
Část XXXIV.
Když jsem dojela na letiště, zbývalo mi ještě několik minut do příletu letadla. Neměla jsem vůbec ponětí, kdo je žena, která si nás objednala. Vylezla jsem z auta a opřela se o něj. Pohledem jsem zkoumala své okolí a lidí, kteří kolem procházeli. Bylo jich málo, protože na tento terminál létala především soukromá letadla, která patřila boháčům a nebo celebritám. Když jsem se nahnula do auta, že vyndám klíčky a půjdu dovnitř, zaslechla jsem kufr na kolečkách a tak jsem se chystala otočit.
„ Ráda tě vidím," ozval se pro mě známý hlas a tak jsem se zarazila. Vylezla jsem z auta a pomalu se otočila. Pohled na Demi, mě velmi překvapil. Většinou jezdila s bodyguardy a svým autem, ale to tu v tuhle chvíli neměla. Vedle ní staly dva muži v obleku a s kamenným výrazem si mě prohlíželi.
„ Promiň, ale na někoho čekám. Nemám na tebe čas," řekla jsem a snažila se jí obejít.
„ Čekáš na mě, jen jsem nahlásila jiné jméno," odpověděla a já bezradně sklonila hlavu. Za tři roky mě nenapadlo, že bych se s ní mohla sejít tváří v tvář. Neměla jsem z toho dobrý pocit a necítila jsem se zrovna příjemně.
„ Proč?" byla jediná otázka, která mě v tu chvíli napadla. Celé tři roky mě nikdo nevyhledal a najednou se objeví Demi.
„ Můžeme si někde promluvit? Jen ty a já?" zeptala se a já se opřela o auto. Tohle setkání nebylo pro mne vůbec jednoduché a vraceli se mi vzpomínky na minulost. Na minulost, která měla zůstat zapomenuta.
„ Nemáme o čem mluvit, kam chceš odvézt?" snažila jsem se konverzaci, co nejdříve ukončit a odvézt jí na místo, které si určí.
„ To se pleteš, máme o čem mluvit," odpověděla a já si bezradně povzdechla.
„ Fajn, kde si chceš promluvit? Ke mě nemůžeme a v autě to zrovna příjemné nebude, když je venku takové vedro," řekla jsem a zahlédla její úsměv. Dříve bych řekla, že mi chyběl, ale v tuhle chvíli jsem věděla, že to tak není.
„ U mě na hotelu. Pojedeš do hotelu four seasons," řekla a já souhlasně kývla hlavou. Muži jí dali do kufru zavazadla a pak nastoupili k ní na zadní sedadla. Bylo to zvláštní, protože tři roky po mě nikdo netoužil a najednou se objeví zrovna Demi. Jak moc se mi tohle nelíbilo.
****
Když jsme vešli do pokoje, tak muži zůstali venku a uvnitř jsme se ocitly zcela samy. Pokoj byl vcelku luxusní, mnohem lepším, než celý můj byt a to jsem skromně zrovna nežila.
„ Mohu ti nabídnout skleničku vody?" zeptala se a odložila do rohu tašku a kufr, který měla. Pokývla jsem hlavou a došla do menší skleničky, kde natáčela vodu z kohoutku. Podala mi jí a já se na ní tázavě podívala.
„ Tak o čem chceš mluvit?"
„ O tobě, o mě, o nás. Scar, vrať se zpátky do L.A. Vrať se ke mě a vše bude jako dříve," řekla a já se po napití vody zakuckala.
„ Ty jsi se úplně zbláznila, viď? Celé tři roky o mě nikdo nejevíte zájem. Tři roky, děláte, že neexistuji a teď se mám vrátit?"
„ Nemohla jsem tě najít, protože jsi zmizela a nikdo nevěděl kde jsi," odpověděla a postavila se vedle mě.
„ To jsou jen kecy tohle. Moc dobře jste to museli vědět. Mám úspěšnou firmu."
„ Na tom vůbec nezáleží, protože jsi v Londýně a já v L.A. Scarlett, chybíš mi. Vrať se prosím, přeci naše láska nezmizela," řekla a já sklonila hlavu. Kdysi nějaká láska existovala, ale teď jsem byla vdaná za někoho, koho jsem opravdu milovala.
„ Demi, odpusť, ale to už dávno není pravda. Já..," nestačila jsem doříct, protože se naše rty náhle setkaly. Chvíli mi trvalo než jsem se vzpamatovala a uvědomila si, co se děje. Silou vůle jsem jí od sebe odstrčila a poodstoupila.„ Promiň, ale tohle nemůžeme. Někoho mám," řekla jsem a lehce si otřela rty.
„ To přeci nevadí. Skončíš to a budeme zase spolu. Vím, že mě miluješ."
„ Řeknu to jednou a víckrát to opakovat nebudu. Nemiluji tě a potom, co jsi provedla jsem tě nesnášela. Mám teď ženu, kterou miluji, udělala bych pro ní cokoliv a totéž ona pro mě. A taky jsem si jí vzala. Doufám, že ti tohle stačí."
„ Ne, tohle jsi neudělala. Tomu nevěřím," odpověděla a já před ní nastavila ruku.
„ Udělala a jsem šťastná. Tak jako nikdy předtím. Zavolej, když budeš chtít někam odvézt, ale já musím jít. Mám další zakázku," řekla jsem a než stačila jakkoli zareagovat, pokoj jsem opustila. Rychle jsem sedla do auta a vyrazila zpět na letiště, kde na mě čekal další zákazník.
Může něco zkomplikovat Demiino překvapení? A dozví se Audrey, co se stalo v pokoji? Nebo to zůstane utajené a Scarlett na to zapomene? A co mohou chtít řešit s neznámým mužem, který k nim večer přijede?
Nápady k příběhu, připomínky, chválu do komentářů :-) Za každý hlas předem děkuji ☺️
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro