Kapitola čtyřicátá čtvrtá
Po vynikajícím obědě strávili ještě dobré dvě hodinky chozením po hlavním městě Male a okukovali každý možný stánek, než se nakonec rozhodli vrátit do svého resortu, kde se nemuseli zbytečně ostýchat a mohli se v klidu popadnout i za ruku.
Odpoledne strávili u bazénu s drinkem v ruce nebo si užívali horké vody a atrakcí. I přes Sasukeho počáteční a poměrně přetrvávající nechuť k tobogánům, dle jeho slov to byla zábava pro děti, jej několikrát sjel už jenom kvůli hravému a zářivému úsměvu svého manžela.
Unavení po dlouhém dni, kdy nachodili několik kilometrů, nacpali se k prasknutí a vyhráli si ve vodě, si nabrali večeři sebou na vilu, kde se v klidu a pohodě, při zapadajícím slunci navečeřeli na terase.
Večer v posteli se tentokrát nenesl v duchu perverzního a dravého šukání, nýbrž se oba dva k sobě spokojeně tulili, mazlili se, až se z toho postupně ukolébali ke spánku.
***
Pátečního rána se blondýnek poprvé vzbudil jako první. Probudil se na zádech a v náruči svíral ještě spokojeně oddechujícího Sasukeho, jemuž delší černá ofina spadala do bledé a uvolněné tváře.
Blondýnek se jemně pousmál a opatrně, aby jej neprobudil, mu ofinu zandal za ucho. Zahleděl se do spící tváře a uvnitř sebe cítil, jak se jeho stanovisko k jeho manželovi začíná měnit. Jistě, měnilo se pomalu už dávno, ale až teď si to začínal plně uvědomovat.
Ta změna začala už tehdy, kdy byl na kávě s Deidarou. Na jednu stranu vůbec nechápal, proč se za Sasukeho přimlouvá, lehký opar nepřátelskosti se nad nimi dost jasně vznášel, a pokud to dělal jenom z čisté lásky k Itachimu, aby si nemusel dělat starosti o svého mladšího brášku, tak klobouk dolů. Ten večer, kdy nakonec svolil k tomu, že by se opravdu měli vydat na svatební cestu, jej příjemně zahřálo u srdce, když viděl Sasukeho nadšení. A to, jak se okamžitě zajímal, kam by se chtěl podívat, slova, ať peníze neřeší... To všechno mu dělalo na jednu stranu dobře. Sice se trochu obával toho, že přece jenom to tady nebude tak moc ideální a že se určitě při nějaké první příležitosti poštěkají, opak byl však pravdou. Všechno bylo až přespříliš idylické a šlo to až kupodivu hladce.
Přesně ten první večer, kdy spolu seděli v bazénu a popíjeli víno a jeho manžel se vyslovil tím, že si s ním po boku dokáže představit zbytek svého života, cítil, jak se v něm všechny negativní pocity pomalu rozpadají. A místo nich se pomalu rodila...
Černovlasý mladík se trochu nemotorně zavrtěl v jeho náručí.
,,Budeš na mě koukat ještě dlouho?" zamručel rozespale.
Blondýnek párkrát překvapeně zamrkal.
,,Už jsi vzhůru?"
Inteligentní otázka.
,,Očividně," uchechtl se Sasuke a rozlepil od sebe ospalá víčka, ,,dobré ráno."
,,Dobré," pousmál se Naruto a sklonil se, aby jej mohl krátce políbit.
Černovlasý mladík se s mručením protáhnul jako kočka do dalšího slunečného a hřejivého rána. Posadil se na lůžku.
,,Co je dneska v plánu?" pootočil hlavu manželovým směrem a ospale zamrkal.
Blondýnek si musel nevědomky pomyslet, že takhle po ránu vypadá víc, než rozkošně. Ta ještě trochu otlačená tvář, ospalé přimhouřené oči a rozcuchané černé vlasy trčící do všech stran. Jo, byl k pomilování rozkošný.
,,Na letáku jsem si všimnul, že se tu večer koná nějaká akce. Půjdeme?" zamrkal na něj prosebně Naruto.
,,Jestli se ti chce, tak klidně můžeme, nemá s tím problém," pokrčil Sasuke rameny, ,,jen nečekej, že budu tancovat."
***
Dopoledne i odpoledne strávili procházkou po resortu, kde poctivě všechno fotili a dokumentovali, protože jim bylo naprosto jasné, že všichni jejich příbuzní budou vyžadovat nějaké fotky, aby si udělali přesný obrázek toho, jak to tam vypadalo. Dokonce si udělali i několik společných fotek, aniž by se k tomu museli nějak dlouze přemlouvat. Šlo to zcela automaticky, až se tomu oba dva v duchu divili.
***
Večer po večeři, kterou strávili v prostředí hotelové restaurace se přesunuli k venkovnímu posezení, kde si k sobě přirazili dvě židličky a posadili se vedle sebe.
S postupně zapadajícím sluncem se hudba zvyšovala a zábava se pomalu rozjížděla. Na velkém parketu se začínala vlnit čím dál větší spousta lidí, jak už dospělých, tak i malých dětí, které si ještě zplna hrdla užívaly zábavy, než budou muset jít do hajan.
,,Odskočím si," oznámil lehce zvýšeným hlasem tmavovlásek směrem ke svému manželovi, který přímo hltal pohledem taneční parket.
,,Jasně," přikývnul Naruto a rychle se na něj pousmál.
Sasuke do sebe rychle vyklopil malý zbytek drinku a odešel trošku kolébavým krokem od stolu do velkého hotelu, ve kterém se nacházeli veřejné toalety pro všechny osoby v resortu.
Rychle vykonal potřebu, opláchnul si ruce i obličej, potřeboval se trochu probrat z lehkého alkoholového oparu a vydal se opět ven do teplého večera. S překvapením zjistil, že jejich stůl je prázdný, respektive, že tam jeho manžel nesedí. Pohledem zamířil k baru, aby se přesvědčil, jestli náhodou nestojí ve frontě pro drink. Srdce se mu zrychleně rozbušilo menším strachem, když jej tam neviděl. Proto se tedy zaměřil na taneční parket. Přimhouřil oči, když uviděl rozčepýřenou blonďatou hlavu v davu, jak drží kolem pasu nějakou tmavovlasou dívku, která se k němu až moc intimně tiskla, a pohupuje se v ní rytmu ploužáku. Tělem mu projel záchvěv žárlivosti.
,Tak to teda ne!'
Rychle vyrazil směrem k tančícímu hloučku lidí. A jen co dorazil k páru, ze kterého nedokázal spustit zrak, zlehka, avšak pevně položil vlnící se dívce ruku na rameno. Ta se na něj s otazníky v očích podívala hnědýma očima.
,,Dovolíš? Jsem rád, že jsi mi ho pohlídala, ale teď už to převezmu já. On je tu se mnou," zavrčel na ní.
,,Uh, n-nemusíš bejt hnedka nepříjemnej," zakoktala dívka a pustila blondýnkův krk.
Sasuke jí trochu nevrle poodstrčil stranou a přitáhnul si usměvavého blonďáka do náruče. Majetnicky ho objal kolem pasu a pevně jej natiskl na sebe. Přimhouřenýma zlověstnýma očima se ještě přes rameno ohlídnul na dívku, která nyní plně pochopila a stydlivě zrudla. Vítězně se na ní ušklíbnul a pak stočil zrak na svého manžela, který se na něj křenil od ucha k uchu.
,,Nechám tě samotnýho jenom na pár minut a ty už se tu tiskneš k nějaký holce?" vyčetl mu zamračeně.
,,Slyším snad ve vašem hlase žárlivost, pane Uchiho?" zalaškoval s ním rozverně Naruto.
,,Jasně, že žárlím! Seš můj manžel, mám to na papíře. Černý na bílým! Mám na žárlení právo," vztekal se na oko černovlásek.
Naruto pohodil hravě hlavou do strany a bedlivě se zadíval do jeho mírně stažené tváře.
,,Je sexy, když žárlíš," zamumlal se smíchem a schoulil se mu do náruče.
Ruce si omotal kolem jeho krku, hlavu složil do žlábku mezi krkem a ramenem, a začal znovu mírně pohupovat boky do rytmu pomalé melodie.
Černovlásek si s úšklebkem odfrknul a zavrtěl hlavou, než svůj obličej zabořil do blonďaté kštice. Moc dobře si pamatoval svůj první žárlivý výlev, když spolu vlastně začínali žít. Ten výstup v chodbě se nedal jen tak zapomenout. A hlavně ten polibek... Tělem mu projelo příjemné chvění. Bylo zvláštní a udivující kam se spolu posunuli za necelý měsíc jejich nuceného manželství.
Jako kdyby snad Naruto vycítil konec pomalé písně, jemně se od černovláska hlavou vzdálil a zahleděl se mu do jemně zmatené, přesto nádherné tváře. Díval se mu zhluboka do temných jiskřivých očí a jemně se hryznul do spodního rtu. Opět mu přišlo, jako kdyby existovali jenom oni dva, jako kdyby se čas kolem nich zpomalil, ne-li vůbec zastavil. Jako kdyby byl ten černovlasý mladík najednou středobodem jeho vesmíru a on se tak nedokázal soustředit na nic jiného, než jenom na něj.
Sasuke pozdvihl zlehka obočí. Přišlo mu, že mu snad blondýnek chce něco říct, tak jenom tiše vyčkával a dával mu dostatečný prostor.
,,Asi jsem se do tebe zamiloval, ttebayo," zamumlal tiše blondýnek s utichající hudbou a jeho tváře mírně roztomile zrudly.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro