LadyLunarika

není to příběhMé emoce jsou mou zkázou.Podobné knížce : vše co z mé mysli vzešlo, je to volné pokračování.Ale tady text nevkládám do obrázků, ale jen tak ho píšu.Ke kapitolám přikládám smutné písničky, písničky nesouvisí s textem, jsou jen jako zpestření kapitol.***Písničky1. Let me down slowly2. Let me die - lil happy lil sad3. Care about me -lil happy lil sad4. Battlefield - nightcore male version (Svrcina)5. Blackbear Idfc6. EPIC POP Umbrella by J2 (feat Jazelle)7. LIL BO WEEP sorry.8. Lil happy lil sad lil numb9.Lund broken10. Plastic Žiletky a jizvy II11. Claire Wyndham - My love will never die…

LadyLunarika

Dodatek k nové generaci.V této knize najdete tvory, co se vyskytovaly v mém příběhu nová generace, jejich popis, taky jsem mohu dát popis schopností, co mohou získat, při proměně.…

LadyLunarika

V Rusku pracují vědci na vyvíjení účiného léku proti rakovině a stále se jim nedaří najít protilátku. Ale něco se pokazilo, a neznámá látka se záhadným způsobem dostala do světa. Hranice se zavírají, mezi lidmi dochází k panice... Do většiny států na všech kontinentech ale stihla neznámá látka proniknout.Jak to bude pokračovat? A co vlastně způsobí ona neznámá látka?***Ukázka : Než jsem si rozmyslela, co dělám, různoočce jsem omotala řetěz kolem krku a přitiskla si jí k sobě. ,,Nikdo ani krok. Stačí jeden pohyb a zabiju jí!" Vykřikla jsem a koukala jsem po všech. Od lovců na mě mířily zbraně a všichni jinak byly trošku vykulený. Anděl chtěla udělat krok ke mě ale hnula jsem rukama, čímž se řetězy trošku stáhly. O krok couvla a dala ruce nad hlavu. Povolila jsem to do původní pozice. ,,My ti nechceme ublíži..." ,,Ticho!"***Asi tady umřu. Ale najednou se objevily dvě zbraně a zabily dva démony, mě chytila Cara kolem pasu a vzlétla se mnou. Dylan a Jacob se pustily do bitky s démony. Za pár chvil bylo po nich. Cara se mnou slétla dolů. ,,Co tě to napadlo? Takhle se vrhnout mezi démony? Zešílela jsi?" Křičel po mě Dylan. Chytila jsem se za hlavu i před palčivou bolest, co mi vystřelila do místa kde mi ruku zdobil šíp. Dylan přestal křičet, vlastně nepřestal, jen změnil téma. ,,Proboha, co to máš s rukou!" ***Pak jsem narovnaná blokovala její útoky a couvala jsem blíže k baráku. ,,Vím o co ti jde mrcho, ale to ti nedovolím!" Vykřikla a nechala blesk, aby do ní uhodil. Pak elektriku, co udržela poslala na mě a mě to odhodilo až k baráku, kde jsem zády vybourala zeď. Dopadla jsem na kolena. Naštěstí jsem držela amulet a elektřina mě neseškvařila a já tedy dál žiju. Zvedla jsem se na podlamující nohy a koukala jsem, jak se ke mě blíží. Možná že žiju, ale asi ne na dlouho.…

LadyLunarika

Ahoj, jsem Michaela. Je mi patnáct, žiju s otcem, za mámou občas zajedu. Našla si ale přítele, který mě nemá rád a já nemám ráda jeho. Otec se o mě moc nestará. Skoro pořád je v práci, jen mi dá peníze a starej se o sebe. Nemá čas, a asi ani zájem. Dodělala jsem základní vzdělání a pokračovat chci na obor malířka. Malování mě uklidňuje, a umím malovat moc hezky. Jak vypadá můj život, a jak se změní? Nebo spíše jaké události a jejich načasování ho změní?***Ukázka:,,Ale je tu jeden zádrhel." Řekl potichu, ale i tak to všichni slyšely. Jeho chladný pohled se přemýstil na mě. ,,Nyní pohleďte, jaký jsem krutý král." Usmál se, je nutno dodat, že celkem děsivě. ,,Caro, děkuji ti za pomoc. Moc si toho cením, ale víme, že vládnu sám a nerad se o vládu dělím. A ty, má milá jsi pro mě hrozbou." Couvla jsem. Teďka mě chce zabít? Ale, on mě miloval ne? ,,Ale vždyť..." Chtěla jsem pokračovat, ale jeho hlasitý smích mě přerušil. ,,Ale Caro, láska neexistuje, jen jsem tě zneužil...…

LadyLunarika

Pokračování první knížkyEmilie se zdá nejsilnější, ale kouzla nejsou vše. Na scénu přicházejí jiní, silnější. Emile oproti nim bude slabá. Pomůže jí Endy? A poradí si Emilie a nebo to nezvladne. A kdo jsou vlastně "ti silnější"?***Z pohledu Endyho,,Věř mi." Její hlavu mi jemně položila na druhý rameno. Řekla to tak hezky, jako vše co říkala. Chtěl jsem jí odstrčit, ale moje ruce to nechtěly udělat. Nakonec jsem jí odstrčil. Zatvářila se nechápavě a ublíženě. ,,Ty se mnou nechceš být?" Zeptala se posmutněle. Lámalo mě to, ale nedal jsem to na sobě znát. ,,Proč jsi přešla na jejich stranu?" Zeptal jsem se klidně, bez emocí. ,,Udělají ze mě perfektní bojovnici, otevřeli mi oči, ale to není to hlavní, oni mi věří a učí mě. Ty jsi mi nikdy nevěřil, oni mi věří." Odešla. ***,,Ale notak, Emilie! Co to meleš za kraviny! Já se ti snažím pomoct, já ti chci pomoct." ,,Lžeš! Včera se ke mě skoro vrátil, ale ty jsi mě chytil! A vše tím zkazil! Mohla jsem mít zpátky magii, ale to se ti nelíbí...…

LadyLunarika

Volné pokračování : Mé myšlenky a emoceSmutné obrázky s pár větami, v novějších kapitolách i pár básniček a další věci, co mě napadly.Přesnější popis vám asi nedám, takže pokud chcete vědět, co jsem do sbírky napsala, musíte se podívat.Na začátku je celkem nepovedená tvorba, taky jsem ji vymýšlela v 17 letech, začátky zná určitě každý, ale nechci je mazat či měnit, jsou to střípky z mého života. Postupem v kapitolách možná zahlédnete změny ve tvorbě i v provedení a zřejmě i ve kvalitě.Ukázky:1) Vždy je tu pro tebeVždy je tu s tebouJen před ní můžešBýt sama sebou - Samota (11 kapitola)2) Pocity zlomená,láskou zničená.V slzách se topící,záchranu hledající.Marně dál doufá,sílu už nemá,a tak ke dnu padá - 9 kapitola3) Jsem pro tebe nula, špatná, nicka, chyba. Jako pro ostatní. - 18 kapitola4) A pak jsem tu já. Ten kdo to vidí. Vidím tvé uplakané, ale přesto krásné oči. Tvé jemné rty, zkroucené do bolestného úsměvu. Tvou klepající se postavu, jak se choulí do deky. Tvé slzy, kterých denně spadne nespočet. - 7 kapitola5) Jsi má loutka a já tahám za nitky, jsi má raněná kořist a já predátor. Nemůžeš mi utéct, neutečeš. Proto jsi jen má maličká. - 15 kapitola…

LadyLunarika

Jsem Alisa. Je mi čtrnáct.Dneska jsem utekla z dětského domova, nemám to tam ráda. A proč jsem utekla? Šikanovaly mě, půl roku. Tajně jsem chodila na bojový sporty. A včera si ze mě chtěly znova utahovat. A já se bránila, ale asi jsem to trošku přehnala, jeden skončil na ošetřovně a druhého musely odvést do nemocnice. Všechna vina padla na mě. Zavřely mě za trest na samotku. Vylezla jsem z okna a spustila jsem se po okapu. Utíkala jsem pryč. Venku byla tma. Běžela jsem lesem, až jsem doběhla k městu. V lese jsem zahlédla světlo baterky. ,,Hledejte dál, musíme jí najít!" To mluví o mě? Rozběhla jsem se do města...Co bude dál? Jak to se mnou dopadne?…

LadyLunarika

Ahoj, jsem Amélie. Jsem dcera Tonyho Starka. Mou mámu neznám, jen vím, že od mého otce utekla, když mi byl jeden rok. Teťka je mi osmnáct. Už dva roky pracuju u S.H.I.E.L.Du. Je to taky dva měsíce od mého nástupu do Avengers. Měli prý hodně velký ztráty a pátraly po Eliz. Před týdnem to vzdaly. Máme totiž pořád co dělat. Tenhle měsíc se konaly tři nábory a zaučovaly se nováčci. Jak to tady vlatně chodí? A co mi změní navždy život.Příběh ze začátku vypráví Amélie, uvádí nás do děje ale pak se nám vrátí Eliz a bude to zase z jejího pohledu a hlavně o ní.*** Ukázka:Zahazuji minulost, ta už neexistuje, jsem labilní šílenec a nájemná vražedkyně pracující pro S.H.I.E.L.D.***,,Pokud chceš odejít, budeš mě muset zabít. Tak střílej." Stál přede mnou, hlavu u hlavně pistole. Jeden výtřel, a je po něm, ale jsem toho schopná, jsem schopná ho zastřelit? Střelila jsem ho do ramene. Vyrazil mi pistol z ruky. Chytil mě tak, aby nebylo snadný se mu vykroutit a ...…

LadyLunarika

Eliz má normální, ale i nenormální život. Její táta pracuje u hydry, a její matka u S.H.I.E.L.Du. Eliz si prošla v S.H.I.E.L.Du výcvikem už ve patnácti letech. Táta pracoval u hydry, ale vyhodily ho. Matka je zabitá hydrou a otec S.H.I.E.L.Dem. V Eliz koluje pocit bezbranosti, ale i naštvání. Vydá se bezhlavě za pomstou? Kdo jí pomůže psychicky a fyzicky? Jak to s Eliz dopadne?Je S.H.I.E.L.D, hydra a je ještě někdo?Jak se Eliz podaří se vším srovnat.***Ukázka:Bylo mi špatně. Uvědomila jsem si, že jsem celou dobu nic nejedla a nepila. Jak dlouho jsem tam mohla být? Týden. Víc asi ne. Nepočítala jsem dny. Nevím kolikrát jsem spala, ani jak dlouho. Nevím co se se mnou dělo. Kolik mi vlastně je? Běžely jsme chodbou a já spadla. Máma mě zvedla. Za náma se ozvala střelba. S mámou jsme se rozběhly. Natasha a Capitán čekaly u východu. Už jsme dobíhaly. Máma oplácela palbu. Capitán mě vzal do náruče a mámu v tu chvíli postřelily. Kulka jí prolítla hrudníkem a moje máma spadla k zemi.…

LadyLunarika

Kate dostala na messengeru pozvánku od "Master X" . Nikdy nebrala přátelství na facebooku vážně a tak nabídku přijala. To se ale pomalu zvrtne a ona je nakonec unesena. Kdo jí unesl? A kdo jí zachrání?***Kate: Můžeš toho vědět o mě hodně, ale stejně je tady něco, co ti uniká, něco, na co nikdy nepřijdeš.Master X: Uvidíme a mimochodem, mě neutečeš. Jednou, a to brzo se setkáme, a já se na to těším. Zatím pápá. ***Rozběhla jsem se do lesa. Běžela jsem rovně do kopečka. No kopeček to nebyl, to byl prudký kopec. Zakopla jsem o větev a natáhla jsem se na zemi. Neotálela jsem a rozeběhla jsem se nahoru. Slyšela jsem ho za sebou. ,,Stůj! Kate!" Zuřil. Podklouzla mi noha a já se kutálela hodně rychle dolů. A jelikož byl kousek za mnou, podrazila jsem mu nohy a spadl a já se kutálela dál dolů. Když jsem se dokutálela, podařilo se mi postavit. Rozeběhla jsem se motavým krokem k silnici, ale kousek od ní se mi pod nohy připletl klacek a já spadla na zem.…

LadyLunarika

Někdo by si mohl myslet, že na měsíci není život, ale on tam je. A my se zaměříme na zprvu obyčejnou dívku, která žije spíše jako bezdomovec. Nemá rodinu, nemá přátele, nezná vlastní jméno. Nic pod pět let si nepamatuje. Žije docela bídně. Jáká náhoda, či shoda okolností jí navždy změní život?***V ten moment se mi rozzáří náramek, kolem mě se objevila zlatavá bariéra a jen jak se jí dotklo ostří meče, roztříštilo se. Větve mě pustily. Zářila jsem. Vlasy mi vlály. Roztáhla jsem ruce a zavřela jsem oči. V ruce se mi objevil nádherný meč. Ten jsem vzala a jedním tahem jsem zabila Endyho otce. Můj meč prošel jeho hrudníkem. Endyho otec padl k zemi. Otočila jsem se k Endymu. Ten bojoval s posledními, ale prohrával. Pořád obklopená září jsem jeho protivníky zvedla rukou do vzduchu. Lapaly po dechu. Kolem nich se začal obtáčet zlatavý kouř. Jen jak ho vdechly, začaly blednout. Endy na mě koukal s otevřenou pusou. Darovala jsem mu úsměv.…

LadyLunarika

Ahoj. Jsem Emilie a žiji normální život. Vše se mění stěhováním. Zlepším si reputaci ve škole, přijmou mě ostatní. Nojo, hlavou se mi prohání hordy myšlenek. Ale neměla bych se raději bát o vlastní život?***Ukázka :,,Kam jsi se mi schovala? Kde jsi?" Všude byla tma a tenhle hlas mě pronásledoval. Byly jsme v lese. Jsem skrčená za keřem. ,,Mám tě!" Byla jsem prudce vytažena z keře a dopadla jsem s plesknutím na zem. Nade mnou se skláněla mě odněkud známá osoba. ,,Emili, ty si mě nepamatuješ, tak si vzpomeň no, kdo já sem?" Smál se na mě ...***Nevím, jak dlouho tady ležím, ale bolí mě hlava a nemohu si na nic vzpomenout. Násilím do mě pumpují prášky a kdesi cosi. Už si ani pořádně nepamatuji své jméno. Každý den za mnou chodí jeden muž, a stále se mě ptá, zda už se vzdávám. Dneska se ho asi zeptám proč tu jsem. Nevím jak dlouho tady jsem, ale mám pocit že umřu. Zase přišel. ,,P-proč tady j-jsem?" Rozkašlala jsem se a kašel nemohla zastavit ...…