Audrey seděla vedle mě v autě a mířily jsme na oddělení policie. Bylo to těžké, ale přemluvila jsem policisty, aby jí nechali jet semnou, že pojedeme za nimi. Audrey byla smutná a snad i toho všeho litovala.

„ Bude to v pohodě, uvidíš. Myslím si, že to trestní oznámení nepodá a nechá to být."

„ Podá ho, to vím. Jen pořád přemýšlím nad tím, co řekla. Líbilo se ti to s ní? Uvažovala si nad tím, že bys mě opustila?"

„ Samozřejmě, že to není pravda. Celé si to vymyslela, protože bych neopustila někoho tak skvělého, jako jsi ty.  Vůbec nad tím nepřemýšlej," řekla jsem a chytila jí za ruku. Usmála se a já se uklidnila. Věděla jsem, že mi věří a to pro mě bylo důležité. Na policii jsme dojely za téměř dvacet minut. Demi už tam byla a čekala společně s policistou na Audrey. Ihned si jí vzali do kanceláře. Posadila jsem se na volnou židli v chodbě a netrpělivě vyčkávala až vyjde ven. Doufala jsem, že jí pustí domů a tam společně vymyslíme jak z toho ven. Během čekání jsem obvolala lidí, aby někdo převezl její auto a zařídila jsem náhradu za sebe. Neměla jsem radost z toho, ale stejně jsem musela udělat nějaké papíry.

***

„ Jsem tady, můžeme jet," ozvalo se po zhruba třech hodinách a já si oddychla. Byla pravda, že mě to přestávalo bavit a trvalo to na můj vkus až moc dlouho. Rychle jsme z budovy odešly a bez jakéhokoli koliv slova nasedly do auta. „ Bylo to hrozný a pravděpodobně se to bude opakovat. Odvez mě k autu," řekla najednou a já pocítila nutnost jí chytit za ruku.

„ Auto už máš doma, to jsem zařídila. Podala to trestní oznámení nebo ne?"

„ Jestli jsi doufala, že to neudělá, spletla jsi se v ní. Udělala to a ještě s radostí. Teď už by jsme právníka měly zajistit," řekla a opřela si hlavu o okénko. Bylo mi jí líto, protože jsem nechtěla, aby se dostala do takových problémů. A dostala se do nich kvůli mě.

„ A neexistuje nějaká možnost jak jí donutit, aby to stáhla?"

„ Zkoušela jsem to. Nabídla jsem jí padesát tisíc liber, když to stáhne. Jenomže mi řekla, že moje peníze nechce, že jich má dost. Odvolala jsi Marcuse?"

„ Samozřejmě, že jsem ho odvolala. Řekla jsem, že nám do toho něco vlezlo a musíme to přesunout, že se mu ozvu. Peníze teda nechce, tak oč jí jde?"

„ To můžeme jen hádat, protože bude těžké to zjistit. Snad se pomstít? Zničit nám život?" ptala se Audrey, ale jen bezradně pokrčila rameny. Sama jsem netušila proč to dělá. Musela vědět, že právník z toho Audrey dostane. Třeba ne úplně, ale částečně rozhodně.

„ Možná tuším proč to dělá. Mstí se mě, ale na mě nemůže, tak k tomu zneužije tebe. Ale to je jedno, dneska to nechci už řešit," řekla jsem a zajela do garáže. Obě jsme byli skutečně unavené a tak jsme si udělali jen rychlou večeři a Audrey o několik minut později ulehla do postele. Já jsem udělala ještě nějaké papíry, co se firmy týkaly a zapsala odjeté jízdy, které mi řidiči potvrdili. Poté jsem zkontrolovala faktury a také se odebrala do sprchy a následně do postele.

„ Dobrou noc, zlato. A omlouvám se, že jsem takhle pokazila zbytek dne."

„ To je v pořádku. Všechno to vyřešíme a bude zase klid. Miluji tě a to i s těmito problémy. Slíbily jsme si, že budeme spolu v dobrém i zlém, ne?" zeptala jsem a políbila jí na rty. Ona mi s úsměvem polibek opětovala a přitáhla si mě do objetí.

„ Já vím," šeptla a za chvíli bylo slyšet jen tiché oddechování. I já se za chvíli odebrala do říše snů a doufala jsem, že vše dobře dopadne.

Názor na dnešní kapitolu a na chování Demi, Audrey a Scarlett? Je pochopitelné, že to podala, nebo se vůči Scarlett mohla zachovat jinak? Názory, kritiku i pochvalu do komentáře :-) za každou hvězdu a přečtení velké díky :-)