Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Část XXXIV.

Když jsem dojela na letiště, zbývalo mi ještě několik minut do příletu letadla. Neměla jsem vůbec ponětí, kdo je žena, která si nás objednala. Vylezla jsem z auta a opřela se o něj. Pohledem jsem zkoumala své okolí a lidí, kteří kolem procházeli. Bylo jich málo, protože na tento terminál létala především soukromá letadla, která patřila boháčům a nebo celebritám. Když jsem se nahnula do auta, že vyndám klíčky a půjdu dovnitř, zaslechla jsem kufr na kolečkách a tak jsem se chystala otočit.

„ Ráda tě vidím," ozval se pro mě známý hlas a tak jsem se zarazila. Vylezla jsem z auta a pomalu se otočila. Pohled na Demi, mě velmi překvapil. Většinou jezdila s bodyguardy a svým autem, ale to tu v tuhle chvíli neměla. Vedle ní staly dva muži v obleku a s kamenným výrazem si mě prohlíželi.

„ Promiň, ale na někoho čekám. Nemám na tebe čas," řekla jsem a snažila se jí obejít.

„ Čekáš na mě, jen jsem nahlásila jiné jméno," odpověděla a já bezradně sklonila hlavu. Za tři roky mě nenapadlo, že bych se s ní mohla sejít tváří v tvář. Neměla jsem z toho dobrý pocit a necítila jsem se zrovna příjemně.

„ Proč?" byla jediná otázka, která mě v tu chvíli napadla. Celé tři roky mě nikdo nevyhledal a najednou se objeví Demi.

„ Můžeme si někde promluvit? Jen ty a já?" zeptala se a já se opřela o auto. Tohle setkání nebylo pro mne vůbec jednoduché a vraceli se mi vzpomínky na minulost. Na minulost, která měla zůstat zapomenuta.

„ Nemáme o čem mluvit, kam chceš odvézt?" snažila jsem se konverzaci, co nejdříve ukončit a odvézt jí na místo, které si určí.

„ To se pleteš, máme o čem mluvit," odpověděla a já si bezradně povzdechla.

„ Fajn, kde si chceš promluvit? Ke mě nemůžeme a v autě to zrovna příjemné nebude, když je venku takové vedro," řekla jsem a zahlédla její úsměv. Dříve bych řekla, že mi chyběl, ale v tuhle chvíli jsem věděla, že to tak není.

„ U mě na hotelu. Pojedeš do hotelu four seasons," řekla a já souhlasně kývla hlavou. Muži jí dali do kufru zavazadla a pak nastoupili k ní na zadní sedadla. Bylo to zvláštní, protože tři roky po mě nikdo netoužil a najednou se objeví zrovna Demi. Jak moc se mi tohle nelíbilo.

****
Když jsme vešli do pokoje, tak muži zůstali venku a uvnitř jsme se ocitly zcela samy. Pokoj byl vcelku luxusní, mnohem lepším, než celý můj byt a to jsem skromně zrovna nežila.

„ Mohu ti nabídnout skleničku vody?" zeptala se a odložila do rohu tašku a kufr, který měla. Pokývla jsem hlavou a došla do menší skleničky, kde natáčela vodu z kohoutku. Podala mi jí a já se na ní tázavě podívala.

„ Tak o čem chceš mluvit?"

„ O tobě, o mě, o nás. Scar, vrať se zpátky do L.A. Vrať se ke mě a vše bude jako dříve," řekla a já se po napití vody zakuckala.

„ Ty jsi se úplně zbláznila, viď? Celé tři roky o mě nikdo nejevíte zájem. Tři roky, děláte, že neexistuji a teď se mám vrátit?"

„ Nemohla jsem tě najít, protože jsi zmizela a nikdo nevěděl kde jsi," odpověděla a postavila se vedle mě.

„ To jsou jen kecy tohle. Moc dobře jste to museli vědět. Mám úspěšnou firmu."

„ Na tom vůbec nezáleží, protože jsi v Londýně a já v L.A. Scarlett, chybíš mi. Vrať se prosím, přeci naše láska nezmizela," řekla a já sklonila hlavu. Kdysi nějaká láska existovala, ale teď jsem byla vdaná za někoho, koho jsem opravdu milovala.

„ Demi, odpusť, ale to už dávno není pravda. Já..," nestačila jsem doříct, protože se naše rty náhle setkaly. Chvíli mi trvalo než jsem se vzpamatovala a uvědomila si, co se děje. Silou vůle jsem jí od sebe odstrčila a poodstoupila.„ Promiň, ale tohle nemůžeme. Někoho mám," řekla jsem a lehce si otřela rty.

„ To přeci nevadí. Skončíš to a budeme zase spolu. Vím, že mě miluješ."

„ Řeknu to jednou a víckrát to opakovat nebudu. Nemiluji tě a potom, co jsi provedla jsem tě nesnášela. Mám teď ženu, kterou miluji, udělala bych pro ní cokoliv a totéž ona pro mě. A taky jsem si jí vzala. Doufám, že ti tohle stačí."

„ Ne, tohle jsi neudělala. Tomu nevěřím," odpověděla a já před ní nastavila ruku.

„ Udělala a jsem šťastná. Tak jako nikdy předtím. Zavolej, když budeš chtít někam odvézt, ale já musím jít. Mám další zakázku," řekla jsem a než stačila jakkoli zareagovat, pokoj jsem opustila. Rychle jsem sedla do auta a vyrazila zpět na letiště, kde na mě čekal další zákazník.

Může něco zkomplikovat Demiino překvapení? A dozví se Audrey, co se stalo v pokoji? Nebo to zůstane utajené a Scarlett na to zapomene? A co mohou chtít řešit s neznámým mužem, který k nim večer přijede?

Nápady k příběhu, připomínky, chválu do komentářů :-) Za každý hlas předem děkuji ☺️

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro