Chvíli jsem hledala v notebooku papíry, které jsou potřebné k výpovědi a bezradně se na ní podívala.

„ Proč jste mu to vůbec dovolila?" zeptala jsem se najednou a i Dee se na mě překvapeně podívala.

„ Nebyla jste tu a prý mu ukradli telefon, tak vám neměl jak zavolat. Ale řekla jsem, že to auto tu musí být dříve než přijdete."

„ Neměla jste k tomu žádné právo. Vy jste mi zavolat mohla a přesto jste to neudělala. Věděla jste, že bych to nedovolila."

„ To auto zaplatím a už se to nebude opakovat. Věřte mi, prosím," řekla a já zakroutila hlavou.

„ Je mi to líto, Lucy. Ale nedokážu vám už věřit. Tohle je už podruhé a to nemohu jen tak přejít. Auto řešit nebudu, protože vám musím dát výpověď."

„ To přeci nemůžete, mám dítě a práci si jen tak nenajdu. Vždyť minule jsem to vysvětlila," řekla a překvapeně na nás hleděla. Snad i pohledem žádala Audrey, aby se jí zastala, ale to nebyla dobrá cesta.

„ Ale zklamala jste moji důvěru a teď to je po druhé. Musela jste vědět, že dostanete výpověď," řekla jsem a došla k tiskárně. Vyjmula jsem papíry a poté jí je podala.„ Podepište to a dám vám polovinu odstupného."

„ Tohle přece nemůžete, chybu udělal někdy každý."

„ To sice ano, ale poučil se. Vy jste se nepoučila a tu chybu udělala znovu," řekla jsem a podala jí tužku. Ona si jí vzala a podepsala oba papíry. Já mezitím vyndala několik bankovek a podala jí je.„ Jste tu čtyři roky a za každý rok máte 4000 liber, takže tady je 8000 liber. Vezměte si všechny své věci a opusťte firmu," řekla jsem a ona s kývnutím hlavy vstala.

„ Chvíli jsem si myslela, že tu výpověď jí nedáš," řekla Audrey a naklonila se ke mě, aby mě políbila. Polibek jsem jí s radostí dala a usmála se. „ Tak už můžeme jít domů ne?" zeptala se a já přikývla. Do ruky jsem vzala pouze notebook a poté opustila kancelář. Naposled jsem se rozloučila s Lucy a poté odešla. Jerryho jsem požádala, aby jí zkontroloval a převzal od ní kartu a klíče od kanceláře. Když bylo vše domluvené a Dee odjela svým autem, ještě jsem chvíli seděla v autě  a přemýšlela zda to bylo správné. O chvíli později jsem se nakonec vydala domů i já a dorazila skoro o čtvrt hodiny později.

„ Konečně, kde jsi se zapomněla?"

„ Dee, potřebovala jsem si to trochu přebrat v hlavě. Když seženu řidiče, chybí mi asistentka. Musím najít někoho nového," řekla jsem a po odemčení vešla do domu.

„ To můžeš, ale dělat později. Teď mám v plánu jiné věci, tak se uvolní," šeptla mi do ucha a začala mě líbat. Polibky jsem jí oplácela a sundala si sako, které jsem zázrakem pověsila.

„ Tohle je skvělý plán, ale je tu pár drobností. Mám ještě hlad, protože ta porce smažených nudlí byla malá. Za druhé bych si ráda dala uvolňující sprchu a za třetí musím dodělat něco do práce. Nestihla jsem to," řekla jsem a Audrey se odtáhla. Vypadala zklamaně, ale večer jsem chtěla věnovat jen jí.

„ Musíš pořád řešit práci? Vždyť je potřeba, aby jsi se taky odreagovala. Co kdybych pozvala Marcuse? Pak bychom na sebe neměli čas vůbec," řekla a odebrala se do obýváku.„ Co si dáš k jídlu? Vařit nebudeme tak ti něco objednám."

„ Dee, víš že tě miluji a jsem ráda za každou chvilku, kterou spolu můžeme být. Objednej cokoliv."

„ Já vím, zlato. Jen jsme spolu strašně málo a to mi chybí. Co kdybychom vyrazili někam na dovolenou?"

„ Výborný nápad. Na něco se podívej a až se vrátím ze sprchy, řekneš mi to," řekla jsem a políbila jí na tvář. Byla kouzelná, když se rozčilovala, ale v jednom měla pravdu. Trávily jsme spolu strašně málo času a to se přeneslo do našeho vztahu. Práce se poslední dobou pro mě stala důležitější než vztah mezi mnou a Dee.