Ráno jsem se probudila celkem brzy. Překvapením pro mě bylo, že Tess byla pryč a nevzbudila mě. Pomalu jsem vylezla z postele a oblékla si tepláky, které jsem měla po ruce. Tiše jsem vylezla z pokoje a vydala se do kuchyně odkud se ozývaly zvuky, které jsem přikládala k odložení hrnečku.

„ Dobré ráno, proč ještě nespíš?" zeptala jsem se a došla k Tess. Políbila jsem jí na tvář a šla si dělat kávu.

„ Nemohla jsem spát, ale ty jsi ještě mohla. Nějak musím nad vším přemýšlet," odpověděla a já vložila lžičku s kávou do hrnku. Nasypala jsem k tomu trochu cukru a dala vařit vodu.

„ Nad čím? Jestli se teda mohu zeptat?"

„ Nad námi. Nad posledními událostmi," odpověděla mi téměř ihned a já zpozorněla. Zalila jsem si kávu a dala do toho mléko. Poté jsem si sedla naproti Tess a zvídavě jí pozorovala.

„ Něco se snad stalo? Udělala jsem snad něco špatně?"

„ Ne, teda alespoň ne ty. Možná je u mě něco špatně. Miluji tě, ale nějak nemohu zapomenout," odpověděla a já sklonila hlavu. Tušila jsem, že to bude těžké, ale doufala jsem, že je to již za námi.

„ Myslela jsem si, že je to už za námi. Co se stalo, že se vracíme k tomu, co bylo?"

„ Já nevím, možná jen přemýšlím, proč jsi se vrátila. Přišla jsi s Carlem, nikoliv sama. Přišla jsi, protože jsi neměla kde bydlet a ne proto, že jsi se chtěla vrátit ke mě," řekla a já nedokázala pozvednout hlavu a podívat se jí do očí. Částečně měla pravdu. Byla pro mě jediná možnost jak neskončit na ulici. Ale na druhou stranu, pořád jsem k ní něco cítila a tenhle návrat to jen posílil.

„ Máš pravdu, že jsem neměla kde bydlet a byla jsi jediná možnost, abych neskončila na ulici. Carla jsem vzala sebou, protože je to kamarád a nechtěla jsem ho nikde nechat. Ale návrat sem, mi potvrdil, že k tobě pořád něco cítím."

„ Aha, takže jsem si to myslela dobře. Nevrátila jsi se kvůli mě, ale kvůli bydlení. Že ke mě něco cítíš? Jak jsi ke mě mohla něco cítit, když jsi chtěla začít nový vztah?"

„ Tess, musíme se vracet k tomu, co bylo? Nemůžeme prostě žít tím, co je teď?"

„ Ne nemohu žít dneškem, když jsme si to vůbec nevysvětlili. Můžeš mi na to odpovědět? A za druhé, když jsi mě tolik milovala, proč jsi odešla?"

„ Ten vztah by nefungoval. Chtěla jsem začít jinde a na novo, ale nevyšlo to. Nemilovala mě a proto jsem tady. Moc dobře víš, že vztah byl v té práci zakázaný a já o tu práci hodně stála. Potřebovala jsem jí a věděla jsi to moc dobře," řekla jsem a zahlédla její nechápavý výraz. V tu chvíli bych si nejraději nafackovala a tu větu nikdy nevyřkla.

„ Aha, chápu. Byla pro tebe důležitější než já a náš dvouletý vztah. Aspoň vím, jaké máš v životě priority a mohu se nadále obávat, že to uděláš znovu. Jdi se obléknout, musíme za chvíli vyrazit do práce," řekla a bez jediného pohledu se zvedla a odešla. Ještě chvíli jsem seděla v kuchyni a poté se odebrala do pokoje a rychle se převlékla. V autě semnou nepromluvila ani slovo a tak jsem se více věnovala řízení, než debatě mezi námi dvěma. Nechápala jsem tu náhlou změnu, která z ničeho nic nastala.

„ Miluješ mě vůbec, nebo proč semnou jsi? Zamysli se nad tímhle a večer mi dej odpověď. Teď jí nechci, dám ti na to dost času," řekla a já na ní překvapeně pohlédla. V hlavě mi kolovala jediná otázka, jak jí tahle otázka mohla jen napadnout.

Tak jsem zpátky s další kapitolou. Jak se vám líbila? A co si myslíte o Tess? Je to pochopitelné, nebo by mohla začít Scarlett věřit? A je si Scar opravdu jistá svými city? Co může Scar ještě udělat, aby posílila důvěru? A jak by jste se v jejích situaci zachovaly vy?