců a občas i s krmením. Psi byli její vášní, nejlepšími přáteli. Nikdy si ale žádného nemohla vzít domů, matka se psů po nepěkném zážitku bála. Útulek byl jedinou možností, jak s nimi být co nejvíc, i když loučení bylo vždy velmi bolestivé - psi přicházeli a pak zase mizeli.Příběh hledání svého psího já a odhodlání dívky, která v jeho nalezení nikdy nepřestala bojovat.…

illa-sine-nomine

Kdo by neznal jméno hřebce samotného Alexandra velikého? Bukefalos, kůň, jenž se stal v očích lidí nesmrtelným. Mnoho staletí uplynulo, od dob kdy se tento pán koní proháněl světem a po boku svého lidského přítele dobýval říše, a přesto jeho jméno nebylo zapomenuto.Bukefalos byl koněm zveličeným svým mocným pánem, stal se hrdinou a později legendou.Nikdo už nejspíš nikdy nepotvrdí zda byl takový, jak jej popisovali. Zda zemřel jako hrdina v boji, či na požehnaný věk, kterého se nedožije mnoho dnešních koní.Je těžké najít nějaká fakta o koni, který žil ještě před dobami, než se začal psát letopočet. Z toho, co se ale dohledat dá, je ale možno sestavit nějaký příběh s aspoň trochou pravdy - tedy v to aspoň doufám.A i když to vše jsou třeba jen báchorky, proč si aspoň nepřipomenout zvířata, která musela potlačit veškerou svou přirozenost a stanout v krvavých bitvách dvounožců, kteří je ovládli. Proč nevzdat poctu koním, i když smyšlenou formou. To hlavně kopyta koní pomohla tvořit lidské dějiny. Pes byl sice přítelem člověka dříve než kůň. Nikdy ale nepřekonal vliv toho, jenž byl mnoho tisíciletí jeho kořistí. Takže vám tímto představují krátký příběh inspirovaný slavným Bukefalem, psaný jak jinak než z obdivu ke zvířatům a z dlouhé chvíle.Složené z krátkých "kapitol", žádný román prostě pidi povídka.…