Když jsem po kontrole vešla do haly,rozhlížela sem se, abych zahlédla mě známou tvář. Nikde jsem jí neviděla, ale blížil se ke mě neznámý muž.

„ Slečna Davisová?" zeptal se a já kývla hlavou.„ Čeká vás v autě," pokračoval a když mi vzal kufr a tašku, vydala jsem se za ním. Když jsem nasedla do auta, hned jsem Demi objala a nechala volně stékat slzy.

„ Ale no tak, co se děje? Mám se ptát teď nebo až na pokoji?" zeptala se objímala mě. Bylo to zvláštní být v jejím objetí, ale zároveň příjemné.

„ Až budeme samy, promiň. Ale jsi jediná komu tady věřím," řekla jsem a ona na mě pohlédla. Zřejmě mě nechápala, ale věděla jsem, že pochopí. Když jsme dorazili na hotel a já se v jejím pokoji usadila na gauč, dala mi skleničku s džusem a posadila se vedle mě.

„ Tak povídej. Co se stalo, že si mi volala," pobídla mě a mě se do očí nahrnuly další slzy.

„ Podváděla mě. Podváděla mě čtyři měsíce se svojí zaměstnankyní a chtěla zažádat o rozvod," řekla jsem a otřela si tváře. Demi na mě překvapeně pohlédla a vstřebávala ty slova. „ Dokonce jí vzala na dovolenou, kde jsem měla být. A ta její milenka mi to vše řekla. Tajila i to, že je vdaná. Vyšlo to najevo před čtrnácti dny, když ji vypadl snubní prstýnek."

„ Proboha, ona tě celé čtyři měsíce podvádí a pak svojí milenku vezme na vaší dovolenou? Kde je? Tohle si za klobouk nedá!" řekla a přitom zvýšila hlas. Lehce jsem si otřela oči a pohlédla na Demi. Hned na to jsem hlavu sklopila a vložila jí do dlaní. Demi mě znovu objala a hlásila ve vlasech.

„ Zůstala tam. Doufala jsem, že mě dojede nebo něco. Čtyři hodiny měla na to, aby letadlo stihla. Ale odletěla jsem sama. A teď si tam nejspíše užívají."

„ Ticho, ano? Nějak to vyřešíme. Hlavně nemysli na to, co se tam děje nebo ne," řekla a lehce mě líbla do vlasů. Bylo to příjemné, ale moje slzy to nedokázalo zastavit. Tak moc jsem Dee milovala, že kdyby semnou odletěla odpustila bych jí.

„ Dems, ona si mě vzala. Dala slib a přitom jsem jí úplně ukradená. Ptám se sama sebe zda je to její první románek a zda mě vůbec milovala."

„ Scarlett, takhle nemůžeš přemýšlet. Třeba to byl jen úlet a teď toho lituje. Třeba má strach, že jí chceš opustit."

„ Úlet? Úlet to byl možná u tebe, ale ne u ní. Trvá to čtyři měsíce, lhala mi. Tvrdila, že jde do práce a přitom byla s ní! Kolikrát šla do práce a kolikrát byli spolu? Vrátila se a pak spala semnou! Chápeš to?" řekla jsem a snažila se slzy držet svými víčky. Demi mě objímala a snažila se mě uklidnit.

„ Já bych tohle nikdy neudělala, ale já jsem já. Mrzí mě, že se takhle trápíš. Vidím to nerada. Dáš mi tvůj telefon? Něco mě napadlo," odpověděla a já i když nerada, jí telefon podala. Do telefonu něco napsala a poté mi ho dala zpátky. Byla tam odeslaná zpráva pro Dee. Chvíli jsem na to jen koukala a pohledem těkala mezi jí a telefonem.

„ Máš 24 hodin na to, aby jsi se vrátila do Londýna. Pak Scarlett odjíždí semnou do L.A. a už jí nikdy neuvidí. Demi," stálo ve zprávě a já snad přestala i na chvíli brečet.

„ Tohle myslíš vážně? Víš, že odjet nemohu. Mám tu firmu."

„ I přes to všechno, co se stalo, tohle myslím vážně. Pořád tě miluju a nedovolím, aby jsi se trápila. Když nedorazí, sbalíš si věci a odjíždíme. Aspoň na nějakou dobu, než se dáš dohromady."

„ Nevím, co na to říci. Momentálně jsem úplně v háji. Nemohu se někde natáhnout? Jsem nějaká utahaná," zeptala jsem se a Demi si poklepal na nohy. Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem se natáhla a poslední, co jsem ucítila, bylo jak mě přikrývá.

Tak tohle mi dalo opravdu zabrat. Ufff..Doufejme, že Dee dorazí a vše se vysvětlí. Přeci jí Scarlett nemůže být tak lhostejná...