Část IX.
Když jsme ležely v ložnici vedle sebe, dívala jsem se do stropu a přemýšlela. Nevěděla jsem, co dělat a jak se zítra zachovat.
„ Dee? Spíš?" ozvalo se vedle mě a tak jsem otočila hlavu do levé strany.
„ Ne, nespím. Děje se něco?"
„ Nevím, možná. Co jsi myslela tím, že bys mohla mít deset holek, ale milovala bys jen mě?" zeptala se a podívala se mi do očí. Doufala jsem, že tuhle větu nebude rozebírat, ale zřejmě jsem se spletla.
„ Nijak jsem to nemyslela, Scar. Byla to jen hloupá věta. Mám tebe a více nepotřebuji. Miluju a vždy budu milovat jen tebe," odpověděla jsem a lehce jí políbila.
„ Dobrá, dobrou noc. Miluju tě," odpověděla a přitulila se. Objala jsem jí kolem pasu a zavřela oči. Chtěla jsem dnešek zaspat a určité věci zcela zapomenout.
Ráno jsem se vzbudila první a tak jsem opatrně vylezla z postele. Jako každé ráno před prací jsem si dala sprchu a hodila na sebe černý oblek. Když jsem odcházela, Scarlett ještě spala a tak jsem jí tam nechala vzkaz. Celkem jsem spěchala, čekal mě rozhovor s Jane. Sama jsem netušila jak tohle vyřešit a dostat se z této situace.
„ Jane? Jsi tu?" zvolala jsem ve chvíli, kdy jsem vstoupila do kanceláře. Překvapila mě příjemná vůně kávy a pootevřené dveře do kanceláře. Přijela jsem téměř o hodinu dříve a tak jsem nečekala, že by tam už byla. Když jsem vešla do kanceláře, před očima se mi objevila kytice růží. Každá byla jiné barvy a krásně voněly.
„ Jane, co to sakra...," nedořekla jsem, protože se její rty ocitly na mých. Nevím, co mě to napadlo, ale polibek jsem jí oplatila.
„ Slovo děkuji, zcela postačí. Udělala sem nám snídani a kafe. V 9 přijde nějaký pán Smith, jde o možného kupce."
„ Díky, dáš to do vody? Pak by jsme měli něco probrat. Je to důležité a zamkni dveře," řekla jsem a Jane přikývla. Zřejmě tušila, že se něco děje a její tušení bylo správné. Prsty jsem si přejela přes rty a nervózně si povzdechla.
„ Co se děje, Dee? Nechceš doufám popřít, co cítíš?" Řekla a vzala si židli. Posadila se vedle mě a upřeně mě sledovala.
„ Já nevím. Není správné, že k tobě tohle cítím. Tohle celé je špatně," řekla jsem zklesle a sledovala jí. Vypadalo to, že něco takového čekala. Vzala mé ruce a stiskla je ve svých.
„ Proč je to špatné? Cítíme to samé, Dee. Není špatné někoho milovat," řekla a já stáhla ruce. Napila jsem se kafe, které připravila a lehce si olízla ret.
„ Proč? Protože jsem vdaná. Čtyři roky jsem vdaná za Scarlett, která mě i přesto vše miluje a je ochotná na to zapomenout."
„ To chceš tohle všechno zahodit? Budeš radši s někým koho nemiluješ?" zeptala se a já se rychle zvedla. Došla jsem oknu a opřela se o parapet.
„ Já nechci zahodit nic. Nechci ublížit ani tobě a ani Scarlett. Tohle si vážně nezaslouží," odpověděla jsem a sklopila hlavu. Věděla jsem, že si zadělávám na problém, ale hodlala jsem riskovat.
„ Přijede sem dneska?" zeptala se Jane a došla ke mě. Objala mě ze zadu kolem pasu a já se o ní opřela.
„ Ne, má toho prý hodně. Alespoň to říkala, takže by se tu ukázat neměla. A když jsme u toho, firmu prodávat nebudu. Zaplatila dluh," řekla jsem a otočila se čelem k Jane.
„ Není to jen tak, že?"
„ Chce, abych zjistila kam se ty peníze ztratily a kdo je za to zodpovědný."
„ A sakra, to je drsná podmínka. Máš nějaký plán? Jak to chceš zjistit?" zeptala se a já jen pokrčila rameny.
„ Víš, co? Nech to na mě a já to zařídím. Ale máme ještě chvilku čas, tak ho rozumně využijeme. Dopijeme kávu, najíme se a uvidíme, co dál," řekla a usmála se. Poté se ke mě natáhla a letmo mě políbila. Čekal nás dlouhý den.
Díky za hvězdičky a přečtení! Jste skvělí 😍. Váš názor na kapitolu? Vzkazy pro Jane, Dee a Scarlett?
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro