Večeře se blížila a já začínala být dost nervózní. Zároveň jsem se na Demi dost těšila a doufala, že skutečně uvařila. Nerada jsem jedla kupované jídlo, ale když to muselo být, nedalo se nic dělat.

„ Je skoro osm, mohu vyrazit. Vše bude v pohodě, už tě nic nemůže překvapit," řekla jsem si pro sebe a usmála jsem se. Jak moc jsem se mýlila, jsem se měla přesvědčit za pár minut. Pomalu jsem vyšla z domku a došla až ke dveřím. Z těch vyběhl Carl a snažil se mě táhnout pryč, ale já se zastavila a nechápavě na něj pohlédla.

„ Carle, nikam nemohu. Demi na mě čeká s večeří," řekla jsem a on se jen pousmál.

„ Také jsem si myslel, že je vše pro tebe, ale není. Má tam společnost. Oba jsme se hrozně spletli."

„ Jakou společnost? To je nějaká hloupost. Vždyť mi řekla, že mě miluje," odpověděla jsem a vydala se zpět ke dveřím.

„ To samé řekla i té, co tam teď je. Jen si s námi hrála, ale já na tohle nemám. Končím tady," odpověděl a já jen s úsměvem zakroutila hlavou. Nevěřila jsem, že by něco takového udělala. Pomalu jsem vešla do domu a rozhlédla se. Nikde jsem jí neviděla, ale zvuky vycházející z kuchyně mi cestu ukázali. Ovšem to, co jsem viděla, jsem už nikdy vidět nechtěla. Líbala se tam s nějakou ženou a rukou jí zajížděla pod šaty.

„ A já kráva ti věřila," řekla jsem a nechala po tváři stékat slzu. Ona se rychle upravila a otočila se na mě.

„ Měla jsi přijít až za deset minut, co tu děláš? To je moje dávná kamarádka," řekla a snažila se nedat znát nervozitu. Pomalu jsem k ní došla a pohlédla jí do očí. Nelitovala toho, snad se mi i vysmívala.

„ A ví tvoje kamarádka, že spíš s každým? Že i mě jsi včera líbala a říkala mi, že mě miluješ? A já byla tak najivní, že jsem ti věřila," odpověděla jsem a moje ruka se silou dotkla její tváře. Vypadalo to, že jí to překvapilo a neví, co na to říci. „ Skončil ti bodyguard a já budu další. Jak ty se bez nás obejdeš? A taky bych si žádala těch 60000 dolarů jako odstupné, co mám ve smlouvě," řekla jsem a natáhla k ní ruku. Jen se sklopenou hlavou kývla a obešla mě.

„ Zamysli se nad tím, zda ti za to stojí. Jsi pěkná holka a máš na víc. Ona ti věrná nebude," řekla jsem a odešla do chodby. Demi za chvíli přišla a v ruce držela tři balíčky bankovek. Podala mi je a chytla mojí ruku.

„ Mohla by jsi se přidat, nemusíš odcházet."

„ Jsi vážně ubohá. Jdu se sbalit a odjíždíme. Beru sebou i Carla. I jemu dej odstupné, jinak budeš mít problémy," odpověděla jsem a odešla ven. Carlovi jsem dala instrukce a oba jsme se dali do balení věcí. Měla jsem jen pár tašek s oblečením a botami, hygienou a nějaké drobnosti. Carl toho měl o maličko více, ale auto by toho vzalo mnohem více. Rozjela jsem se směrem, který jsem znala nejlépe. Má bývalá přítelkyně mi nabídla, že když budu potřebovat, mohu se kdykoliv vrátit a bydlet u ní. Momentálně mi šlo pouze o to bydlení.

„ Kam jedeme?"

„ Za mou bývalou přítelkyní. Mám u ní volný pokoj. Slíbila mi to, když jsem odešla za prací a rozešla se s ní," odpověděla jsem a soustředila se na jízdu.

„ Proč jste se rozešli? Něco ti provedla?"

„ Ne, ale nemohly jsme spolu být. Byla to podmínka ve smlouvě. Nemít vztah."

„ Aha, chápu. Tak snad nás k sobě vezme."

„ O tom nepochybuji," odpověděla jsem a usmála jsem se.

Vážení čtenáři, došlo k menším změnám, kterých jste si jistě všimli. Doufám, že vás to neodradí a budete číst i nadále.