Blondýnek trochu rozpačitě sledoval svého manžela, jak chodí po obývacím pokoji i potom, co dotelefonoval se svým starším bratrem. Jistě, i on byl naštvaný a možná i trochu vzteklý, i když se stalo něco, co tak trochu očekával. Sai prostě začal hrát na tvrdo. Nemůže mít Sasukeho po dobrém, bude ho mít tedy po zlém. První bod, zbavit se jeho manžela. A jak lépe se ho zbavit, když pomineme vraždu, než že si půjde na pár měsíců sednout do basy za ublížení na zdraví?

,,Sasuke," houknul na tmavovláska, který ho ale očividně ignoroval.

S rukama v bok a zrudlým obličejem od vzteku trochu připomínal jeho mámu, když byla nasraná.

,,Hej, Sasuke!" zvýšil trochu hlas, čímž konečně docílil toho, že jeho manžel ustal v pohybu a zvědavě k němu zvedl pohled.

,,Hm?"

,,Uklidni se, jo?"

,,Jak se mám k čertu uklidnit, když mi před několika minutama zmizeli policajti z baráku?!"

,,Hele... Za devět dnů mám narozeniny, to tě ani nezajímá třeba, co bych chtěl za dárek?" zkusil změnit téma.

,,Svobodu?" uchechtl se Sasuke trošku sarkasticky.

,,Ha ha ha, strašně vtipný, pane Uchiho," protočil očima, ,,ještě to není černý na bílým."

Sasuke trochu úpěnlivě zakňučel.

,,Měl jsem ho zmlátit já, na mě by tohle nezkusil," zavrtěl hlavou.

,,To nemůžeš vědět jistě."

,,Vím to na devadesát devět procent."

Naruto si povzdechl.

,,Já toho nelituju, Sasuke," řekl pevně a pokrčil rameny, ,,dostal to, co si zasloužil."

Černovlásek přikývnul a sednul si na gauč na místo, kam jeho manžel poklepal dlaní.

,,To zvládneme," zamumlal blondýnek a chytnul jeho ruku do své.

,,Já vím, že jo, jen... Myslel jsem si, že dá pokoj," utrousil Sasuke zamračeně, ,,Itachi říkal, že sežene na pondělí právníka. Dělá ho jeden jeho dobrý kamarád a ten by s náma mohl zajít k podání vysvětlení."

,,To by bylo fajn," pousmál se Naruto, ,,já budu muset zavolat Kakashimu, že se v pondělí trochu opozdím. To bude fakt úžasnej první den na vyšší pozici."

,,Mám mu to vysvětlit?" povytáhnul s úšklebkem Sasuke obočí.

,,Ne, jen to ne, proboha," zasmál se Naruto zvonivě.

***

V pondělí ráno, chvilku po osmé hodině se Uchihovým domem rozezněl zvonek hlásající netrpělivého návštěvníka.

Sasuke si právě v koupelně upravoval oblek a jen co zvonek zaslechl, rukama si ještě prohrábnul černočerné lesklé vlasy, než se vydal ke dveřím.

,,Ahoj, jsem Sasori. Posílá mě Itachi," představil se vysoký mladík s rudými rozčepýřenými vlasy a hnědýma oříškovýma očima.

,,Sasuke, pojď dál," pozval ho černovlasý s mírným úsměvem na tváři dovnitř.

Mladík vešel do chodby a rozhlédnul se kolem sebe.

,,Dáš si kávu?" zajímal se Sasuke jako správný hostitel.

,,Čaj, černý, prosím, kafe už jsem měl," přikývnul rudovlásek.

,,Hned to bude. Zatím si můžeš jít v klidu sednout do obýváku," mávnul rukou k místnosti, ,,Naruto už tam čeká."

***

Když Sasuke dorazil za nimi, jeho manžel s jejich advokátem již byl v zaběhlém hovoru. Už z prvních slov pochytil, že mu v rychlosti vysvětluje jejich nepříjemnou situaci, aby byl Sasori aspoň trochu v obraze.

,,Řekl bych, že z toho kouká opravdu nanejvýš podmínka a povinnost zaplatit mu léčbu a ušlý zisk. Vězení se obávat vážně nemusíš," zhodnotil nakonec Sasori, když Naruto utnul svoje vyprávění.

,,Vážně?" vydechl blondýnek trochu úlevně.

Akasuna přikývnul.

,,Jo. Vzhledem k tomu, že máš čistý trestní rejstřík, žádnej záznam ani třeba za špatný parkování nebo rychlost, žiješ spořádaně a slušně, a tohle byl de facto tvůj první přešlap, myslím si, že toho, že by sis poseděl v chládku se vážně bát nemusíš," pousmál se na něj a pak se pootočil k Sasukemu, ,,tím líp, když ty proti němu vzneseš obvinění ze stalkingu."

,,Tím si můžeš bejt jistej," odvětil podmračeně Sasuke.

,,Pak můžeme pro všechny případy u soudu zažádat o návrh na nepřibližování se ani k jednomu z vás, včetně komunikace. Mohlo by nám to bez problému projít."

,,Takže by měl soudní zákaz se k nám přiblížit?" povytáhl obočí Sasuke.

,,A i vás jakkoliv kontaktovat," přikývl Sasori.

,,Proč mě to nenapadlo dřív, sakra," zamručel černovlásek nepříjemně.

,,No o zákaz přibližování se a kontaktování můžeš zažádat jenom v době, kdy se cítíš ohroženej na zdraví, životě nebo majetku. Když bys o to zažádal ještě v době, kdy ti psal nebo volal, soud se ti vysměje a řekne ti, že si stačí číslo zablokovat, smazat a nebo aby sis ty sám rovnou změnil číslo telefonu."

,,Jenže on vlastně neohrozil nikoho z nás," zadumal se Naruto potichu, ,,to jenom já jsem po něm vystartoval."

,,To sice ano, ale můžeme to podat tak, že ty se nyní obáváš toho, že by se ti po té, co se uzdraví a bude zase všeho plně schopný, mohl chtít pomstít. Takže už tu malý důvod, aby ses bál o svoje zdraví, je."

***

Na policejní stanici strávili zhruba tři hodiny, než jim mladíci všechno od začátku a po lopatě vysvětlili a než si policisté všechno podrobně sepsali.

Sasori jenom spokojeně a seděl a tiše přihlížel. Neměl žádný důvod zasahovat, věřil, že oba dva řeknou přesně to, co řekli jemu, když seděl u nich doma v obýváku a taky samozřejmě věřil tomu, že to, co říkají, je pravda. Navíc jim ani policisté nekladli nijak zvlášť nepříjemné nebo zavádějící otázky.

,,Moc ti děkujeme, že jsi sem s námi šel," usmíval se Naruto a třásl Sasorimu rukou.

,,Zatím neděkuj, ještě není konec. Tohle je jenom začátek cesty."

,,Stejně ti děkujeme, že sis tak narychlo udělal čas," přitakal Sasuke.

,,Itachi umí bejt dost neodbytnej, ale co bych pro kámoše neudělal," uchechtl se a prohrábnul si rukou vlasy.

,,Spíš extrémně otravnej," utrousil černovlasý s protočením očí, ale pak se pousmál.

Nebýt Itachiho kamaráda, těžko by takhle narychlo sehnal nějakého dobrého právníka.

,,No... Až vám přijde nějaký dopis, ať už od policie nebo třeba rovnou od soudu, dejte mi vědět a já se u vás zastavím," řekl nakonec Sasori a vytáhnul z peněženky svou vizitku, kterou Sasukemu podal.

,,Jasně. Díky moc."

Akasuna se s nimi poté rozloučil a vydal se po ulici vlastním směrem.

,,Zajdeme na oběd? Dostal jsem docela hlad," podíval se černovlasý na svého manžela a přitáhnul si ho za bok k sobě.

Naruto se rychle podíval na hodinky a když zjistil, že by stejně do práce dorazil přesně na obědovou pauzu, nakonec přikývnul.

,,Jo, to zní jako dobrej nápad."

***

Ruku v ruce mířili do blízké italské restaurace, která byla od policejní stanice nedaleko.

Zastavili se zrovna na přechodu a rozhlíželi se, zda se po něm mohou vydat na druhou stranu ulice, když Naruto najednou pocítil to, jak mu Sasuke nepříjemně stisknul ruku. Zmateně se na něj otočil a všimnul si, jak podivný výraz má v obličeji.

,,Co se děje?" zeptal se ho a trochu rukou zatřásl, aby mu dal na vědomí, že ten stisk mu není kdovíjak příjemný.

Sasuke však jenom zatnul čelist a černýma očima hleděl pevně na místo na druhé straně ulice.

Blondýnkovi nezbývalo nic jiného, než jeho pohled následovat a i v něm se poté nepříjemně hnulo.

,,Vydrž moment," zavrčel Sasuke s očima zúženýma vztekem, pustil jeho ruku a rozeběhnul se po přechodu, ignoruje to, že ho málem srazilo auto.

,,Vyser se na to, Sasuke!" vyhrknul za ním vyplašeně Naruto a nejraději by se rozběhl za ním, ale jako naschvál projíždělo po silnici až moc aut a on tak neměl šanci dostat se tak rychle na druhou stranu.