□115□
7,1K překročili jsme další hranici ♥ thanks ♥
,,Brácho, naučíš me kreslit?"
,, Jistě"
,, Začneš s obličejem, pak vlasy..."
o tři minuty později
,,Ok jsem unavená, je to těžký, nepustíme raději televizi?"
*naprosto bezstarostný výraz*
Milí mladší sourozenci,
Když už si dáme tu práci a něco vás naučíme, tak se soustřeďte, protože my bychom mohli misto toho si třeba číst..
Tedy, tohle nastane pouze pokud ten čas vůbec obětujete. Taky to může vypadat takto:
,, Naučíš mě kreslit."
*čtu si*
*podívám se na ni stylem neotravuj a chcípni*
*podivá se na me pohledem psí oči*
,, Těší mě ,že si myslíš, že umím kreslit."
,, Tak naučíš mě to?"
*zvednu hlavu od knížky*
,, Ne"
*čtu si*
*jekot, vřískot, je naštvaná*
Taková denní rutina :)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro